přehled básní (1-5)

Ucelený příběh (kniha s názvem: Jádro jakosti Martina Jabkeniče)

ČÁST 1

Putování Malého budhy napříč Pevropou – Román výhradně lidský (1) – Dívka a kotě (10)

Na počátku příběhu dochází k seznámení dvou důležitých person: ostýchavého Damiána a půvabné Lenky. Prvně jmenovaný je původem rodák z africké Angoly, zatímco druhá jmenovaná rodačkou ryze českou. A je to vlastně až s podivem, že k onomu osudnému setkání vůbec došlo. Nebýt koloběhu, čítajícího celou řadu náhod, kdo ví, jak by se vše nakonec odvíjelo. Kdyby Lenka nebyla znovu napadena a Damián se jí tentokrát najisto nerozhodl vydat na pomoc, nikdy by se tak následně neodehrály události, v nichž důležitou, vpravdě zásadní roli, naopak sehrála soška Malého budhy. Sošku Damiánovi věnoval právě otec oněch dvou násilníků, a právě ta je rovněž tou, jež Lence, coby vášnivé sběratelce, chybí v početné sbírce. A zatímco oba hříšníci skončí v policejních poutech, Damián a Lenka konečně mají možnost osobně se lépe poznat (1). Oba mladí lidé, jejichž vztah postupně přechází v něco mnohem hlubšího, než jen pouhé přátelství, se sami sobě otevírají ohledně svých dosavadních, ne zrovna šťastných životů. Na jedné ze společných schůzek se tak Lenka Damiánovi svěří ohledně tragédií, jež pravidelně stíhaly její početnou rodinu, kdy jedna se všem stala osudnou. Jen Lenka jako zázrakem unikla ze spárů smrti. Jako by kdosi na všechny uvrhl klatbu. Onehdy vše navíc bylo silně medializováno (2). Damiána Lenčino vyprávění silně zasáhne. O to více se jí stává oporou. Oba mladí lidé se spolu tedy snaží trávit co nejvíce času. Hodně cestují – například za kulturou. Tak tomu ostatně bylo i onen památný den, kdy se oba znovu narodili (Lenka tedy již poněkolikáté), podobně jako ti ostatní, přepravující se za svými záležitostmi tímtéž vlakem. Tou dobou na trati sesutý most totiž jako zázrakem náhle zmizel a onen vlak, čítající tři soupravy plus kabinku strojvůdce, tak nevykolejil. Kdyby tomu bylo přesně naopak, mělo by to fatální následky (3). Že by vše opět měla na svědomí ona soška Malého budhy? Damián a Lenka tedy v pořádku dorazí na koncert, něco však jako by jim říkalo, aby se na daném místě ještě zdrželi. Ani jeden z nich daného rozhodnutí nelituje. Oblast pevropského Porýní v sobě prostě má pachuť čehosi mystického, což záhy znovu potvrdí jistý tajemný jogín, díky němuž tamní hospodář, jmenovitě Roman Pastýř, ve velmi krátké době vyšlechtí ojedinělou vpravdě zázračně ozdravnou jabloň. Leč lidská závist je mnohem silnější a tak soused, pro změnu lékař, nesoucí jméno Radim Koutecký, se ujme odplaty, neboť mu, coby lékaři, začínají ubývat pacienti. Jistým kompromisem se pak pro oba stane hrušeň s ozdravnými účinky pouze částečnými. Poté, co se situace zase zklidní, se oba znesváření sousedé znovu usmíří. Leč ani to nestačí k tomu, aby lidské zlo ze světa zcela vymizelo (4). Zejména politické špičky toho jsou zdárným příkladem. Celá Pevropa, tedy i Porýní, coby vstupní brána do ní, nebyla z jejich strany nijak ušetřena. A co teprve Mela, jedno z klíčových hlavních měst v samotném srdci pevropského kontinentu. Obzvlášť tu situace nebyla zrovna dvakrát příznivá. Působilo tady jedno dosti aktivní aktivistické hnutí, neváhající znemožnit politiky jakožto hlavu státu, kdykoliv se k tomu naskytla vhodná příležitost. Také tu byly výrazné rozdíly, co se týče životní úrovně obyvatelstva. Přivýdělek, mnohdy nelegální cestou, tak nebyl výjimkou. O klimatických změnách nemluvě. A právě tyto tři závažné okolnosti záhy výrazně ovlivnily následné jednání politických špiček, jenž se sešly přímo na melském hradě, aby tam rokovaly nejen o těchto pevropských problémech jakožto i o kontinentu jako takovém. Jednání se ovšem, sotva začalo, nekontrolovatelně zvrtlo a ve výsledku připomínalo naprostý debakl – ovšem s dosti fatálními následky pro společnost jako takovou (5).

