Archiv pro měsíc: Květen 2024

*Petrova vedlejší židle zůstala neobsazená. On sám si pak mohl vyčítat, že z referátu dostal dvojku, o což se přičinila Emina nevraživost vůči školnímu personálu a zlobná mluva na adresu dávného mochnického rodáka, nakonec tak však neučinil. Naopak kamarádku v … Celý příspěvek →

Ema se parkem loudala směrem ke škole. Nešlo se jí dvakrát dobře. Připadala si sklíčeně, nevyspale, zničeně. Mozek jí všemožně přehrával nejnovější snové výjevy společně s tím, s čím na ni dneska při snídani nečekaně vyrukoval otec. *„Jít se poradit … Celý příspěvek →

Chlapec i dívka proskočili ven a Ema i její dvojče je následovaly. Míjely lidi pracující na poli a z dálky k nim doléhaly halasné zvuky od jezera. „Slyšíš? To se o nás Pavel a ostatní jistě baví,“ informovala chlapce Jitka. … Celý příspěvek →

Zcela jistě to trvalo pouhých neuvěřitelných pět vteřin. Ema byla opět tam, kde si přála být: na bezejmenné ulici, kterou vůbec poprvé spatřila ve svých pěti letech při obzvlášť nemilém hororovém snění, kdy se ji čísi ruce snažily vměstnat do zdi … Celý příspěvek →