Básně (29-32)

Ucelený příběh (kniha s názvem: Martin Jabkenič – sbírka básní)

ČÁST 2

Rod Habrů a jeho nelehká cesta za štěstím – Nelidský jatečník (29) – Mezi životem a smrtí (34)

Malíř sice nakonec došel vykoupení z pozemských utrpení, avšak boj s nehostinným krutým Osudem na ni probíhá dál. Svědčí o tom jistá nelidská hyena, mající na svědomí nespočet vražd z řad lidských nezletilců (29). Jako zázrakem je z jejích osidel propuštěn až malý Mark, jemuž pomohlo, že se oddaně staral o své malé štěně. Bohužel i jeho o něco později stihne nemilý osud. Markova někdejší přítelkyně jej opustí kvůli nevěře. Mark se zpočátku nevzdává a začne po ní pátrat, v naději, že se vše urovná. Jedna z cest jej zavede až do Paříže, kde navštíví hotel, kde jeho někdejší láska má údajně momentálně přebývat. Mark ji však přistihne s jiným. Tedy alespoň tak si to jmenovaný vysvětluje. Život pro Marka tak definitivně ztratil smysl. Nemá pro koho by žil, a i když se dotyčný nevědomky dopustil omylu, již nikdy se nestačí dozvědět skutečnou pravdu, tedy to o Jeleně a Katje, o jejich náhodném setkání a o noci plné vášní. Mark tedy dobrovolně odchází z tohoto světa utonutím v Séně (30). Rod Habrů smutní, právě přišel o jednoho ze svých potomků. Aby toho neštěstí nebylo málo, tak daný rod je navíc silně zadlužený a to pro svoje neuvážené investování. Mark sice odešel na věčnost, jsou tu však jeho další dva sourozenci, Sandra a Oleg a především pak obětavý retrívr Ben. Je to právě on, kdo zabrání hrozící exekucí sídla Habrů! Ba co víc, pomůže nejen svým nynějším majitelům, ale rovněž i nevidomé dívce Kláře, jíž coby slepecký pes jinak oddaně vypomáhá a je nepostradatelnou oporou na jejich společných procházkách tamní přírodou (31). Následně jsou to i samotní pokračovatelé rodu Habrů, kdo Kláře v jejím dospělém věku poskytne potřebnou oporu. To když je nebohá slečna obviněna z krvavého mordu, jenž však, jak ona neustále dokola opakuje před soudem, nespáchala. Skutečná pravda o něco později vyjde najevo, přičemž se o to přičiní ten samý právník, co kdysi rod Habrů zastupoval v případu onoho nálezného neboli pokladu nedozírné ceny, jemuž nakonec připadla štědrá odměna, zatímco majitel lomu ostrouhal. A byl to právě on, kdo daný trestuhodný čin spáchal. Tentokrát to však nebyl retrívr Ben a jeho psí tlumočník, nýbrž jedna bájná harfa, co majitele lomu najisto usvědčilo. Jmenovaný se pak, pod tíhou viny a tlaku okolí, psychicky nervově zhroutí. Naprosto zničená je i sama Klára, rod Habrů jí však, jak již bylo řečeno, nabídne patřičné útočiště a nic na tom nezmění ani fakt, že i v jeho řadách údajně přebývá zlo (32).

Posted in Martin Jabkenič (sbírka básní) - ucelený příběh | Leave a comment

Proces (32)

Proces započal

Možná dokonce proces století!

Se ženou

co zcela osamocena stála v jeho popředí

 

Jako vražedkyně prý provinila se

to když ruku vztáhla na celou svoji rodinu

kdy popravila ji údajně

tím nejsurovějším možným způsobem

 

Svědci předstupují před ctihodný to soud

řeč svoji klíčovou vypovídají pod přísahou

Bez výjimky poznávají jmenovanou

dle oblečení, jež údajně měla na sobě

v danou dobu inkriminovanou

 

Obžalovaná zarputile hájí se:

Vy všichni do jednoho mýlíte se!

