Té noci spala jsem vcelku klidně
i když moji mysl občas zaměstnával fakt
že nic příjemného nečeká mne
onoho třináctého října
kdy soudu budu nucena znovu se zpovídat
.
Probouzím se již časně z rána
v hlavě urovnávajíce si možné odpovědi na otázky
jež mi ctihodný soud bude s největší pravděpodobností klást
Leč pochybuji o tom, že sama něco před ním zmůžu
když obviněna jsem z nejméně třinácti hrdelních zločinů
.
O něco později bachaři konečně přichází
a přináší tuze ubohou snídani
Dva menší tousty a kafe nevalné kvality
jenž sotva mé chuťové buňky zasytí
Jsem zkrátka zvyklá na stravu jinačí
ale o tom před bachaři raději pomlčím
.
Proto alespoň trochu vděčnosti záhy projevím
když dochází na hygienu ranní
a já že nemusím po ní nazpět do vězeňského mundúru
nýbrž mohu se obléci do mnohem pohodlnějších šatů
jež nosívala jsem běžně jinak v civilu
.
A opět mám na přemýšlení dostatek času
neboť poměrně dlouhá cesta čeká mne do hlavního města k soudu
kde rozhodne se o mém budoucím osudu
.
Zdali prokáže se má nevina
nebo místo toho mne žalář doživotní čeká
případně ustanovený trest smrti
a s ním spjatá poprava oběšením
.
Tak za doprovodu policejní eskorty
pozvolna spěji na soudní proces století
jenž na třináctou odpolední naplánován jest
do všech koutů země mé rodné médii přenášen
.
Vášnivé emoce a pískot provází můj příjezd
jež se navýší poté
co vystoupím z policejního vozu
a společně s eskortou kráčím směrem k soudní budově
.
Nejinak tomu je pak přímo uvnitř ní
poté co třináct porotců a soudce zasednou
a soudní líčení tak za dramatických okolností
jest za zahájené považováno
.
Podrobena tak jsem krutému výslechu
přičemž neustále je mi kladeno za vinu
oněch třináct hrdelních zločinů
ze strany soudce
jakožto i od oněch třinácti porotců
.
A já přitom neměnně
naopak trvám na své nevině
leč je mi to pramálo platné
neboť všichni staví se proti mně
.
Ba co víc!
Pak kdosi z přihlížejících v soudní síni
začíná častovat moji maličkost narážkami nehoráznými!
.
Na šibenici následně posílá
a tím soudu poskytuje záminku
aby ten danému požadavku vyhověl
a já coby lidská persona
tak z pozemského světa
jednou provždy sprovozena byla
.
I na mě je té kritiky již přespříliš
a tak přistupuji k ráznému jednání
kdy dochází k proměně mé celkové
a to po stránce vzhledové
.
Ošacení záhy v prach se přemění
stejně jako kůže, co vizáž vyzáblé kostry odhalí
jež ta k všeobecnému zděšení všech v soudní síni
jde si právě pro viníka oněch třinácti zločinů hrdelních
.
Ano, oním viníkem není nikdo jiný nežli onen muž
co přál mi onu šibeniční oprátku
Která však nyní výhradně kolem jeho krku visí
a to mým pohotovým přičiněním
.
Poté co ta ho k doznání přiměje
naráz oba do pekla propadáme se
Já coby jeho věrný služebník
zatímco onen muž výhradně coby viník
mající na svědomí nejeden hřích pozemský závažný
.
Třináct třináct – to jest ten památný čas!
Kdy zase jednou dobro nad zlem zvítězilo
jako nezvratný důkaz toho
že i v dnešní době existuje spravedlnost
.
Nebo snad na to vy ostatní máte zcela jiný názor?