přehled básní (1-6)

Ucelený příběh (kniha s názvem: Jádro jakosti Martina Jabkeniče)

ČÁST 1

Putování Malého budhy napříč Pevropou – Román výhradně lidský (1) – Dívka a kotě (10)

Na počátku příběhu dochází k seznámení dvou důležitých person: ostýchavého Damiána a půvabné Lenky. Prvně jmenovaný je původem rodák z africké Angoly, zatímco druhá jmenovaná rodačkou ryze českou. A je to vlastně až s podivem, že k onomu osudnému setkání vůbec došlo. Nebýt koloběhu, čítajícího celou řadu náhod, kdo ví, jak by se vše nakonec odvíjelo. Kdyby Lenka nebyla znovu napadena a Damián se jí tentokrát najisto nerozhodl vydat na pomoc, nikdy by se tak následně neodehrály události, v nichž důležitou, vpravdě zásadní roli, naopak sehrála soška Malého budhy. Sošku Damiánovi věnoval právě otec oněch dvou násilníků, a právě ta je rovněž tou, jež Lence, coby vášnivé sběratelce, chybí v početné sbírce. A zatímco oba hříšníci skončí v policejních poutech, Damián a Lenka konečně mají možnost osobně se lépe poznat (1). Oba mladí lidé, jejichž vztah postupně přechází v něco mnohem hlubšího, než jen pouhé přátelství, se sami sobě otevírají ohledně svých dosavadních, ne zrovna šťastných životů. Na jedné ze společných schůzek se tak Lenka Damiánovi svěří ohledně tragédií, jež pravidelně stíhaly její početnou rodinu, kdy jedna se všem stala osudnou. Jen Lenka jako zázrakem unikla ze spárů smrti. Jako by kdosi na všechny uvrhl klatbu. Onehdy vše navíc bylo silně medializováno (2). Damiána Lenčino vyprávění silně zasáhne. O to více se jí stává oporou. Oba mladí lidé se spolu tedy snaží trávit co nejvíce času. Hodně cestují – například za kulturou. Tak tomu ostatně bylo i onen památný den, kdy se oba znovu narodili (Lenka tedy již poněkolikáté), podobně jako ti ostatní, přepravující se za svými záležitostmi tímtéž vlakem. Tou dobou na trati sesutý most totiž jako zázrakem náhle zmizel a onen vlak, čítající tři soupravy plus kabinku strojvůdce, tak nevykolejil. Kdyby tomu bylo přesně naopak, mělo by to fatální následky (3). Že by vše opět měla na svědomí ona soška Malého budhy? Damián a Lenka tedy v pořádku dorazí na koncert, něco však jako by jim říkalo, aby se na daném místě ještě zdrželi. Ani jeden z nich daného rozhodnutí nelituje. Oblast pevropského Porýní v sobě prostě má pachuť čehosi mystického, což záhy znovu potvrdí jistý tajemný jogín, díky němuž tamní hospodář, jmenovitě Roman Pastýř, ve velmi krátké době vyšlechtí ojedinělou vpravdě zázračně ozdravnou jabloň. Leč lidská závist je mnohem silnější a tak soused, pro změnu lékař, nesoucí jméno Radim Koutecký, se ujme odplaty, neboť mu, coby lékaři, začínají ubývat pacienti. Jistým kompromisem se pak pro oba stane hrušeň s ozdravnými účinky pouze částečnými. Poté, co se situace zase zklidní, se oba znesváření sousedé znovu usmíří. Leč ani to nestačí k tomu, aby lidské zlo ze světa zcela vymizelo (4). Zejména politické špičky toho jsou zdárným příkladem. Celá Pevropa, tedy i Porýní, coby vstupní brána do ní, nebyla z jejich strany nijak ušetřena. A co teprve Mela, jedno z klíčových hlavních měst v samotném srdci pevropského kontinentu. Obzvlášť tu situace nebyla zrovna dvakrát příznivá. Působilo tady jedno dosti aktivní aktivistické hnutí, neváhající znemožnit politiky jakožto hlavu státu, kdykoliv se k tomu naskytla vhodná příležitost. Také tu byly výrazné rozdíly, co se týče životní úrovně obyvatelstva. Přivýdělek, mnohdy nelegální cestou, tak nebyl výjimkou. O klimatických změnách nemluvě. A právě tyto tři závažné okolnosti záhy výrazně ovlivnily následné jednání politických špiček, jenž se sešly přímo na melském hradě, aby tam rokovaly nejen o těchto pevropských problémech jakožto i o kontinentu jako takovém. Jednání se ovšem, sotva začalo, nekontrolovatelně zvrtlo a ve výsledku připomínalo naprostý debakl – ovšem s dosti fatálními následky pro společnost jako takovou (5). Damián a Lenka, stejně jako ostatní, jen nevěřícně přihlížejí tomu, co všechno je vůbec možné, to když dané mají možnost shlédnout v televizi, poté, co se navrátí zpět domů. Následně oba dojme příběh o mladíkovi, jenž platonicky miloval dvě krásné ženy, avšak ani s jednou z nich nebylo v reálu možné navázat odpovídající vztah. Mladíkova posedlost dokonce zašla až tak daleko, že se za šíření falešných zpráv ohledně něžného pohlaví musel zpovídat u soudu, jenž jej nakonec uznal vinným (6). Daná reportáž jako by v mnohém rezonovala s Damiánem a s Lenkou. S prvním jmenovaným v kontextu s jeho původně skrytými sympatiemi k ženě svých snů. Druhá jmenovaná se zase okamžitě ztotožnila se soudní síní, jež jí připomněla, jak ona sama byla nucena zpovídat se kdysi novinářům z rodinné tragédie.