Posted in Jádro jakosti Martina Jabkeniče - ucelený příběh | Leave a comment

Sešlost (5)

Mela

Stověžaté město ležící v samotném srdci Pevropy

Oslava!

Má se tu konati s úderem dvanácté hodiny večerní!

A to přímo na melském hradě

Za účasti tuzemské i zahraniční početné honorace!

 

Číšníci a číšnice se proto od brzkého rána tuze činí

Společně připravují bohatou tabuli pompézní!

 

Jenom nic podstatného nezanedbati!

To na paměti mají neustále

kdy doslova milimetr po milimetru vše zpětně procházejí

by sebemenší nepatrné chybičky zdárně vyvarovali se

 

Právě odbila sedmá večerní

a zbývalo pět hodin do oné sešlosti půlnoční!

 

Dvě mladé aktivistky znuděné

kráčely zasmušile po hlavním městě

 

Po vzrušujícím nespoutaném zážitku toužily

jenž ozvláštnil by jejich rebelantské životy!

 

A tu příležitost se jim náhle zčistajasna naskytla

to když ono pootevřené okno spatřily

a v hlavě se jim ihned zrodil onen bláznivý nápad:

Nenápadně proniknout do útrob hradu

a způsobit v něm pozdvižení hodné státního převratu!

 

Slavnostní tabule tak vzala rázně za své

To obě aktivistky začaly vyžívati se v nezávazné zábavě!

 

Jejich přičiněním

měnil se vzhled prezidentského sálu

Sálu, v němž zanedlouho političtí lídři měli rokovati…

o pevropském světu!

 

Právě odbila osmá večerní

a zbývaly přesně čtyři hodiny do oné sešlosti půlnoční!

 

Co by to však bylo za státní převrat pouze ve dvou

když ho jinak můžete sdílet s celou svojí partou!

 

A to nejen přes sociální sítě

ale zúčastnit se ho naživo

Tudíž přímo na místě!

 

A tak mladé aktivistky nelenily

a své kmenové členy z rebelantské skupiny kontaktovaly!

 

Ti se okamžitě bez sebemenších protestů dostavili!

 

Bez váhání horlivě spěchali za těmi

jež je netrpělivě uvnitř hradu toužebně očekávaly

ještě předtím však státní vlajku zdárně svrhli

a onou svojí úspěšně nahradili

 

Slavnostní tabule tak opět vzala rázně za své

poté co již kompletně sjednocené aktivistické hnutí

začalo se plně vyžívati v nezávazné zábavě!

 

Krátce nato rozmanitými znaky a příslušnými ornamenty

pyšnily se židle, stoly jakožto do té doby nedotčené zdi

 

Právě odbila devátá večerní

a zbývaly přesně tři hodiny do oné sešlosti půlnoční!

 

Muž nevábného vzhledu kráčí hlavním městem

Na kolemjdoucí mračí se

neboť dnes nemá zrovinka svůj den

 

Od rána krize za krizí!

 

Najde se tedy konečně někdo

kdo jej zdárně osvobodí z ní?

