V pohádkové říši
tam kde rozprostírají se četná jezera
a nad nimi táhnou se hory a pohoří
nachází se země nedotčená, kouzelná
kde nikdo z tamních obyvatel neživoří, nestrádá
.
Jest to domov skřítků, elfů, víl
a jiných fantastických bytostí
jež navzájem respektují se
a po staletí v míru žijí pospolu, neznaje rozepře
.
Právě zde již po nějaký ten čas
pobývá velice pohledná to Apolenka
Víla nesmírně to moudrá
světem, mimo ten svůj pohádkový domovský, doposud nepoznamenaná
.
To se však co nevidět mělo změnit
poté co naopak z onoho pozemského světa lidí
zavítal do toho snového mladík jménem Jan
jenž zde útočiště spásné hledal
.
Pronásledován svými věřiteli
zahnán do kouta nahlas přečetl kouzelnou formuli
a naráz ocitl se ve zcela jiné zemi
V zemi plné neskutečných výjevů
jenž obyčejnému smrtelníkovi jinak nejdou na rozum
.
Janovi pak o něco déle trvalo
než sžil se s onou novou realitou
než překonal počáteční obavy
z daného pro něj doposud neznámého prostředí
.
Mladík jím opatrně začal tedy procházet
a téměř na každém kroku něčemu byl nucen podivovat se
Tu spatřil bludičku, posléze zase skřítku
a než nadál se, těsně kolem něj prošla rodinka sedmi trpaslíků
.
Co však zejména upoutalo záhy Janovu pozornost
byl překrásný zpěv
linoucí se od jednoho z nedalekých jezer
k němuž právě dospěl
.
Tam následně mladík vílu zahlédl
jak na vodní hladině tančí za nočního úplňku
a cosi drahocenného třpytí se jí kolem krku
.
Onou vzácností byl tuze mocný to věneček
utkaný z leknínů a kouzlem posvěcen
.
Leč to nebylo vše!
Ten kdož vlastnil jej
měl pak neomezenou moc nad svým vlastním životem!
.
Alespoň tak to prorokovala píseň
jíž Apolenka prozpěvovala si svým líbezným hláskem
Píseň jež Jana toliko omámila
že to již nevydržel, vyšel ze svého úkrytu
a víle se v plné své kráse ukázal
.
V ten moment utichl tuze líbezný zpěv
a i Apolenka začala si Jana s očividným zájmem prohlížet
Zahlížela však na něj výhradně na coby nezvaného hosta
jenž jejímu pěveckému výkonu nepřestával náruživě tleskat
.
Počáteční nedůvěru víly
ještě navýšilo mladíkovo nečekané následné doznání
jenž uniklo dotyčnému nedopatřením mezi řečí
to když se víle dvořil
.
A sice že jest obyvatelem tuze vzdálené země
jíž nemůže znáti jak Apolenka tak nikdo další z její pohádkové říše
do níž ho zavedla sama náhoda
to když do úzkých se v té své pozemské nedopatřením dostal
.
Zvědavost v tu chvíli nad Apolenkou postupně vítězila
a Jan toho plně začal zneužívat
záměrně vílu nabádaje, aby osobně přesvědčila se
že ji o svém původu nelže
.
Stalo se to tak nečekaně náhle!
.
Než Apolenka nadála se
kouzelný věneček svíraly mladíkovy ruce chtivé
a to v bláhovém domnění
že se štěstěna na jeho stranu přikloní
jak ona píseň víly pravila ve své přitažlivé harmonií
.
Daleko se však onen zloděj se svým lupem nedostal
neboť Apolenka vzburcovala celou pohádkovou říši
a ta okamžitě bila na poplach
Kdy sjednotily se bytosti z jejích blízkých i vzdálených končin
jež Jana záhy dostihly
o věneček následně obraly
a jeho právoplatné majitelce jej posléze navrátily
.
Mladík tak již neměl na vybranou
a chtě nechtě musel jít ven s pravdou
pohovořit o tom, co vedlo ho k onomu závažnému prohřešku
z něhož se nyní řádně zpovídal u pohádkového soudu
jenž výjimečně svolán byl kvůli němu
.
Snad to byla pouhá náhoda
či jen něčí vypočítavý záměr
a přeci jen seběhlo se to naráz
takto neočekávaně
.
To když Jan při soudním líčení
sklopil náhle oči směrem k zemi
A co nevidí!
Zlatá rybka se tam na ní plácá
a o záchranu tuze cenného života prosí!
Prý když ji mladík do vody nazpět hodí
tři přání na oplátku mu mileráda zase ona splní
.
Tak jak si to rybka přála
tak se i nakonec stalo
a Jan opět navrch měl
nad celou říší pohádkovou
.
Jak jen vše nakonec dopadlo?
.
Jen napovím vám
že celá pohádková říše nedotčena zůstala
a sám mladík se z ní v pořádku
do té své domovské bez újmy šťastně dostal
.
Coby zámožný to magnát
jenž již nebyl vystavován nátlaku
ze strany oněch obávaných věřitelů
.
Ach, ten mazaný lišák