Rubriky: Jádro jakosti Martina Jabkeniče - ucelený příběh | Napsat komentář

Ony dvě – lásky osudné (6)

Odešla!

Dívka nesmírně krásná!

Nesmírně půvabná!

Tak neskutečně svůdná!

Kdy oči mé přecházely

pokaždé když můj pohled střetl se s tím

uhrančivým něžným

 

Co si jen počnu bez ní

bez stálé její přítomnosti?

 

Byla mi vším!

A na tom se nic nezmění

i když…

rozhodla se dobrovolně odejít

 

Co na tom, že neopětovala mé city?

Alespoň jsme se pravidelně vídali!

 

Vždy postačilo ji sledovat

a v duchu si ji pak tajně představovat

jak bezmezně oddána jest

bez protestů maličkosti mé

 

Avšak co teď?

Když ono místo po ní zeje prázdnotou?

Když není mi dostatečně dopřáno

aby mé snové fantazie

proměnily se v jedno skutečné reálno!

 

A tak se sám sebe ptám:

přijde a tak spasí mě snad

jiná dívka rusovlasá?

 

Pokud ty všemohoucí tam nahoře jsi

prosím, vyplň toto mé přání niterní

Já za něj nadosmrti zůstanu tvým dlužníkem

mými ústy budeš uctíván, veleben

 

I přišla!

Dívka snad ještě krásnější!

Mnohem půvabnější!

Mnohem svůdnější!

A oči mé tak znovu toužebně

dojaty byly od první chvíle té

Kdy pohled můj střetl se

s tím uhrančivým něžným!

 

Dobře vím

jak počínat si nyní!

 

Bude mi vším!

 

A nic se na tom nezmění

pokud tedy i ona nepodlehne

touze odejít

 

Co na tom, když neopětuje mé city?

Alespoň že se budeme pravidelně vídati!

 

Postačí ji prostě sledovat

a v duchu si ji pak obdobně tajně představovat

jak bezmezně oddána jest

Bez protestů maličkosti mé!

 

Avšak ani teď

není to procházka toužebným rájem

a to přesto, že ono místo po rusovlásce

zaplněno jest

.

Není mi prostě dostatečně dopřáno

aby mé snové fantazie

proměnily se v jedno skutečné reálno!

 

A tak…

Sám sobě odvahu dodávám

Ze svých citů se oné blondýnce vyznávám!

