- I vyslali holubici do nebes
- by zvěstovala světu mír
- poselství tolik křehké
- jenž nepatrné poranění mohlo zhatit
- Holubice tedy ve střehu jest
- prolétajíce zeměmi
- jež donedávna konflikty opředeny byly
- psaly tak svoji ponurou historii
- Tu znavena po hodině letu
- holubice v krajině stínů hodlala si odpočinouti
- nabrat potřebných sil
- na další nelehkou cestu světem se posilnit
- Leč osamělý voják tu zbyl
- a pálil kolem sebe v omámení
- kulky svištěly vzduchem
- načež holubici míru tuze rozrušily
- I odhodlala se opatrně snésti z nebes dolů na Zem
- poté co osamělý voják pro samou únavu usnul
- a zobákem vytesala slůvko PEACE
- na zbraň jeho kmenovou
- Udiven byl voják
- když onen památný nápis po procitnutí spatřil
- na zbrani své a vedle něj následné:
- Načase je jíti domů
- střelby zanechat
- přivítat se s nejbližšími
- jakožto s těmi jichž válka poznamenala
- I vydal se voják do vísky své rodné
- plačící matičce do náruče pad
- a když poté k nebesům vzhlédl
- věděl že tak učinil správně
- za odloučení se omlouval
- A poté…
- Holubice v oblacích se vojákovi zjevila
- tatáž, jíž v osudný den spatřil ve snu
- znovu tak vážil si její přítomnosti
- že přišla zvěstovat mu podruhé o celosvětovém míru
- Kéž tedy již žádná další tragédie
- to osudové pouto přátelství nezpřetrhá
- To z celého srdce přejeme si:
- já bájná holubice – já bývalý voják
- Ucelený příběh (kniha s názvem: Martin Jabkenič – sbírka básní)
- ČÁST 1
- Malíř a jeho krátký krušný život – Obraz (1) – Ona a On (28)
- Na počátku našeho vyprávění malíř portrétuje labutě a dané obrazy považuje za jedny ze svých nejzdařilejších (1). Oživují v něm vzpomínky na ženu jménem Marie, do níž se kdysi zahleděl a jež mu zlomila srdce (2). Ona žena ne vždy prožívala šťastný život. Okamžiky nepopsatelného strachu jí způsobilo její jediné dítě poté, co zcela náhle vážně onemocnělo. Jeho následná záchrana a uzdravení pak měly nádech nadpozemského tajemna, neboť se tak stalo za přispění posvátné sošky Ježíška (3). Malíř toho večera usíná a zdá se mu sen o neobvyklém páru, jenž i přes jisté překážky naplnil svůj život láskou a štěstím (4). Právě to rozhodne a i dotyčný se rozhodne vydat hledat svoji osudovou lásku, když ta předtím neodpověděla na jeho dopis, v němž se jí vyznával ze svých niterních citů (5). Po měsících hledání se malíři podaří vypátrat dům, v němž jeho vyvolená údajně měla bydlet. Dům však zeje prázdnotou a co více, má se v dohledné době bourat, čemuž na poslední chvíli zabraňují památkáři a následně archeologové, jež zde začnou provádět svůj výzkum (6). Malíř se nevzdává a dál doufá ve shledání s Marií. Bohužel se však záhy od jednoho z bývalých nájemníků domu dozvídá onu smutnou zprávu a sice že ta nedávno zemřela. Navíc prý celý život Marie byla plně oddána svému muži, vojákovi, s nímž sdílí společný hrob, jak zase pro změnu uvádí v dojemném vzpomínkovém příběhu jistý pamětník (7).
- Na pomník kameník vytesal
- jméno slavné persony
- rodák z Paré jí byl
- vojín neobyčejný
- Bohatý život prožil
- vlasti sloužil dobrovolně
- život za ni položil
- ve válce nehostinné
- Je tomu již rok
- co opustil tento náš svět
- do Nebe odešel
- našel svůj posmrtný klid
- Na matičce Zemi ho mnoho nepoznal
- stále něčím zaměstnán byl
- tu řešil složitosti života
- v němž o dobrého přítele přišel
- Vojín měl ženu věrnou
- neopustila jej ani po jeho skonu
- květiny k pomníku mu nosívala
- nevynechajíc jediný den
- kdy nepoctila by zesnulého svojí návštěvou
- Tak moc oddána mu byla
- O tom nerozlučném páru
- povídali si místní i přespolní
- obdivujíce onu vroucí lásku
- lásku živé k mrtvému
- A pak, když i žena
- za svým milým odebrala se
- na společný náhrobek připsáno bylo
- toto jemným písmem:
- Zde leží zamilovaný pár
- pár jenž měl se tuze rád
- pár jenž překonal nehostinný osud
- aby tak naplnil slib věrnosti
- a tím splynul v tichosti navěky
- Budiž mu tedy nebesa oporou
- věčnou nedotčenou svobodou
- Ucelený příběh (kniha s názvem: Martin Jabkenič – sbírka básní)
- ČÁST 1
- Malíř a jeho krátký krušný život – Obraz (1) – Ona a On (28)
- Na počátku našeho vyprávění malíř portrétuje labutě a dané obrazy považuje za jedny ze svých nejzdařilejších (1). Oživují v něm vzpomínky na ženu jménem Marie, do níž se kdysi zahleděl a jež mu zlomila srdce (2). Ona žena ne vždy prožívala šťastný život. Okamžiky nepopsatelného strachu jí způsobilo její jediné dítě poté, co zcela náhle vážně onemocnělo. Jeho následná záchrana a uzdravení pak měly nádech nadpozemského tajemna, neboť se tak stalo za přispění posvátné sošky Ježíška (3). Malíř toho večera usíná a zdá se mu sen o neobvyklém páru, jenž i přes jisté překážky naplnil svůj život láskou a štěstím (4). Právě to rozhodne a i dotyčný se rozhodne vydat hledat svoji osudovou lásku, když ta předtím neodpověděla na jeho dopis, v němž se jí vyznával ze svých niterních citů (5). Po měsících hledání se malíři podaří vypátrat dům, v němž jeho vyvolená údajně měla bydlet. Dům však zeje prázdnotou a co více, má se v dohledné době bourat, čemuž na poslední chvíli zabraňují památkáři a následně archeologové, jež zde začnou provádět svůj výzkum (6).
