Category Archives: Mé magnetické pole

Když se Země zachvěje, její magnetické pole vždy postraší. A pak hodinové ručičky blázní a nejednoho člověka svou lotrovinou i potrápí, to když místo půl jedné oznámí něco málo po šesté. Čas, to je veřejný nepřítel člověka číslo jedna, ovšem … Continue reading →

Tuze se ti omlouvám, můj vzdálený africký příteli, za všechny své nemístné urážky, i když ty nejspíš netušíš, na co konkrétního narážím. Jak bych je jen odčinil? Mohl bych ti nabídnout na seznámení jednu dívku? Je vážně velice překrásná. Stál … Continue reading →

Je mnoho cest, avšak pouze jen jedna vede z tohoto bludiště ven a znamená jediné možné východisko pro partu lidí na případné osvobození. Ale je to skutečně tak, jak vám to právě teď líčím? Ano, jistá parta lidí v tomto … Continue reading →

To poslední, co Alan Poe zaslechl, byla klavírní sonáta é moll. I přes ten žal, jímž byla doslova přeplněna, mu tentokrát v uších zněla překrásně vábně. K tomuto došlo vůbec poprvé: Alan měl potřebu si sonátu vyslechnout ještě jednou, avšak … Continue reading →