(10) Refrén

 Refrén

 Kdo by nechtěl snít

Tak jako já

Když jsem se sólistou divadla stal

Byl velmi mlád, cestoval, žil úplně vším

V tom je právě ten splín

Nastal pád

A já se protloukal kde to jen šlo

Odstrkován k tomu co nikdo nehodlal hrát

+++

refrén:

A tak to co jisté mám

Je děj disharmonií

V němž se refrén mísí fádností

Kde je konec vyhlídkám

Žil jsem svou árií

Teď tady stojím s vážností

+++

A tak je to se vším

Kde je ten čas

Kdy jsem naposled Hamleta hrál

Byl velmi mlád, cestoval, mohl si snít

Teď řeknu jen spíš

Je ze mě klaun

Jenž tu jen tak sám stojí

A říká zas ten prostý refrén nostalgický

+++

refrén:

A tak to jediné co teď mám

Je děj disharmonií

V němž se refrén mísí fádností

Kde je konec vyhlídkám

Žil jsem svou árií

Teď tady stojím s vážností

+++

Velký potlesk se sálem šíří

Já ke všem jen mlčky vzhlížím

Dost už bylo komedie

Má chvíle stejně přijde

+++

Den za dnem je smáčen rosou

A ta má tvář samý šrám

A já vím že nesmím s ní smutnit

Vždyť mám cit i duši

Nech se vést, jí dál vést