Srnka a vlk (autor – Martin Jabkenič)

Srnka a vlk

I přišla srnka k prameni

napít se a nabrat potřebných sil

věděla totiž velmi dobře

že zima neomylně klepe na dveře

 

Opodál neslyšně skryt v houští

predátor si zuby lačně brousí

na oběť chystá se zaútočit

letité znalosti šelmy přitom zúročit

 

Stala se vám však prazvláštní věc

na bezbranné srnce nebyla prolita krev

vlk totiž stranou v poslední chvíli uskočil

a svou zamýšlenou oběť tak nezardousil

 

Kdo se o to přičinil

Sám Bůh či rozmarné hříčky přírody?

Jedno je však podstatné již teď

a sice že život projednou nebyl promarněn

 

Je to tak správně či ne?

Opravdu význam má

když jeden vinou toho druhého zhyne?

Pro potěchu či jen proto

aby si prodloužil život?

 

A proto:

ceňme si před jistou smrtí uchráněných jedinců

neboť svět je jinak plný zákeřných zlých činů

a to nejen v samém srdci zvířecí říše

nýbrž i v té nelehké říši lidské

 

A tak srnka a vlk v našem příběhu přáteli se stali

a o místo na Zemi již vícero nebojovali

 

Ba co víc!

 

Společně ze studánky pili

aby lačnou žízeň ukojili

 

Poté zamířili do domovů rodných

srnka k vrstevníkům

obávaný predátor zase ke smečce své vlčí

 

Jaké z toho plyne ponaučení?

 

Je prostinké:

ve fantazii lidské mysli vše spočívá

neboť když člověk po ruce papír a tužku má

je na něj se zákonitostmi krátká i sama příroda

Rubriky: Mix | Napsat komentář

Eliška (autor – Martin Jabkenič)

Eliška

Já nepoznal dívku hezčí než-li Elišku

po heřmánku voněla

celá – celičká

 

Složil jsem pro ni básničku

jest plná zamilovaných slov

že by láskou dokázala přenášeti mraky hor

 

Já pomoci si nemohu

miluji ji stále více

jak muž ženu milovati může

 

Co se mnou zmůže

že přítele věrného má

po heřmánku vonící Eliška

dívka rusovlasá

 

Já bojovat o ni budu

s osudem bitvu svedu

dokud nepadne mi kolem krku

a nezasype smrští vášnivých polibků

 

Dnes se s ní uvidím

právě dnes!

s Eliškou vonící po heřmánku

Opětuje konečně moji lásku?

 

Ne, já nevzdám se tě

Eliško rusovlasá

i kdybys mě třebas stokrát odmítnouti musela

 

Já půjdu náhodou kolem

a posečkám v přítmí před tvým rodným domem

kytici růží po pošťákovi pošlu v naději

že dočkám se příznivé odpovědi

 

Odpovědi na mé toužebné přání

že přítele opustíš

posléze staneš se moji dívkou

a později i paní

Eliško rusovlasá

krásko po heřmánku vonící

 

Jak překrásně to tvé jméno zní

a ta vůně?

Vždy mě tak mocně omámí

že půdu pod nohama ztrácím

a k oblakům se vznáším

 

Buď tedy od té dobroty

a doprovoď mě na cestě životní

na cestě za věčným štěstím

Eliško rusovlasá

dívko po heřmánku vonící

ojedinělá krásko

jež stojíš mi za hřích

 

To přeji si z celého srdce já

tvůj tajný ctitel

jenž po tobě bezmezně touží

a vše na světě pro tebe udělá

aby tě šťastnou učinil

 

Jednou provždy

Rubriky: Mix | Napsat komentář

Proč? (autor – Martin Jabkenič)

Proč?

Proč jen proč nepokoje vládnou světu

a lidé navenek tváří se

že tak je to správně

 

Proč jen proč k sobě zlí jsme

a druhým závidíme jejich štěstí

jenž vlastní vůlí sami naplnit nedokážeme

 

Proč jen proč přítele obětujeme

za lepší život na úrovni

aniž bychom skromnost přijali

a onoho přátelského pouta si naopak vážili

 

Proč jen proč v penězích se utápíme

a přitom nelitujeme těch

jenž v prachu a bídě přežívají

mnohdy na okraji společnosti

 

Proč jen proč němé tváře vybíjíme

pro potěchu svojí vlastní

a surovostí při tom nešetříme

namísto lidskosti a lásky

jíž by si od nás zasloužily

 

Proč jen proč tápeme v nejistotách

neúspěchy sžíráme se

a štveme naši mysl proti smyslu bytí

jež je pro nás neúnosné

 

Proč jen proč smutku propadáme

když zhoubná nemoc udeří znenadání

a smrt tak vábí nás do svých spárů

místo toho aby plné naše zdraví oslavováno bylo

 

Proč jen proč se za pány světa považujeme

a srážíme ho na kolena svými činy

Proč naopak nevážíme si jeho ojedinělosti

v podobě vod, hor, luk a jiných skvostů

jež lidstvu nabízí plnými hrstmi

 

Proč jen proč si tyto a jiné otázky stále dokola pokládáme

když na ně mnohdy správně reagovat neumíme

či dokonce nechceme

 

Proč jen proč

Rubriky: Mix | Napsat komentář

Holubice a voják (autor – Martin Jabkenič)

Holubice a voják

I vyslali holubici do nebes

aby zvěstovala světu mír

poselství tolik křehké

jenž nepatrné poranění zhatit může

 

Holubice tedy ve střehu jest

prolétajíce zeměmi

jež donedávna konflikty opředeny byly

a psaly tak svoji ponurou historii

 

Tu znavena po hodině letu

holubice v kraji stínů hodlala si odpočinouti

nabrat potřebných sil

posilniti se na další nelehkou cestu světem

 

Leč osamělý voják tu zbyl

a pálil kolem sebe v omámení

Kulky svištěly vzduchem

načež holubici míru tuze rozrušily

 

I odhodlala se opatrně snésti z nebes dolů na Zem

poté co osamělý voják pro samou únavu usnul

a zobákem vytesala slůvko PEACE

na zbraň jeho kmenovou

 

Udiven byl voják

když onen památný nápis po procitnutí spatřil

na zbrani své kmenové a vedle něj následné:

 

Načase je jíti domů

střelby zanechat

přivítat se s nejbližšími

a s těmi co ve válce nepadli

 

I vydal se voják do vísky své rodné

plačící matičce do náruče pad

a když poté k nebesům vzhlédl

věděl že učinil správně

 

Holubice v oblacích se mu zjevila

tatáž, jíž v osudný den spatřil ve snu

znovu tak vážil si její přítomnosti

že přišla zvěstovat mu podruhé o míru na Zemi

 

Kéž tedy již žádná další tragédie

to osudové pouto přátelství nezpřetrhá

to z celého srdce přejí si

bájná holubice – bývalý voják

Rubriky: Mix | Napsat komentář