- I vyklizen jest dům
- dům starý více jak sto let
- nyní zbourán býti musí
- k zemi sesunut
- I scházejí se lidé
- v zástupech početných
- plni dojmů a emocí
- by derniéru shlédli
- Vzpomínky pulzují lidskými dušemi
- neskrývajíce dojmy
- hlasité, plačící, nostalgické
- u duší jenž danému představení přihlížejí
- Právě teď!
- Pak kdosi zdvihne cosi ze země
- a ono nalezené opráší
- o jakýsi novinový útržek jedná se
- s domem právě spojitost lze vytušit
- Útržek hlásá že kdysi rodiny s dětmi tu žily
- v domě z něhož právě se ruina má utvořit
- kdy vlastní životy položily za časů válečných
- kdy rukou stran nepřítele
- z tohoto světa potupně odešly
- Ba co více
- hrob záhy objeven jest na odlehlém místě!
- Co nastává – vytušíte?
- Demoliční práce tak pozastaveny budou
- archeologové nastoupí svoji práci výkopovou
- kdy dům i jeho okolí tak rázem stanou se
- pro skupinku badatelů místem
- kráčejících dějin
- místem kde taje cenné budou následně poodhaleny
- Tak domu zestárlému
- život prodloužen byl
- Osud či náhoda?
- To posuďte již sami
- Ucelený příběh (kniha s názvem: Martin Jabkenič – sbírka básní)
- ČÁST 1
- Malíř a jeho krátký krušný život – Obraz (1) – Ona a On (28)
- Na počátku našeho vyprávění malíř portrétuje labutě a dané obrazy považuje za jedny ze svých nejzdařilejších (1). Oživují v něm vzpomínky na ženu jménem Marie, do níž se kdysi zahleděl a jež mu zlomila srdce (2). Ona žena ne vždy prožívala šťastný život. Okamžiky nepopsatelného strachu jí způsobilo její jediné dítě poté, co zcela náhle vážně onemocnělo. Jeho následná záchrana a uzdravení pak měly nádech nadpozemského tajemna, neboť se tak stalo za přispění posvátné sošky Ježíška (3). Malíř toho večera usíná a zdá se mu sen o neobvyklém páru, jenž i přes jisté překážky naplnil svůj život láskou a štěstím (4). Právě to rozhodne a i dotyčný se rozhodne vydat hledat svoji osudovou lásku, když ta předtím neodpověděla na jeho dopis, v němž se jí vyznával ze svých niterních citů (5).
- Píši dopis
- několik pádných důvodů k tomu mám
- zmiňuji se v něm
- že již nechci žíti sám
- Tak vyslyš mne, lásko, prosím
- prozatím lásko platonická
- staň se onou skutečnou
- ničím neposkvrněnou
- to přeji si z hloubi srdce já
- Již hodně jsem si vytrpěl
- když onou láskou k tobě zahořel
- mocný žár mého srdce
- Cítíš jak hlasitě tepe?
- Nic na světě již nezmění
- naše vzájemné souznění
- jenž nastane poté
- až staneš se navěky věků moje
- Rád budu se pramínků vlasů tvých dotýkat
- polibkem za polibkem láskyplně je uctívat
- neboť nic krásnějšího není
- nežli oddat se nejen vášnivému snění
- Tak prosím odepiš
- až můj dopis, lásko, obdržíš
- a mne k sobě pak přivolej
- bez zahanbené nevole
- Pokud možno dnes!
- Ještě dnes!
- Ucelený příběh (kniha s názvem: Martin Jabkenič – sbírka básní)
- ČÁST 1
- Malíř a jeho krátký krušný život – Obraz (1) – Ona a On (28)
- Na počátku našeho vyprávění malíř portrétuje labutě a dané obrazy považuje za jedny ze svých nejzdařilejších (1). Oživují v něm vzpomínky na ženu jménem Marie, do níž se kdysi zahleděl a jež mu zlomila srdce (2). Ona žena ne vždy prožívala šťastný život. Okamžiky nepopsatelného strachu jí způsobilo její jediné dítě poté, co zcela náhle vážně onemocnělo. Jeho následná záchrana a uzdravení pak měly nádech nadpozemského tajemna, neboť se tak stalo za přispění posvátné sošky Ježíška (3). Malíř toho večera usíná a zdá se mu sen o neobvyklém páru, jenž i přes jisté překážky naplnil svůj život láskou a štěstím (4).