Já to nebyla!

 

Obměkčí nakonec přeci jen soudní tribunál?

 

Žena ocitá se tak na pokraji zhroucení

Uvědomuje si, že patrně nemine ji doživotní vězení!

Jeden velký zázrak musel by se státi

aby padl konečný osvobozující verdikt

 

A tu advokát obžalované náhle vzpomene si

na cosi, co oběma mohlo by snad pomoci

zvrátit daný verdikt v jejich prospěch

pokud tedy ještě existuje ona vzácná věc

 

Jí bájná historická harfa jest

jejíž struny samy od sebe rozezní se pokaždé

to když do jejich spárů

chytí se skutečný pachatel

 

Že se něco takového jeví jako naprosto nemožné?

 

To dozajista musí popřít všichni ti

jimž právě daný nástroj strunný život zachránil

a oni si ho tak opětovně znovu mohli plně užívat

a na svobodě tak zcela legálně pobývat

 

Kde však onu bájnou harfu hledat?

Tuto otázku právě kladl si oné ženy advokát

 

Nakonec náhoda tomu napomohla

a on natrefil na ni v kavárně U Trofa

kde jako vysloužilý exemplář se vyjímala

a jako by již nikoho nezajímala

 

Bylo tomu bezmála dvacet let

co svůj poslední proces soudní

dovedla do úspěšného konce

Bude tedy od té dobroty

a ještě jednou své kvality potvrdí?

 

Majitel kavárny ochotně bájnou harfu zapůjčí

pod podmínkou však

že se daného procesu osobně zúčastní

 

Advokát s tím ochotně souhlasí

Proč by ne?

Vždyť to je to nejmenší

řekne si

 

Obnoveno bylo tedy soudní líčení

na popud onoho, co stál na straně ženy

Ta tvrdošíjně trvala na své nevině!

Uvěří mi to všichni přítomní konečně?

modlila se

 

Svědci, jeden po druhém, chodí tedy opět vypovídat

leč harfa vůči nim jest neměně mlčenlivá

Výčet téměř kompletní

zbývá už jen jeden poslední

 

A tu udála se ona nevídaná věc!

Kdy harfa něžně rozezvučila znělé struny své!

Tak náhle, tak nečekaně!

Celou soudní síní zašumělo dané vzrušeně

 

Obžalovaná poznávala onoho muže!

Byl jím její dlouholetý soused!

A právě ten přiznával se nyní dobrovolně

k ohavnému činu neodpustitelnému

jímž snažil se ukojiti svůj vlastní nenávistný vztek

 

Totožné oblečení si pořídil

a v něm onoho chladného říjnového večera

do domu ženy vstoupil

V ruce třímajíc plně funkční brokovnici

s níž zakrátko dovršil svoji krvavou misi

 

Muž, zcela vyčerpán výpovědí, následně hroutí se

v obličeji celý bledý

jako kdyby právě mučen byl

tím nejhorším možným způsobem

Záhy policejní eskorta v poutech jej odvádí

a ukončeno tak jest zdlouhavé soudní líčení

jež ženě kýženou svobodu přineslo

 

K čemu mí však bude

když už nikdy neuvidím se se svojí početnou to rodinou?

 

A tu majitele kavárny napadne spásné

jak by dotyčná alespoň částečně

mohla zažehnati smutek

jež toliko zatěžkával její srdce

 

Žena notnou chvíli váhá

do jejího současného života

však čím dál více neutěšitelná samota se vkrádá

A tak silou vůle přemáhá všechny negativní emoce

dá na onu radu a do společnosti přeci jen nakonec vydá se

 

Poprvé, podruhé, potřetí!

A netrvá to dlouho a úsměv se jí na tváři rozněžní!

To když potřebnou oporu nečekaně nachází

v rozvětvené rodině

co do jednoho z tamních barů pravidelně dochází

 

Bude tomu však tak již napořád?

