Monthly Archives: Duben 2016

Trnité růží (21)

Vladimír dočetl jednu ze svých posledních básní a pak sklopil oči k zemi. Tvářil se značně provinile, jako kdyby se styděl za těch dvacet úryvků, co právě zazněly z jeho úst. „Je vám dobře, Vladimíre?“ táži se opatrně dotyčného, neboť … Continue reading

Posted in Trnité růží | Leave a comment

Trnité růží (20)

I. LEPŠÍ ZÍTŘKY Již odezněly nelibé tóny zlé poémy lidé odevzdali stesky do budoucnosti dívajíc se smýšlí o svých zítřcích   Tu Jana nad malbou krajin přemítá tu Jan dějiny umění oslavuje kéž by Onen nejvyšší tam nahoře dal abychom … Continue reading

Posted in Trnité růží | Leave a comment

Trnité růží (19)

I. NADĚJE Již z dálky slyšet je jak odbíjejí zvony vše do zdárného konce dospělo hra na kočku a myš kýženě ukončena byla   Nezbývá nežli slzu zakápnouti a konečně domů vydati se na vše zlé rychle zapomenouti   Toliko … Continue reading

Posted in Trnité růží | Leave a comment

Trnité růží (18)

Světem opět zmítal válečný neklid, jenž si své oběti vybíral každým dnem. Lidé se snažili přežívat pokud možno bez úhony, leč něco takového bylo zhola nemyslitelné. Obdobně se o to samé již pátým rokem pokoušeli i manželé Lautusovi, neboli Manfréd … Continue reading

Posted in Trnité růží | Leave a comment