 

A tu příležitost sama od sebe se muži naskýtá

to když spatří, jak z hradního okénka

početná hlučná skupinka vylézá!

 

Ta následně pak mizí kdesi v dáli

I nadále bavící se na účet špiček politických

 

I muž tedy nakonec proniká do útrob hradu

naprosto ignorující nastalou spoušť

jíž před ním způsobili ti

kdož se takto hodlali zprotiviti

nejen svému rodnému pevropskému státu

 

Muž zbytečně neotálí

a bere vše cenné

co mu pod ruku přichází!

 

To jest talíře, příbory či číše

jež následně hodlal prodati tuze draze

 

A to přímo na černém trhu

kde ukořistil by za svůj lup

velmi tučnou sumu!

 

Právě odbila desátá večerní

a zbývaly přesně dvě hodiny do oné sešlosti večerní!

 

I zavítal na hrad další nezvaný host

jemuž rovněž nebylo radno zkřížiti cestu

a klásti byť sebemenší odpor

 

Potíž navíc spočívala v tom

že dotyčný vyznačoval se povahou tuze nevyzpytatelnou!

 

A tak bujaře a se vší vervou

porážel vítr o síle orkánu vše

co do cesty se mu připletlo!

 

Židle, stoly a ostatní nábytek s dunivou ozvěnou

to všechno takto dopadalo na zem kamennou

a tříštilo se o přilehlé stěny

na nichž skvěly se již tak značně poničené státnické podobizny

 

Právě odbila jedenáctá večerní

a pouhá hodina zbývala do oné sešlosti půlnoční!

 

Konečně nastal onen historický okamžik

pro místní i zahraniční politické špičky!

 

Ty měly setkat se při tabuli slavnostní

a to úderem oné hodiny půlnoční!

 

Jaký to však pro ně byl šok

poté co se jim naskytl pohled na potupnou spoušť!

 

Spoušť, jíž pomyslnou korunu nasadily

ony přisprostlé znaky a výsměšné ornamenty!

 

Místo poklidného rokování

nastalo ze strany politiků vzájemné osočování

Kdy jeden toho druhého obviňoval

že to právě on daný incident vyprovokoval!

 

Z hádky pak zrodil se boj

kdy nešlo se pro ránu daleko!

 

Kdy nebylo radno vstupovati mezi ně

politické mocipány znesvářené

jež s vervou svojí vlastní dokonali

co jejich protestanští odpůrci svědomitě započali

 

Napříště tedy na viděnou zase v Mele

na společném setkání v samotném srdci Pevropy?

Mějte se tu všichni, jak chcete

já od oné schůzky napříště raději upustím!

nechal se následně slyšet nejeden politik

 

A jak jinak taky?

 

Vždyť mnozí z nich byli jakž takž rádi

že i přes své chatrné zdraví

ve zdraví daný nerovný boj tenkrát ustáli

 

Avšak ty následky…

Posted in Jádro jakosti Martina Jabkeniče | Leave a comment

přehled básní (1-4)

Ucelený příběh (kniha s názvem: Jádro jakosti Martina Jabkeniče)

ČÁST 1

Putování Malého budhy napříč Pevropou – Román výhradně lidský (1) – Dívka a kotě (10)

