přehled básní (21)

Ucelený příběh (kniha s názvem: Jádro jakosti Martina Jabkeniče)

ČÁST 3

Výhradně to zásadní z pevropské historie: z Ráje do Pekel a nazpět – Pevropa (21) – Den, jenž změní všechno (27)

Pevropa, na rozdíl od Evropy, měla, od svého historického vzniku, veškeré předpoklady stát se vzorem pro okolní světy coby kontinent naplněný všeobecně platným mírem pro všechny zúčastněné (21).

Rubriky: Jádro jakosti Martina Jabkeniče - ucelený příběh | Napsat komentář

Pevropa (21)

ÚVOD (PEVROPA)

 

Pevropa je jiná nežli Evropa

nespočet krásným míst má

lidskou zlobou jest nedotčena

 

V ní žiji rád

vždy mě něčím hezkým upoutá

celou mohu ji procestovat

na svobodě nejsem nijak omezován

 

AKT I. (LIDÉ)

 

Pevropa je obývána lidmi

v jádru i srdci hodnými

co pro dobré slovíčko

nemusí choditi daleko

 

A když potřebuji poradit

nebo tápu v nejistotách

vždy stojí při mně

a sebevědomí dodají potřebné

 

Mnoho mi to zpětně dává

když vím, že na vše nejsem sám

S večerem přešťasten ve svém domě uléhám

a s ránem nový den s radostí vítám

natěšený, co pěkného mě v něm zas potká

 

AKT II. (FAUNA)

 

Pevropu obývají rovněž zvířata

jež respektují se navzájem

žádný krvavý amok

v jejich případě tak nekoná se

 

Jen vzduch a voda postačí jim k životu

šetrní jsou k přírodě jakožto i k člověku

respektují obojí

a život tak nebolí

 

Mnoho mi to zpětně dává

když vidím, jak zvířata o sebe i druhé

s láskou starají se

S večerem přešťasten ve svém domě uléhám

a s ránem nový den s radostí vítám

natěšený, co pěkného mě v něm zas potká

 

AKT III. (FLÓRA A PŘÍRODNÍ SCENÉRIE)

 

Již jsme ji tu zmínili

přírodu pevropskou

nedotčena lidskou zlobou

jest v rozkvětu po dlouhá staletí

 

Požáry ji nesužují

jakožto kruté mrazy

a co z ní vytěží se

to se zas přirozenou cestou samo obnoví

 

Mnoho mi to zpětně dává

když vidím, jak příroda o sebe

s láskou niterní pečuje

S večerem přešťasten ve svém domě uléhám

a s ránem nový den s radostí vítám

natěšený, co pěkného mě v něm zas potká

 

AKT IV. (EVROPA)

 

Evropa je v mnohých směrech jiná

nežli po všech stránkách dokonalá Pevropa

krvavými dějinami zmítána

k míru spíše skoupá

 

V ní lidé mstí se lidem

usilují jim o život

stejně tak zvířatům

kterážto napadají je jakožto sami sebe

 

Ano, tak bohužel jest tomu!

 

A přírodní živly?

Za pomoci ohně či vody tam sílí!

 

EPILOG (EVROPA)

 

Tak moc mě to zpětně děsí

když vidím, jak se Evropa navzájem ničí

S večerem v obavách ve svém domě uléhám

a s ránem nový den, naplněn smutkem, očekávám

vystrašený z toho, co nehezkého mě v něm zas…

 

potká

 

Rubriky: Jádro jakosti Martina Jabkeniče | Napsat komentář

přehled básní (11-20)

Ucelený příběh (kniha s názvem: Jádro jakosti Martina Jabkeniče)

ČÁST 2

Tragika dvou rodů (Jesenického a Červeníků) – Krátký tragický život Heleny Jesenické (11) – Milostný čtyřúhelník (20)