 

Ona však…

Odmítá je přijmouti

S opodstatněním že náš vztah

nemožný by byl

 

Navíc jiného chlapce již má

 

Ano, i v tom je ta nová potíž!

 

A tak podruhé žádám onoho všemohoucího tam nahoře

aby vyplnil mé přání vroucné

Já že za něj nadosmrti zůstanu jeho dlužníkem

mými ústy pak bude uctíván, veleben

 

Dotyčný nevyslyšel moji maličkost

Ba co více, podrobil ji těžkou životní zkouškou!

 

Kdy ze žalu byl jsem přinucen

šířit onu scestnou hlášku…

Že jen já mohu vlastnit onu blondýnku!

Onu rusovlásku!

 

Že jen mně obě dívky po právu náleží!

A kdo tvrdí něco jiného

je prachsprostý lhář

a na to že krutě doplatí!

 

Nakonec jsem na to však výhradně

doplatil zas pouze já

kdy k soudu dovlekli mě v poutech

abych se ze šíření vlastních lží

zpovídal

 

A když z mé strany nepřicházelo v úvahu

abych se obou dívek vzdal

ústavní léčba ze zákona

byla mi obratem nařízena!

 

Nedlouho poté

uvězněn zcela sám na cele

skládám – z chvíle dlouhé

básně milostné

 

O blondýnce, rusovlásce

coby nepoučitelný, citelně raněný romantik

jenž prozatím neměl

to pravé štěstí….

 

Štěstí v lásce

Rubriky: Jádro jakosti Martina Jabkeniče | Napsat komentář

přehled básní (1-5)

Ucelený příběh (kniha s názvem: Jádro jakosti Martina Jabkeniče)

ČÁST 1

Putování Malého budhy napříč Pevropou – Román výhradně lidský (1) – Dívka a kotě (10)

Na počátku příběhu dochází k seznámení dvou důležitých person: ostýchavého Damiána a půvabné Lenky. Prvně jmenovaný je původem rodák z africké Angoly, zatímco druhá jmenovaná rodačkou ryze českou. A je to vlastně až s podivem, že k onomu osudnému setkání vůbec došlo. Nebýt koloběhu, čítajícího celou řadu náhod, kdo ví, jak by se vše nakonec odvíjelo. Kdyby Lenka nebyla znovu napadena a Damián se jí tentokrát najisto nerozhodl vydat na pomoc, nikdy by se tak následně neodehrály události, v nichž důležitou, vpravdě zásadní roli, naopak sehrála soška Malého budhy. Sošku Damiánovi věnoval právě otec oněch dvou násilníků, a právě ta je rovněž tou, jež Lence, coby vášnivé sběratelce, chybí v početné sbírce. A zatímco oba hříšníci skončí v policejních poutech, Damián a Lenka konečně mají možnost osobně se lépe poznat (1). Oba mladí lidé, jejichž vztah postupně přechází v něco mnohem hlubšího, než jen pouhé přátelství, se sami sobě otevírají ohledně svých dosavadních, ne zrovna šťastných životů. Na jedné ze společných schůzek se tak Lenka Damiánovi svěří ohledně tragédií, jež pravidelně stíhaly její početnou rodinu, kdy jedna se všem stala osudnou. Jen Lenka jako zázrakem unikla ze spárů smrti. Jako by kdosi na všechny uvrhl klatbu. Onehdy vše navíc bylo silně medializováno (2). Damiána Lenčino vyprávění silně zasáhne. O to více se jí stává oporou. Oba mladí lidé se spolu tedy snaží trávit co nejvíce času. Hodně cestují – například za kulturou. Tak tomu ostatně bylo i onen památný den, kdy se oba znovu narodili (Lenka tedy již poněkolikáté), podobně jako ti ostatní, přepravující se za svými záležitostmi tímtéž vlakem. Tou dobou na trati sesutý most totiž jako zázrakem náhle zmizel a onen vlak, čítající tři soupravy plus kabinku strojvůdce, tak nevykolejil. Kdyby tomu bylo přesně naopak, mělo by to fatální následky (3). Že by vše opět měla na svědomí ona soška Malého budhy? Damián a Lenka tedy v pořádku dorazí na koncert, něco však jako by jim říkalo, aby se na daném místě ještě zdrželi. Ani jeden z nich daného rozhodnutí nelituje. Oblast pevropského Porýní v sobě prostě má pachuť čehosi mystického, což záhy znovu potvrdí jistý tajemný jogín, díky němuž tamní hospodář, jmenovitě Roman Pastýř, ve velmi krátké době vyšlechtí ojedinělou vpravdě zázračně ozdravnou jabloň. Leč lidská závist je mnohem silnější a tak soused, pro změnu lékař, nesoucí jméno Radim Koutecký, se ujme odplaty, neboť mu, coby lékaři, začínají ubývat pacienti. Jistým kompromisem se pak pro oba stane hrušeň s ozdravnými účinky pouze částečnými. Poté, co se situace zase zklidní, se oba znesváření sousedé znovu usmíří. Leč ani to nestačí k tomu, aby lidské zlo ze světa zcela vymizelo (4). Zejména politické špičky toho jsou zdárným příkladem. Celá Pevropa, tedy i Porýní, coby vstupní brána do ní, nebyla z jejich strany nijak ušetřena. A co teprve Mela, jedno z klíčových hlavních měst v samotném srdci pevropského kontinentu. Obzvlášť tu situace nebyla zrovna dvakrát příznivá. Působilo tady jedno dosti aktivní aktivistické hnutí, neváhající znemožnit politiky jakožto hlavu státu, kdykoliv se k tomu naskytla vhodná příležitost. Také tu byly výrazné rozdíly, co se týče životní úrovně obyvatelstva. Přivýdělek, mnohdy nelegální cestou, tak nebyl výjimkou. O klimatických změnách nemluvě. A právě tyto tři závažné okolnosti záhy výrazně ovlivnily následné jednání politických špiček, jenž se sešly přímo na melském hradě, aby tam rokovaly nejen o těchto pevropských problémech jakožto i o kontinentu jako takovém. Jednání se ovšem, sotva začalo, nekontrolovatelně zvrtlo a ve výsledku připomínalo naprostý debakl – ovšem s dosti fatálními následky pro společnost jako takovou (5).