Na počátku příběhu dochází k seznámení dvou důležitých person: ostýchavého Damiána a půvabné Lenky. Prvně jmenovaný je původem rodák z africké Angoly, zatímco druhá jmenovaná rodačkou ryze českou. A je to vlastně až s podivem, že k onomu osudnému setkání vůbec došlo. Nebýt koloběhu, čítajícího celou řadu náhod, kdo ví, jak by se vše nakonec odvíjelo. Kdyby Lenka nebyla znovu napadena a Damián se jí tentokrát najisto nerozhodl vydat na pomoc, nikdy by se tak následně neodehrály události, v nichž důležitou, vpravdě zásadní roli, naopak sehrála soška Malého budhy. Sošku Damiánovi věnoval právě otec oněch dvou násilníků, a právě ta je rovněž tou, jež Lence, coby vášnivé sběratelce, chybí v početné sbírce. A zatímco oba hříšníci skončí v policejních poutech, Damián a Lenka konečně mají možnost osobně se lépe poznat (1). Oba mladí lidé, jejichž vztah postupně přechází v něco mnohem hlubšího, než jen pouhé přátelství, se sami sobě otevírají ohledně svých dosavadních, ne zrovna šťastných životů. Na jedné ze společných schůzek se tak Lenka Damiánovi svěří ohledně tragédií, jež pravidelně stíhaly její početnou rodinu, kdy jedna se všem stala osudnou. Jen Lenka jako zázrakem unikla ze spárů smrti. Jako by kdosi na všechny uvrhl klatbu. Onehdy vše navíc bylo silně medializováno (2). Damiána Lenčino vyprávění silně zasáhne. O to více se jí stává oporou. Oba mladí lidé se spolu tedy snaží trávit co nejvíce času. Hodně cestují – například za kulturou. Tak tomu ostatně bylo i onen památný den, kdy se oba znovu narodili (Lenka tedy již poněkolikáté), podobně jako ti ostatní, přepravující se za svými záležitostmi tímtéž vlakem. Tou dobou na trati sesutý most totiž jako zázrakem náhle zmizel a onen vlak, čítající tři soupravy plus kabinku strojvůdce, tak nevykolejil. Kdyby tomu bylo přesně naopak, mělo by to fatální následky (3). Že by vše opět měla na svědomí ona soška Malého budhy? Damián a Lenka tedy v pořádku dorazí na koncert, něco však jako by jim říkalo, aby se na daném místě ještě zdrželi. Ani jeden z nich daného rozhodnutí nelituje. Oblast pevropského Porýní v sobě prostě má pachuť čehosi mystického, což záhy znovu potvrdí jistý tajemný jogín, díky němuž tamní hospodář, jmenovitě Roman Pastýř, ve velmi krátké době vyšlechtí ojedinělou vpravdě zázračně ozdravnou jabloň. Leč lidská závist je mnohem silnější a tak soused, pro změnu lékař, nesoucí jméno Radim Koutecký, se ujme odplaty, neboť mu, coby lékaři, začínají ubývat pacienti. Jistým kompromisem se pak pro oba stane hrušeň s ozdravnými účinky pouze částečnými. Poté, co se situace zase zklidní, se oba znesváření sousedé znovu usmíří. Leč ani to nestačí k tomu, aby lidské zlo ze světa zcela vymizelo (4).

Posted in Jádro jakosti Martina Jabkeniče - ucelený příběh | Leave a comment

Jabloň a hrušeň (4)

Roman Pastýř putoval světem

za účelem

aby lidem různých národností

co nejvíce porozuměl

 

Nejednou tak poznal

jejich nevraživost, jejich vděk

zažil chvíle

dobré – zlé

 

Jednou takhle Roman Pastýř

mladému jogínovi život zachránil

Jogínovi původem až z daleké Barmy!

A jakmile ten se ze všeho zlého zotavil

Romanovi za jeho péči

štědře se následně odvděčil

 

Zlatavý proutek daroval mu

s přáním až do své rodné vlasti navrátí se

nechť na své zahradě jej vysadí

Rozhodně tím nebude nijak škodný!

 

Roman jogínovou radou se řídil

bylo to vůbec to první, co učinil

poté co práh svého rodného sídla

překročil

 

Co pak následovalo?

Samotného Romana to tuze překvapilo!

 

Po pouhém měsíci

z proutku vsazeného do zeminy

vyrostla z něj statná jabloň

jejíž plody…

Měly zázračnou moc!

 

Ihned se to rozneslo mezi místními!

I ti nešetřili údivy!

 

Nemohoucí na vozíčku pro invalidy

zčistajasna postavil se na nohy

Jedno pouhé jablíčko přitom jen okusil!