Helena Jesenická, na rozdíl od Lenky, takové štěstí v životě bohužel neměla, neboť zemřela již coby žačka školou povinná, poté, co tragicky skonala v davu čítající rozvášněné fotbalové chuligány. Výraznou roli v tom rovněž sehráli i Lenčini adoptivní rodiče, kteří, coby pěstouni, vůči ní mateřskou láskou rozhodně nezahořeli (11). Přeci jen však Helena pár šťastných chvilek ve svém krátkém životě prožila. Jako děvče školou povinné se zakoukala do jistého Martina Červeníka, který se později stal významným hudebním skladatelem. Coby jeho strážný anděl mu alespoň Helena dala novou naději do života, kdy Martin upustil od teroristického útoku na školu, k němuž se původně uchýlil z důvodu narážek na jeho hudební talent. Martin však nakonec využije šance a o něco později se z něj stává uznávaný a respektovaný hudebník (12). Jedna z pracovních cest Martina zavede i na jeden z pevropských ostrovů, kde mu útočiště nabídne právě rodina zesnulé Heleny. Otec rodiny vlastní dva psy – retrívra a kokršpaněla , kteří se spolu rádi toulají po okolí. Druhý jmenovaný má však namále, když jej srazí auto a jeho život visí na vlásku, jako zázrakem je však do něj navrácen (13). Ostrov Gertan, kde Jeseničtí žijí, tak opětovně dostává své pověstné mysterióznosti. I přes značné výkyvy počasí zde své místo má celá řada pozoruhodných osobností – výrobce keramiky, podnikatel v oboru pohostinství, zámožný magnát, dále pak političtí činitelé, ale i zcela prostí farmáři (14). Co na tom, že Jeseničtí pochází z poměrů právě těch prostších. Nemoc si nevybírá a kosí, kohokoliv si zamane, tedy nejen zámožné. Rodina se však nevzdává a kontaktuje místního léčitele, jenž umí svými schopnostmi obalamutit krutý nehostinný osud. Otec rodiny si může oddechnout, manželka i jejich dva potomci jsou zachráněni. Ovšem nehostinný osud přitvrzuje a pokouší si přivlastnit zdraví i onoho léčitele, naštěstí jej ale jeho oddaní věrní společnou modlitbou podrží a i on se tak bez újmy navrací do aktivního života, s ještě větším zápalem a odhodláním pomáhat druhým (15). Ovšem smrt se rovněž nemíní vzdát a na zaučenou za Zem vyšle svoji žačku Mortu. Ta se rovněž usadí na daném pevropském ostrově, kde se snaží ukořistit životy u vybraných jedinců. Uspěje napoprvé i napodruhé, avšak dívku, jež díky tamnímu léčiteli předtím vyhrála boj se samotnou Smrtí, ani ona, při svém třetím pozemském zářezu, nezíská. Smrt se tím poučí a od té chvíle dává pozemšťanům na výběr – zdali ji budou pokojně následovati, nebo budou prožívat život se svými nejbližšími (16). Zdá se, že se konečně začíná blýskat na lepší pevropské časy, což záhy potvrzují četní pevropští kronikáři. Ti postupně informují o pozitivech a v jejich hledáčku se zejména objevuje jedna ze sadařských pevropských končin, kde vše započalo a kde se začíná ve velkém dařit nejen rozkvětu ekonomiky, ale rovněž i přivádění dítek na Zem – bez zdravotních komplikací (17). Z měst jmenujme především pevropské Plískanice, původně druhořadou vísku, kde se hrdinou stal místní podivín Pavel, přezdívaný Průšvihář. Jeho příběh se stal legendou – z outsidera doslova přes noc celebritou – Pavel svým přičiněním proslavil vísku i daleko za pevropskými hranicemi a z podřadného farmáře to dotáhl na významného podnikatele (18). Ani hudebník Martin Červeník nechce promarnit svoji životní šanci a dát šanci lásce, jíž zahořel ke starší dceři svého nynějšího gertanského hostitele. Podobně jako Jesenický rod, tak i ten, z něhož Martin pochází, již stačil zažít nespočet těžkostí. Martin měl stejně nadanou sestřenici, studující konzervatoř. I ona zahořela láskou a to k jiné hudebně založené dívce, s níž se, i přes otcův výslovný zákaz, rozhodla podniknout poznávací cestu, pro změnu po evropském kontinentu. Obě bohužel stihl stejně krutý osud, kdy skonaly rukou šíleného pronásledovatele (19). Martin má navíc v živé paměti jeden nejmenovaný postarší manželský pár, jenž – pro změnu pro svou zbohatlickou rozmazlenost – rovněž dopadl zle. A stejně tak by Martin nerad dopustil, aby on a jeho budoucí partnerka jednou nebyli kopií mladého mileneckého páru, kteří, po tragickém skonu oněch záletných manželů, získali jejich majetek, a sami pak šli v jejich prostopášných a zbohatlických stopách (20). Jak tedy Martin Červeník a mladá slečna Jesenická nakonec uspěli ve svých budoucích životech? Zůstali spolu, nebo se jejich cesty rozešly?

