Modlitba za lepší svět (33)

Raněn jsem!

Duševně i fyzicky!

A vy?

Jen neustále vysmíváte se mi!

 

Ani za mák nemáte pochopení

pro jedno bolavé srdce nemocné

jenž tíží problémy

jimiž sužován je celý tento náš válečný pozemský svět

 

Málem padl jsem v boji

smrtelně zraněn kulkou

co zaryla se do temene hlavy

 

Ano, vypovídám tu o tom onu pravdu krutou!

 

Trpím převelice!

Silně potlačujíce emoce!

A vy?

Stále jen smějete se!

Jako bych z toho radost a požitek naopak míti měl

 

Nikdy neúčastnili jste se reálné bitvy!

Jen četli o ni v knihách

a byli málo odvážní na to

abyste zakusili opravdová muka

 

Myslíte, že vzrušuje mě zabíjení jiných?

Ani omylem, vy věční škarohlídi!

 

Věřte mi, já sám mnohem raději

užitečnějším věcem bych se věnoval

například staral se o rodinu svoji

již ve své rodné zemi byl jsem nucen zanechat

 

Vykonejte tedy alespoň projednou

jedno bez náznaku falše nepředstírané dobro

a vyřiďte mým nejbližším

že i nadále budu smět žít

 

Snad dokonce bez oněch následků trvalých!

 

Na dálku že líbám všechny ty

co jsou mi na světě nejdražší

to jest rodina a pár přátel

co doposud zůstali mi věrní

 

Doneslo se mi

že jeden z vás

co pomlouval mne

musel proti vůli své narukovat

 

Já však nemíním dotyčného hanit

výsměchy jej osočovat

Mnohem raději dobrou radu poskytnu rádoby

ať onen branec zbytečně neriskuje

a ochraňuje to nejcennější, co v životě má

 

Co však zmůže snaha má?

Před mocí a silou zla!

Jež tuze záludné je

a samo o sobě nic dobrého nezvěstuje

 

A tak v polní nemocnici

tam kde před časem já

se i onen mladý branec záhy ocitá

 

Prognóza?

Velice nepříznivá!

 

A co na to vy ostatní?

Náhle ztuhl všem úsměv na tváři!

 

A proto vás jako přítel žádám:

jednou provždy pojďme se sjednotit

a zapomeňme přitom na vzájemné neshody!

 

Vy i já navažme kontakt ryze přátelský

co dokáže vykonat zázrak nemalý

a společnou modlitbou uctěme ty

jež to štěstí v životech svých nemají

 

Co myslíte, byla ona modlitba nakonec vyslyšena?

 

Odpovědí stala se nebeská brána právě otevřená

z níž boží posel zcela nečekaně

po letech sestoupil k nám na rozhádanou matičku Zem

 

Návrat Onoho nejvyššího zvěstoval

že zakrátko nikdo na naší pozemské planetě

nebude již vícero strádat

Tedy ani onen mladý branec nebohý

co v boji nerovném vážně zraněn byl

 

Jak vše dopadlo, již velmi dobře víme dnes

neboť mnoho dobrých věcí přihodilo se v onen památný den!

 

Kdy nejen onen mladík trpící

těšil se zázračnému vykoupení

ze smrtelných zranění svých bolestných!

 

Společně s ním začal slavit celý pozemský svět

nyní již zcela samozřejmý zemský ráj to na pohled!

 

Že vám toto připadá jako jeden velký kýč?

 

Není divu

vždyť jednalo se o příběh ryze fiktivní!

 

Proč ale divit se tomuto upřímnému doznání

vždyť žádná novinka to v podstatě není

 

Cožpak Bůh snad někdy dopustil

aby na Zemi zavládl blahobyt?

Či usměrnil rozhádané

aby sjednotili se v míru

a svorně otevřeli svá přátelská, láskyplná srdce?

 

A tak zas jako na počátku vyprávění raněn jsem

a již s jistotou vím, že to nebude onen Bůh

kdo spasí mě

 

Tak hledám dál

onen recept na život šťastný

Naleznu jej snad někdy?

To nevím já sám

natož Onen nejvyšší

Tom Patrick se představuje:

Vlastním jménem Václav Hrdý. Celý život žije v Poděbradech, které jen nerad opouští. Zprvu se věnoval hudbě, uhranul mu syntetizátorový pop 80. let, zvláště žánr Italo Disco, jehož je zapáleným znalcem.
Příspěvek byl publikován v rubrice Martin Jabkenič (sbírka básní). Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *