Category Archives: Trnité růží

Selma Kocmanová, pohledná to plavovláska, se na letišti loučila se sympatickým párem důchodců. Bylo to velice dojemné loučení, plné emocí. Tak ještě poslední pusa a obejmutí a pak již nezbývá než spěchati do taxíku, který Selmu zaveze do jejího nového … Continue reading →

I. JAK RÁD BYCH Jak rád bych láskou objal celý tento svět jak rád bych mu podal pomocnou ruku Leč něco takového nemožné je když vězněn jsem v jedné z nejobávanějších věznic   Jak rád bych láskou objal celý tento … Continue reading →

I. JAK JEN DÁL? Jak jen dál? když mé ego na vavřínech usíná Jak jen dál? když zmeškám polední spoj   Hodím si mincí a nic tím nezískám Hodím si podruhé a stejně ošidné je to zas   A tak … Continue reading →

Petr Braun zasedl za stůl, plně odhodlán napsat dopis. „Snad protentokrát budu ve svém snažení konečně úspěšný,“ namlouval si. Petr otevřel první šuplík, vyndal z něj propisovací tužku a papír a chystal se psáti, když vtom jeho záměr zmařil hukot … Continue reading →