Joachim
Jan přebývá
Již rok ve své cele
Nad čím přemítá?
Když spatří oči černé
Vždy váhá
Já též
On zkusil velmi moc
Když ho stihla ona lež
+++
Joachim pátrá
Po příčinách neštěstí
Z Jana sálá
Mdlé co kdo ví
Joachim váhá
Jan jen rukou pohodí, pohodí
+++
Problém přetrvává
Když mé černé oči spatří
Jak tam setrvává
Jan s myškou a křičí
Ta jediná
Rozumí
Jeho trápení
Ve strašném zázemí
+++
Joachim žádá
O další slyšení
S Janem se opět vídá
Ten mu však nevěří
Myška nebohá
Klidí se ústraním
Jan ji volá
Trpí úskalím, úskalím
+++
(Jan k Joachimovi promlouvá tichým hlasem)
Prosím, nech mě jít
Já chci v klidu žít
+++
Co to říkáš?
Lekám se
V očích se mi mísí strach
Co asi zas stane se?
+++
Jan se v koutě zmítá
S myškou ve dlaních
Na mě se podívá
Joachima to raní
Cela se uzavírá
Na stěnách čpí stín
Joachim žádá
Nekonej ten čin
+++
Nemohu jinak
Černé oči to nedovolí
Volil bych opak
To již nepovolí
Tma se se dnem střídá
Nastal čas odejít
Joachim říká
Nech mysl rozeznít, rozeznít