Básně (29-30)

Ucelený příběh (kniha s názvem: Martin Jabkenič – sbírka básní)

ČÁST 2

Rod Habrů a jeho nelehká cesta za štěstím – Nelidský jatečník (29) – Mezi životem a smrtí (34)

Malíř sice nakonec došel vykoupení z pozemských utrpení, avšak boj s nehostinným krutým Osudem na ni probíhá dál. Svědčí o tom jistá nelidská hyena, mající na svědomí nespočet vražd z řad lidských nezletilců (29). Jako zázrakem je z jejích osidel propuštěn až malý Mark, jemuž pomohlo, že se oddaně staral o své malé štěně. Bohužel i jeho o něco později stihne nemilý osud. Markova někdejší přítelkyně jej opustí kvůli nevěře. Mark se zpočátku nevzdává a začne po ní pátrat, v naději, že se vše urovná. Jedna z cest jej zavede až do Paříže, kde navštíví hotel, kde jeho někdejší láska má údajně momentálně přebývat. Mark ji však přistihne s jiným. Tedy alespoň tak si to jmenovaný vysvětluje. Život pro Marka tak definitivně ztratil smysl. Nemá pro koho by žil, a i když se dotyčný nevědomky dopustil omylu, již nikdy se nestačí dozvědět skutečnou pravdu, tedy to o Jeleně a Katje, o jejich náhodném setkání a o noci plné vášní. Mark tedy dobrovolně odchází z tohoto světa utonutím v Séně (30).

Posted in Martin Jabkenič (sbírka básní) - ucelený příběh | Leave a comment

Milostná lovestory s příměsí tragiky (30)

Potkaly se čistě náhodně

v jeden květnový deštivý to den:

Jelena, pohledná to Ruska

Katja, překrásná to Dánka

 

První jmenovaná nevydařený vztah nedávno ukončila

druhá zas po jednom stabilním zatoužila

Obě v jednom pařížském baru sešly se

zapovídaly se a při tom neušlo jim

že stejný problém tíží je

 

Tančily spolu až do pozdního rána

a okolní svět jako by pro ně přestal existovat

Obě ženy jen pro sebe oči měly

a jako ve snách se ladnými kroky po parketu vedly

 

Poté na pokoj nezadržitelně spěly

kde spolu ještě pár drinků popily

A právě tam zlom v přátelství nastal

když začaly se vášnivě líbat

 

Šaty ze sebe kousavě strhávaly

dokud před sebou zcela nahé nestanuly

Pak se znovu k sobě přitulily

dotýkajíce se pouze partií intimních

 

Milování obou žen neznalo hranic

bylo tak vášnivé, že ze sousedních pokojů a chodby

směřovaly k nim nazlobené hlasy:

Druzí tu stále hodlají spáti

po náročném pracovním týdnu plného vyčerpání!

 

Avšak jednomu muži

přeci jen stalo se osudným

když nedostal se zavčas k té

jíž miloval z celého srdce

 

Chtěl aby mu odpustila nevěru

a opět tak navrátila se k němu

 

Velké úsilí vynaložil

aby ji nakonec našel právě v Paříži

a důvěrně následně sdělil

jak převelice jej mrzí

jak ošklivě zachoval se k ní

když s jinou trávil romantické večery

 

Vášně odehrávající se za zdmi pokoje

ale vzaly muži poslední naděje

Vytušil, že jeho milá jiného má

a na něj že tak nadobro zanevřela

 

Zanechal tedy bouchání

a z hotelu odebral se ke břehu nevyzpytatelné Sény

Ruce si na protest spoutal

a potom již do chladných vod pozvolna klesal

 

Zbytečný život tím vyhasl

neboť Mark, onen muž

dopustil se tragického omylu

 

V onom hotelovém pokoji

nacházel se totiž někdo úplně zcela jiný

nikoliv láska někdejší

jež kdysi poblouznila Markovy smysly

 

Jelena s Katjou nakonec

po noci plné vášnivých her

nadobro od sebe odloučily se

a již nikdy více v životě nepotkaly se

 

Kdo byl Mark

a koho v hotelu hledal?

Marně byste chtěli vědět po obou

neboť neznala jej z žen ani jedna

 

EPILOG:

Již pověděl jsem vám myslím dosti

coby svědek oné tragické lovestory

O jedno vás však snažně prosím:

Nepokoušejte se kontaktovat ony dvě ženy!

 

Já sám jejich adresu neznám a myslím

že tak to pro ně bude nejlepší

když nikdy nedozvědí se

co způsobil jejich někdejší milostný úlet

 

Co přát si na závěr?

 

Bože, prosím, stůj alespoň při nich

když tvojí rukou jeden život vyhasl předčasně

 

Amore magistra vitae

Posted in Martin Jabkenič (sbírka básní) | 1 Comment

Básně (29)

Ucelený příběh (kniha s názvem: Martin Jabkenič – sbírka básní)

ČÁST 2

Rod Habrů a jeho nelehká cesta za štěstím – Nelidský jatečník (29) – Mezi životem a smrtí (34)

Malíř sice nakonec došel vykoupení z pozemských utrpení, avšak boj s nehostinným krutým Osudem na ni probíhá dál. Svědčí o tom jistá nelidská hyena, mající na svědomí nespočet vražd z řad lidských nezletilců (29).