Rubriky: Jádro jakosti Martina Jabkeniče - ucelený příběh | Napsat komentář

Sešlost (5)

Mela

Stověžaté město ležící v samotném srdci Pevropy

Oslava!

Má se tu konati s úderem dvanácté hodiny večerní!

A to přímo na melském hradě

Za účasti tuzemské i zahraniční početné honorace!

 

Číšníci a číšnice se proto od brzkého rána tuze činí

Společně připravují bohatou tabuli pompézní!

 

Jenom nic podstatného nezanedbati!

To na paměti mají neustále

kdy doslova milimetr po milimetru vše zpětně procházejí

by sebemenší nepatrné chybičky zdárně vyvarovali se

 

Právě odbila sedmá večerní

a zbývalo pět hodin do oné sešlosti půlnoční!

 

Dvě mladé aktivistky znuděné

kráčely zasmušile po hlavním městě

 

Po vzrušujícím nespoutaném zážitku toužily

jenž ozvláštnil by jejich rebelantské životy!

 

A tu příležitost se jim náhle zčistajasna naskytla

to když ono pootevřené okno spatřily

a v hlavě se jim ihned zrodil onen bláznivý nápad:

Nenápadně proniknout do útrob hradu

a způsobit v něm pozdvižení hodné státního převratu!

 

Slavnostní tabule tak vzala rázně za své

To obě aktivistky začaly vyžívati se v nezávazné zábavě!

 

Jejich přičiněním

měnil se vzhled prezidentského sálu

Sálu, v němž zanedlouho političtí lídři měli rokovati…

o pevropském světu!

 

Právě odbila osmá večerní

a zbývaly přesně čtyři hodiny do oné sešlosti půlnoční!

 

Co by to však bylo za státní převrat pouze ve dvou

když ho jinak můžete sdílet s celou svojí partou!

 

A to nejen přes sociální sítě

ale zúčastnit se ho naživo

Tudíž přímo na místě!

