- Ucelený příběh (kniha s názvem: Martin Jabkenič – sbírka básní)
- ČÁST 1
- Malíř a jeho krátký krušný život – Obraz (1) – Ona a On (28)
- Na počátku našeho vyprávění malíř portrétuje labutě a dané obrazy považuje za jedny ze svých nejzdařilejších (1). Oživují v něm vzpomínky na ženu jménem Marie, do níž se kdysi zahleděl a jež mu zlomila srdce (2). Ona žena ne vždy prožívala šťastný život. Okamžiky nepopsatelného strachu jí způsobilo její jediné dítě poté, co zcela náhle vážně onemocnělo. Jeho následná záchrana a uzdravení pak měly nádech nadpozemského tajemna, neboť se tak stalo za přispění posvátné sošky Ježíška (3). Malíř toho večera usíná a zdá se mu sen o neobvyklém páru, jenž i přes jisté překážky naplnil svůj život láskou a štěstím (4).
- Sen k ránu se mi zdál
- sen o mořské panně
- Zjevila se náhle
- mým pomněnkovým očím
- Žádala o vyslyšení
- neboť s pohledným mládencem
- nedávno sblížila se
- splanula láskou k němu
- a on k ní
- Matka mládence
- však té lásce nepřála
- onu pannu proklela
- a ta splynula s mořem
- s onou slanou voděnkou
- Na její přání
- pak vyhledal jsem matku jejího milého
- trápením obeznámen byl
- Kdysi jí byl osudem manžel násilím odejmut
- nevraživostí vůči všemu živému poté zahořela
- Tak pokouším se o spásné
- dvořit se té ženě
- neb velmi pohlednou jeví se mi
- tudíž zaslouží si lásku vzkříšenou
- lásku ke všemu živému
- To co z počátku nepravděpodobné jeví se
- kýžené ovoce přináší
- žena povolně city opětuje
- odsuzuje své dosavadní chování
- Odvolává onu kletbu
- a žehná lásce svého syna
- jeho osudové dívce z mořských světů
- která již není pannou
- obyvatelkou slaných vod
- Nakonec přeci jen…
- Dvojí svatba koná se
- smutek nahrazuje veselí
- co však nastává poté
- je bohužel mi velkou neznámou
- neboť se ze sna náhle probouzím
- Ucelený příběh (kniha s názvem: Martin Jabkenič – sbírka básní)
- ČÁST 1
- Malíř a jeho krátký krušný život – Obraz (1) – Ona a On (28)
- Na počátku našeho vyprávění malíř portrétuje labutě a dané obrazy považuje za jedny ze svých nejzdařilejších (1). Oživují v něm vzpomínky na ženu jménem Marie, do níž se kdysi zahleděl a jež mu zlomila srdce (2). Ona žena ne vždy prožívala šťastný život. Okamžiky nepopsatelného strachu jí způsobilo její jediné dítě poté, co zcela náhle vážně onemocnělo. Jeho následná záchrana a uzdravení pak měly nádech nadpozemského tajemna, neboť se tak stalo za přispění posvátné sošky Ježíška (3).
- I vstoupila nemoc
- do lidského tělíčka
- křehkého dítka
- Kolem lůžka
- shlukli se lidé
- plačící, truchlící
- pomoci dovolávajíce se
- Tu dítko náhle vykřiklo
- ku zbožné sošce Ježíška
- aby zašli za ní
- modlíce se za něho
- I vyslyšeli truchlící prosby dítka
- za Nejmocnějším vypravili se
- aby ten, pod slůvky modliteb, nemocnému ulevil
- těžkého břemena zbavil jej
- A co nestalo se…
- Ježíšek dostál své pobožnosti!
- Oči slzet mu počaly!
- I vyzval pak dané modlící
- aby nabrali slz vrchovatě
- k nemocnému spěli s nimi
- Neváhaje!
- I vyplnili truchlící přání Nejmocnějšího
- přesně tak jak on jim pokynul
- a slzy jeho na trpícího nanesli
- v modlitbách a písničkách vzývajíc zbožné jméno
- Tu náhle nemoc
- počala se naparovati
- dmula se svou pýchou
- svou neporazitelností
- Avšak ne na dlouho!
- Z těla nemocného
- nedobrovolně vytěsněna byla
- jak rozhodla ona léčebná, zbožná síla
- Ježíšek dal dítku naděj
- touhu zase žít!
- A nemoc?
- Ta skuhrala!
- Již nedmula se pýchou!
- Vzdávala se potupně!
- A nakonec…
- boj svůj prohrála
- svědomí zpytujíc, bezbranně
- Nemoc opustila tělo dítka
- I veselí okolo něj propuklo
- již netruchlilo se vícero
- jak zpráva to útěšná
- Do kostela panenky Marie
- směřovaly pak zbožné díky k Ježíšku
- zbožné díky za ten neobyčejný dar
- jímž obdařen byl…
- Onen nejvyšší!
- Nejsvětější!
- Nejmocnější!
- Onen světa Pán!