Posted in Martin Jabkenič (sbírka básní) - ucelený příběh | Leave a comment

Nelidský jatečník (29)

Odmala vystavovali jej ponížení

to když pravidelně odebírali mu to nejcennější

To co on v životě měl ze všeho nejraději

A sice němé tváře zvířecí

jež smrtí nedobrovolnou pak skonaly

 

Tu malému telátku krk podřízli

aby na něm honosnou hostinu demonstrovali

Tu zase čerstvě narozená koťata házeli do kamen

neboť co s nimi

když přemnožila se

 

Zlé trauma z dětství si tak nes

vůči veškerému lidu záští zahořel

kdy zapřísahal sám sebe

že oplatí stejnou měrou všem

až jeho čas přijde

 

I jemu násilí postupně přestávalo býti cizí

a tak svým vrstevníkům rozhodl se ubližovati

kdykoliv vhodnou příležitost k tomu vycítil

To pak zraňoval je na citlivých místech

opojnou slast při tom pociťující

jak trápil je a ponižoval bez sebemenšího slitování

 

Avšak masová likvidace zvířecích tváří neznala hranic

a tak i on ve svém počínání značně přitvrdil

kdy bez ohlášení a bez předchozího varování

nezletilá dítka začal přivlastňovat si

 

K sobě na statek je lákal

a tam zaživa z kůže poté stahoval

Do rozpálené pece polomrtvé házel:

Ať na vlastní kůži ti nezletilci pocítí

co ztrápené němé zvířecí tváře!

zněl pokaždé jeho pádný argument

 

Městem a přilehlým okolím

kde dotyčný žil a působil

začal se šířit panický strach z toho

že v něm řádí takzvaný nelidský jatečník

neštítící se ničeho

To když na příslušných místech lidé objevovali

torza dětských tělíček pohřešovaných

 

Onen takto pojmenovaný si však z toho pramálo dělal

a raději vzkaz místním obratem přeposlal

Prý že s lidskou řezničinou nepřestane

dokud kruté zacházení se zvířaty úplně nepomine

 

Zoufalým pozůstalým tak nezbylo než povolat

speciálně vycvičeného psa a s ním i školeného detektiva

co skoncoval by pro jednou

s tou nelidsky ohavnou škodnou zrůdou

 

Co však to bylo platné

když detektiv nakonec zajat byl

a pouze pes živ a zdráv vrátil se

Toť neklamný důkaz toho

že tak to tyran a zabiják dětí chtěl

 

Nelidský jatečník nezahálel a předvedl zajatému

svoji proslulou krvavou řezničinu

To když po jednom z děcek sáhl

a toho v rozpálených kamnech žár

celého na uhel následně sežehl

 

A detektiv při tom křičel

a skučel nahlas slova hanlivá

na adresu onoho nelidského tyrana

co slitování neznal

když všemi lidmi zarputile opovrhoval

 

Zejména pak těmi

co krutě zacházeli se zvířaty!

 

Nelidský jatečník ony narážky již nevydržel déle poslouchat

a svůj vztek potřeboval jak se patří urychleně ukojit

Zaživa tedy rozhodl se detektiva z kůže stahovat

a ten při tom ječel

jak ono telátko pod krkem podřezávané

 

Míjel čas a hrůza stále obcházela kraj

kdy mizela další a další nezletilá dítka

a to jen proto

že lid nedokázal splnit to

co nelidský jatečník ustanovil již dávno

A sice ukončení krutého zacházení se zvířaty

jenž by přineslo kýžený oboustranný mír

 

Znovu a znovu dával o sobě vědět

po dobu dlouhých padesáti let

Ovšem než do zaslouženého řeznického důchodu odešel

stačil na svém jatečním postu zaučit svého nástupce

Tím nebyl nikdo jiný než-li jeho vlastní krev

a sice syn co umí za práci vzít

stejně jako předtím jeho otec

 

Zbývá si tak položit otázku zásadní:

Dojde někdy k regulérnímu smíru

mezi lidmi a zvířaty?

Nebo se nikdy daný problém nevyřeší

a opětovně tak bude muset zasahovat nelidský jatečník?

 

Jedno totiž zcela vážně jisté je

tedy že onen takzvaný nelidský jatečník

tu mezi námi jest stále přítomen

Připraven prolít krev pokaždé

když dozví se

jak špatně zacházeno bylo s tou či onou němou tváří

 

Kupříkladu s oním telátkem nebohým

jenž nárok na plnohodnotný život má

obdobně jako člověk

co si jej plnými doušky jinak dopřává

Posted in Martin Jabkenič (sbírka básní) | Leave a comment