Zlí jazykové tvrdí, že v dané rodině

údajně přebývá zlý tchán

 

Kdo ví, třeba o tom leccos do budoucna napoví

zcela nový proces soudní

 

Proces, v němž ona kdysi viněná

zas bude stát v jeho popředí jako jediná

a obdobně hájit se: Já jsem zcela nevinná!

Posted in Martin Jabkenič (sbírka básní) | Leave a comment

Básně (29-31)

Ucelený příběh (kniha s názvem: Martin Jabkenič – sbírka básní)

ČÁST 2

Rod Habrů a jeho nelehká cesta za štěstím – Nelidský jatečník (29) – Mezi životem a smrtí (34)

Malíř sice nakonec došel vykoupení z pozemských utrpení, avšak boj s nehostinným krutým Osudem na ni probíhá dál. Svědčí o tom jistá nelidská hyena, mající na svědomí nespočet vražd z řad lidských nezletilců (29). Jako zázrakem je z jejích osidel propuštěn až malý Mark, jemuž pomohlo, že se oddaně staral o své malé štěně. Bohužel i jeho o něco později stihne nemilý osud. Markova někdejší přítelkyně jej opustí kvůli nevěře. Mark se zpočátku nevzdává a začne po ní pátrat, v naději, že se vše urovná. Jedna z cest jej zavede až do Paříže, kde navštíví hotel, kde jeho někdejší láska má údajně momentálně přebývat. Mark ji však přistihne s jiným. Tedy alespoň tak si to jmenovaný vysvětluje. Život pro Marka tak definitivně ztratil smysl. Nemá pro koho by žil, a i když se dotyčný nevědomky dopustil omylu, již nikdy se nestačí dozvědět skutečnou pravdu, tedy to o Jeleně a Katje, o jejich náhodném setkání a o noci plné vášní. Mark tedy dobrovolně odchází z tohoto světa utonutím v Séně (30). Rod Habrů smutní, právě přišel o jednoho ze svých potomků. Aby toho neštěstí nebylo málo, tak daný rod je navíc silně zadlužený a to pro svoje neuvážené investování. Mark sice odešel na věčnost, jsou tu však jeho další dva sourozenci, Sandra a Oleg a především pak obětavý retrívr Ben. Je to právě on, kdo zabrání hrozící exekucí sídla Habrů! Ba co víc, pomůže nejen svým nynějším majitelům, ale rovněž i nevidomé dívce Kláře, jíž coby slepecký pes jinak oddaně vypomáhá a je nepostradatelnou oporou na jejich společných procházkách tamní přírodou (31).

Posted in Martin Jabkenič (sbírka básní) - ucelený příběh | Leave a comment

Nejpovolanější z rodu Habrů (31)

Rozlehlé sídlo rodinné netradiční

původem ze šestnáctého století

a v něm rod Habrů odnepaměti žijící

 

Bude tomu však tak i nadále?

Proslýchá se totiž

že někdejší předkové nemálo zadlužili se

 

Zkupovali kdejaké starožitnosti

a své vášni zcela úplně podlehli

Finance tudíž neuhlídali

chyběl jim pro ně patřičný cit

 

Portréty zvěčněné na obrazech vše pamatují

leč nemohou se k tomu bohužel řádně vyjádřiti

neboť dotyční na nich vyobrazení

již před lety odešli na odpočinek (snad) zasloužený

 

Tudíž šance pražádná reálná tu není

že se neutěšitelná situace sama od sebe změní

a nečekané existenční problémy

tak jednou provždy dojdou svého zapomnění

 

Oleg a Sandra

současníci z rodu Habrů

tak šetří kde se dá

a přeci jen se jim peněz nedostává

 

Možná že kupec by vše projednou vyřešil

leč sami sourozenci nehodlají

svůj domov za žádnou cenu opustit

 