Přičemž bez problémů

učinil deset plných dřepů

to když pozřel jablko další

Bez ostychu!

 

Nevidomý zase začal barvy rozeznávat

Poté co jablíčko patřičně si vychutnal!

Načež po onom dalším

měl možnost vidět vše již

jako při síle zdravý ostříž

 

Prostě zázrak!

 

Tato zpráva šířila se krajinou

doslova jako lavina!

Kdy každý chtěl zvědět

kolik pravdy v ní obsaženo jest

 

Bohužel

Na Zemi přebývají i závistivci

jako Romanův soused – Radim Koutecký

 

Coby lékař

nedokázal přenésti přes srdce

že pacienti vesměs všichni….

Opouštějí jej!

 

A tak se jedné noci

neslyšně vplížil k Romanovi!

Se sekyrkou v ruce!

S pilkou přehozenou přes rameno!

S jejich pomocí ze světa hodlal Radim sprovodit

onen neobyčejný, posvátný strom

 

Rozmáchl se tedy sekyrkou…

 

Z jabloně však záhy

vyšlehl záblesk rudého světla

a Radima ihned skolila

ta magická nadpozemská síla

 

Radim oddechoval na zemi namáhavě

pak k novému útoku – tentokráte za pomocí pilky

odhodlal se

 

Leč co mu to bylo opět platné

když trnitým porostem zarostl…

Od hlavy až k patě!

 

Tak právě činila jabloň všem

kdož zachovali se k ní zle

 

Roman neskrýval rozpaky

když na druhý den ranní

spatřil Radima svázaného provazy

 

O prosebnou milost škemral

Vždyť hájil jen svou čest

živnost vlastní poctivou

již chtěl sobě zachovat!

 

Leč jabloň vzala mu ji

Doslova přes noc!

A učinila tak z něj prachobyčejného žebráka

jenž celému světu padl…

V nemilost!

 

Bylo toto správné?

Zauvažoval Roman zcela vážně!

 

Odpověď na tuto otázku

začal tedy hledat…

A taktéž se jí nakonec

zaslouženě dobral!

 

To když zjevil se zčistajasna onen jogín

a daroval proutek zcela nový

Proutek z něhož – po zasazení do zeminy

hrušeň zdravá vykvetla

zaručující jinak život téměř prostý

 

Společný smír

Roman s Radimem tak nalezli

To když pacienti znovu začali přicházet

do léta prověřené lékařské ordinace

 

Ano, řád musí být

to proto, aby celkově prosperovalo

lidské bytí:

 

Plody z Radimovy hrušně

pro zmírnění bolesti

a poté ihned

k němu na doléčení

 

A když ani to nepomůže

nezbývá než-li ochutnat plody

z Romanovy jabloně

A vše zlé jest nadobro zažehnané!

 

Ano, řád prostě být musí!

Řád, jenž prospívá všem lidem

Bez výjimky!

 

Lidem, jenž posvátné tajemno vlastní

jakožto těm, kteří o něm potuchu nemají

 

Bohužel

jak plynul čas

ono tajemno čím dál častěji

zneužívala lidská zášť

 

Místo, aby napomáhalo

spíše škodilo

a nikoliv dobrými skutky

nýbrž falešnými penězi

se cenilo

 

A kdo jich měl vždy nadbytek

štěstí od druhých bez problémů

mohl nakoupit si kolik jen chtěl!

 

Mnohdy bez debat, pod pohrůžkou!

 

Snad tedy alespoň vás, mé věrné čtenáře

u srdce zahřál tento výjimečný příběh

Příběh vpravdě skutečný

jenž takto kdysi odehrál se

 

Příběh, v němž svoji úlohu kdysi sehráli

dva sousedé a společně s nimi

dvě památné legendární okrasy:

Vzácná jabloň – vzácná hrušeň

obojí léčící duše lidské

bolavé

 

A možná že nejen je

Posted in Jádro jakosti Martina Jabkeniče | Leave a comment