Rubriky: Jádro jakosti Martina Jabkeniče - ucelený příběh | Napsat komentář

Milostný čtyřúhelník (20)

Žili spolu muž a žena

v honosné vile na kraji města

přepych všem dávajíce okázale na obdiv

ať přihlížející třebas puknou závistí

 

Každý z obou dvou vlastní luxusní auto měl

a k tomu drahé šperky a miliony na účtech

jež umožňovaly páru žít si jako v pohádce

a to naplno a zcela nezávazně

 

Idyla však jednoho dne skončila

to když vyšla najevo milostná nevěra

s mladým, jinak chudým zajíčkem

jenž dělal si zálusk na celkový nahromaděný majetek

 

Muž nemínil to jen tak nechat

a téměř okamžitě byl připraven jednat

kdy své nevěrné ženy hodlal se zbavit

a posléze i jejího milého v plánu měl ze světa sprovodit

 

Příležitost na sebe nenechala dlouho čekat

a došlo k tomu ještě téhož parného léta

kdy pár pravidelně trávil volné chvíle na zahradě u bazénu

kde se snažil ukojit svoji zhýčkanou nudu zbohatlíků

 

Muž trpělivě vyčkával na příhodnou chvíli

až jeho partnerka půjde zchladit se

a poté pomalu přikradl se k ní

a hlavu její pod vodní hladinu strčil násilím

 

Marně se žena bránila, vskutku marně

po chvilce strávené pod vodou smířena s tím

že již zvoní jí regulérní umíráček

neboť vůči onomu nátlaku ze strany partnera

byla zcela naprosto bezmocná

 

Poté, co muž dokončil, co zamýšlel

zabalil – svoji již bývalou partnerku – do pytle

Tentokráte pro změnu vyčkávajíc na příhodný okamžik

kdy by se jejího těla nadobro zbavil

 

Až pozdě večer, kdy na Zem padla tma

rozhodl se muž hlubokou jámu vykopat

a v ní svoji oběť pochovat

 

Ať zhyne ta proradná nevěrnice

a podzemní havěť nechť pochutná si na ní na své krvavé hostině!

 

Co na tom, že i muž udržoval intimní vztah

a to s o mnoho let mladší ambiciózní slečnou

jíž již stačil přislíbiti značné peněžité věno

 

Tak ať!

 

Nyní se s dotyčnou v klidu bude moci oženit

když již tomu v cestě nic nestojí!

 

Předčasně však muž oslavoval svůj triumf

neboť záhy bolestivě k zemi se sesunul!

To jak jej kdosi do temene hlavy zezadu náhle praštil

a to odloženou lopatou

jíž dotyčný předtím onen hrob hloubil

 

Tou postavou nebyl nikdo jiný než-li mužova partnerka

Právě ta, co smrt v bazénu nalézti původně měla!

Jako zázrakem se však k životu probrala!

Posléze z pytle dostala!

A následně…

následně partnerovi stejnou měrou oplácet nekompromisně začala!

 

Tak muže stíhá rána za ránou

kdy nakonec podléhá jim

a pak již bezvládně padá pod jejich neúnosnou tíhou

a to přímo do vykopané jámy

kde plně podvoluje se smrtelným zraněním

 

Nyní to byla pro změnu žena

kdo v klidu mohl začít slavit

kdyby se jí ovšem záhy nesmekla nešťastně noha

a do jámy následně nezapadla

Po bolestivém dopadu i ona zcela regulérně mrtvá!

 

Dílo partnerské zkázy tím tak dokonáno bylo

ovšem stále tu zbýval ještě někdo jiný

kdo významně mohl do chodu událostí plně zasáhnout

 

A sice mladý zajíček s onou ambiciózní slečnou!

 

Právě tato mladá dvojice

sešla se toho dne v onom honosném sídle

kam pozvána byla z rozličných důvodů

na přání jeho někdejších usedlíků

 

A jak už tomu tak bývá

jiskra mezi omladinou rázem přeskočila!

Ještě předtím však

své zámožné partnery náležitě oplakala

 

Netrvalo dlouho a vila nové majitele měla

a stejně tak posléze navýšila se o nemalou peněžitou sumu i konta

onoho mladého páru, jenž s chudých poměrů

zčistajasna vyšvihl se mezi bohatýrskou smetánku

a to na základě závětí

jež po sobě zanechal onen postarší pár tragicky zesnulý

 

Tak začali spolu žít mladík a slečna

v honosné vile na kraji města

přepych všem dávajíce okázale na obdiv

ať přihlížející třebas puknou závistí

 

Zbývá si tak položit otázku vpravdě zásadní:

bude snad toto nezávazné soužití

jednoho dne mít obdobné…

 

tragické vyvrcholení?

Rubriky: Jádro jakosti Martina Jabkeniče | Napsat komentář