(9) Joachim

 Joachim

 Jan přebývá

Již rok ve své cele

Nad čím přemítá?

Když spatří oči černé

Vždy váhá

Já též

On zkusil velmi moc

Když ho stihla ona lež

+++

Joachim pátrá

Po příčinách neštěstí

Z Jana sálá

Mdlé co kdo ví

Joachim váhá

Jan jen rukou pohodí, pohodí

+++

Problém přetrvává

Když mé černé oči spatří

Jak tam setrvává

Jan s myškou a křičí

Ta jediná

Rozumí

Jeho trápení

Ve strašném zázemí

+++

Joachim žádá

O další slyšení

S Janem se opět vídá

Ten mu však nevěří

Myška nebohá

Klidí se ústraním

Jan ji volá

Trpí úskalím, úskalím

+++

(Jan k Joachimovi promlouvá tichým hlasem)

Prosím, nech mě jít

Já chci v klidu žít

+++

Co to říkáš?

Lekám se

V očích se mi mísí strach

Co asi zas stane se?

+++

Jan se v koutě zmítá

S myškou ve dlaních

Na mě se podívá

Joachima to raní

Cela se uzavírá

Na stěnách čpí stín

Joachim žádá

Nekonej ten čin

+++

Nemohu jinak

Černé oči to nedovolí

Volil bych opak

To již nepovolí

Tma se se dnem střídá

Nastal čas odejít

Joachim říká

Nech mysl rozeznít, rozeznít