 

A tak mladé aktivistky nelenily

a své kmenové členy z rebelantské skupiny kontaktovaly!

 

Ti se okamžitě bez sebemenších protestů dostavili!

 

Bez váhání horlivě spěchali za těmi

jež je netrpělivě uvnitř hradu toužebně očekávaly

ještě předtím však státní vlajku zdárně svrhli

a onou svojí úspěšně nahradili

 

Slavnostní tabule tak opět vzala rázně za své

poté co již kompletně sjednocené aktivistické hnutí

začalo se plně vyžívati v nezávazné zábavě!

 

Krátce nato rozmanitými znaky a příslušnými ornamenty

pyšnily se židle, stoly jakožto do té doby nedotčené zdi

 

Právě odbila devátá večerní

a zbývaly přesně tři hodiny do oné sešlosti půlnoční!

 

Muž nevábného vzhledu kráčí hlavním městem

Na kolemjdoucí mračí se

neboť dnes nemá zrovinka svůj den

 

Od rána krize za krizí!

 

Najde se tedy konečně někdo

kdo jej zdárně osvobodí z ní?

 

A tu příležitost sama od sebe se muži naskýtá

to když spatří, jak z hradního okénka

početná hlučná skupinka vylézá!

 

Ta následně pak mizí kdesi v dáli

I nadále bavící se na účet špiček politických

 

I muž tedy nakonec proniká do útrob hradu

naprosto ignorující nastalou spoušť

jíž před ním způsobili ti

kdož se takto hodlali zprotiviti

nejen svému rodnému pevropskému státu

 

Muž zbytečně neotálí

a bere vše cenné

co mu pod ruku přichází!

 

To jest talíře, příbory či číše

jež následně hodlal prodati tuze draze

 

A to přímo na černém trhu

kde ukořistil by za svůj lup

velmi tučnou sumu!

 

Právě odbila desátá večerní

a zbývaly přesně dvě hodiny do oné sešlosti večerní!

 

I zavítal na hrad další nezvaný host

jemuž rovněž nebylo radno zkřížiti cestu

a klásti byť sebemenší odpor

 

Potíž navíc spočívala v tom

že dotyčný vyznačoval se povahou tuze nevyzpytatelnou!

 

A tak bujaře a se vší vervou

porážel vítr o síle orkánu vše

co do cesty se mu připletlo!

 

Židle, stoly a ostatní nábytek s dunivou ozvěnou

to všechno takto dopadalo na zem kamennou

a tříštilo se o přilehlé stěny

na nichž skvěly se již tak značně poničené státnické podobizny

 

Právě odbila jedenáctá večerní

a pouhá hodina zbývala do oné sešlosti půlnoční!

 

Konečně nastal onen historický okamžik

pro místní i zahraniční politické špičky!

 

Ty měly setkat se při tabuli slavnostní

a to úderem oné hodiny půlnoční!

 

Jaký to však pro ně byl šok

poté co se jim naskytl pohled na potupnou spoušť!

 

Spoušť, jíž pomyslnou korunu nasadily

ony přisprostlé znaky a výsměšné ornamenty!

 

Místo poklidného rokování

nastalo ze strany politiků vzájemné osočování

Kdy jeden toho druhého obviňoval

že to právě on daný incident vyprovokoval!

 

Z hádky pak zrodil se boj

kdy nešlo se pro ránu daleko!

 

Kdy nebylo radno vstupovati mezi ně

politické mocipány znesvářené

jež s vervou svojí vlastní dokonali

co jejich protestanští odpůrci svědomitě započali

 

Napříště tedy na viděnou zase v Mele

na společném setkání v samotném srdci Pevropy?

Mějte se tu všichni, jak chcete

já od oné schůzky napříště raději upustím!

nechal se následně slyšet nejeden politik

 

A jak jinak taky?

 

Vždyť mnozí z nich byli jakž takž rádi

že i přes své chatrné zdraví

ve zdraví daný nerovný boj tenkrát ustáli

 

Avšak ty následky…

Rubriky: Jádro jakosti Martina Jabkeniče | Napsat komentář