A tak přežívají jak jen se dá

s pomocí svého zlatavého retrívra Bena

jenž coby slepecký pes vypomáhá

v centru pro nevidomé u Svatého Hána

 

Jeho stálou klientkou je i devatenáctiletá Klára

co se velmi ráda se svým čtyřnohým parťákem

na potulky okolní krajinou vždy vydává

 

Jednou by však sama chtěla procházet jí

a těšit se z ní jako člověk zcela naprosto zdravý

 

Operace náročná by vše uspíšila

jež dívce navrátila by potřebný zrak

Finančně však bohužel dosti nákladná je

a v dohledné době tak není možné

aby uskutečnila se

 

I němé tváře však umí vycítit

závažnou problematiku lidí

a nejednou přímo pomohou jim

když osud je k nim velmi krutý

 

Právě takový byl i Ben

který toliko obdarovati chtěl

ty, jenž na světě měl rád

to jest Kláru a pokračovatele rodu Habrů

 

Již hodných pár měsíců zdál se mu

ten samý sen o jednom nebezpečném místu

na němž údajně bájný poklad se ukrýval

za jehož nález byla vypsána nemalá tučná odměna

 

Ben tedy nelenil

a potají vydal se na dobrodružnou výpravu večerní

Za rodným sídlem pak zavětřil stopu

a ta přivedla jej do nedalekého lomu

 

Ben ve vzduchu znovu zavětřil

a tu hlídač náhle se zjevil!

 

Retrívr se ho však nezalekl

Proplížil se kolem něj zcela nepozorován ve večerním šeru

a pak dál neslyšně spěl do hloubi objektu

až mu dotyčný zmizel zcela z dohledu

 

Dál dával Ben na svůj zvířecí instinkt

zdatně vyhýbaje se místům

kde kladeny byly nevybuchlé miny

A poté co zdárně zdolal poslední nástrahu

konečně spatřil místo

jenž znal doteď pouze výhradně ze snů

 

Odvaha a vytrvalost se retrívrovi nakonec vyplatily

to když jeho tlapky do zeminy se s elánem zaryly

aby z ní zakrátko vyprostily objemný váček

čítající prastaré mince z doby kolovratské

 

Jaké to bylo pro manžele z rodu Habrů překvapení

to když ve tři ráno probudil je štěkot tuze naléhavý

To přítel jejich nejvěrnější pyšnil se

svým nečekaně cenným to nálezem

 

Kýžené štěstí se tak jednou mohlo přiklonit na stranu rodu

nebýt žaloby, již na něj záhy podal majitel lomu

 

To závist a možný tučný zisk

vyprovokovaly v něm čirou nenávist!

 

Celou věčnost nacházel se kdesi v zahraničí

o svůj pozemek nejevíce zájem valný

Nyní však na poplach zčistajasna bil

poté co donesla se k němu zpráva o pokladu nedozírné ceny

 

Ovšem ani protistrana nijak nezahálí

a dobrým právníkem snaží se obklopit

co řeči němých tváří navíc rozumí

a psa Bena u soudu tak může obstojně obhájit

 

Výjimečný proces tedy konal se

jenž v dějinách soudnictví obdoby neměl

Jak nakonec skončil?

Vyhrála v něm přeci jen lidská závist?

 

Když vám nyní prozradím

že Kláře zrak se po čase navrátil

že současný rod Habrů nakonec

stačil splatit nákladné dluhy

a kupci a exekuci zdárně vyhnul se

dáte mi jistě zapravdu

že ostrouhal právě majitel lomu

co myslel jen na svůj vlastní prospěch

a životy druhých mu tak zůstaly lhostejné

 

Na rozdíl od oné němé tváře

co hodlala pomoci nejen své rodině

 

Právě tou byl onen legendární Ben

přítel nejvěrnější

ten z rodu Habrů nejpovolanější

 

Posted in Martin Jabkenič (sbírka básní) | Leave a comment