Ve vybrané společnosti (autor – Martin Jabkenič)

Ve vybrané společnosti

Do vybrané společnosti

rád často chodívám

s hosty se bavím

čaj a zákusek si vždy objednám

 

Nikdy se tu necítím sám

neboť pokaždé potkám přátel pár

co ztratí se mnou několik vřelých slov

co potěší a za srdce chytnou

 

Starosti ty raději doma nechávám

při kulečníku či pokeru stres odbourávám

A kdo je ochoten se mnou hrát moji hru

toho na drink vždy milerád pozvu

 

Není tomu tak dávno

hosta vzácného jsem v baru poznal

nebyl tu již dobu hodnou

po roce se sem vstoupit odhodlal

 

Prý dlužil majiteli baru nemalý peníz

kvůli dluhu pohádal se s ním

nemilé zranění v obličeji následně utržil

 

Pak před hotovou věc byl postaven

kdy následovaly soud

a s ním spojené soudní pře

o onen peníz nemalý

kdy verdikt zněl jasně:

zaplať nebo nemine tě vězení

 

Líto je mi toho muže

co shání potřebné finance kde jen může

Suma je to bohužel příliš vysoká

mému postavení prodejce nedostupná

 

Muž však ihned naváže

darujte příteli alespoň symbolický šek

Na padesát tisíc v bankovkách prozatím

na hrob svých rodičů slibuji

že jakmile na to budu mít

tuto hotovost vám obratem

do posledního haléře osobně vyplatím

 

Přiznám se vám na rovinu

váhal jsem onehdy muži

vyplatit onu nemalou sumu

však líto bylo mi ho převelice

tak moc mě dojal jeho životní příběh

 

Ještě téhož dne zašli jsme spolu tedy do banky

a požádali o výdej oné několikamístné peněžité sumy

Do balíčku nám ji paní za přepážkou úhledně vložila

zbytečným vyptáváním neobtěžovala nás

 

Před bankou muž obálku si ihned vyžádá

s příslibem že ji svému věřiteli okamžitě předá

Snad uspokojí ho pro začátek

tato menší almužna

coby částečné splacení peněžitých pohledávek

jenž na něm vymáhá

 

Domů tak spěji s hřejivým pocitem

že pomohl jsem v nouzi člověku

jenž v nepřízni osudu ocitl se

 

Hned druhý den opět do vybrané společnosti zavítám

a majitele tamního baru náruživě zpovídám

jak naložil s obdrženou částkou od dlužníka

 

On však mě překvapuje následným

že mu peněžitý obnos nikdo nedluží

To zajisté musí býti mýlka

a já tak naletěl na trik vykutáleného podvodníka

 

Okamžitě si vyčítám

oh jaký jsem to hlupák

Ze dne na den zchudl jsem

o celých padesát tisíc bankovek

 

Majitel baru mě konejší

že to není ani zdaleka to nejhorší

Z onoho podvodníka

mohl se klidně vyklubat násilník či vrah

co by o život druhému usiloval

kdyby mu ten jím dané požadované odmítl vydat

 

Peníze budou a lidé ne

toť ono rčení zavedené

Nyní je důležité jediné

a sice nenaletěl někomu napodruhé

 

Tak do vybrané společnosti

čas od času zavítám

jsem jako ostříž

na pozoru se mám

 

Čaj a chutný zákusek si objednám

a bavím se jen s tím

koho dobře znám

 

To samé radím i vám

pokud nechcete dopadnout

tak jako kdysi já

Co starosti chtěl nechat doma

při kulečníku a pokeru se odreagovat

místo toho však podvodníka na drink pozval

a on pak onu lišáckou hru rozehrál

 

Dál už ten příběh znáte

jen mi stále není známé

kde skončil onen lupič vychytralec

 

Pokud ve skutečném vězení

pak jedině dobře

alespoň si propříště rozmyslí

tahat z počestných lidí peníze

Rubriky: Mix | Napsat komentář

Větrné mlýny (autor – Martin Jabkenič)

Větrné mlýny

Mlýny větrné

vy jste tak nádherné

v polích velmi vám to sluší

když vítr provětrává vaše uši

 

Pod vámi tuze ráda sedím

do nebes oddaně hledím

Je mi tu tak blaze zde v lukách

pokaždé když ke mne z hůry doléhá

ona šumná rajská hudba

 

Knížku niterní v dlaních rozevírám

o dalekých krajinách přitom snívám

Tak ráda bych se vznesla k nebesům

podlehla jim tak snadno lehce

jako vy, větrné mlýny

vždy když pokorně klaníte se větru

 

Nemáte hlas, však přesto je vás slyšet

to když větřík za vás promlouvá

skrze vábivě líbezné, šumné písně

 

Píseň nabídnete veselou

jindy zase tesknou

to tak holt už bývá

takový je prostě již život

 

Vím – vše živé jednou odejde tam na druhý břeh

avšak vy, větrné mlýny, setrváte navěky věků zde

neboť u vás není rozhodující věk

tak jako v případě života výhradně lidského

jehož nedílnou součástí já jsem

 

Co naruší zub času

to vyspraví se

a s šumem větru

nový věk větrných mlýnů znovu započne

 

Tímto tedy skládám hlubokou poklonu

vám moje mlýny – mlýny větrné

nikdy na vaši oddanost nezapomenu

to slibuji z celého svého srdce

 

Tak na shledanou

již musím odebrati se domů

avšak zítra opět přijdu

a z niterní knížky svojí

vám zase něco pěkného přednesu

 

Vím že nikam neutečete mi

věrné mému srdci zůstanete

a novou šumnou písničkou

opakovaně potěšíte mě

 

Tak moji maličkost očekávejte

tady dole o ranní  sedmé

nádherné mlýny z šumného větru utkané

poslové převážně dobrých zpráv

jimiž zásobujete nejen můj rodný kraj

 

S láskou a úctou vaše Ema

ona dívka co ráda snívá

o větru, o dalekých krajích

o větrných mlýnech

co šťastnou ji v životě pozemském nelehkém dělají

Rubriky: Mix | Napsat komentář

Nejde to (autor – Martin Jabkenič)

Nejde to

Nejde to!

Psát bych chtěl

však ruka slabostí klesá mi

na stůl nedobrovolně

 

Kolik popsaných papírů skončilo v koši

jeden by se nedopočítal

a přitom postačilo by tak málo

psáti plynule, míti inspiraci

tak jako kdysi za mlada

 

Psychicky není mi dobře

vážnou duševní nemocí trpím

což stěžuje moji roli spisovatele

a negativně, na mé tvůrčí já, ve výsledku působí

 

Jako štvanec připadám si

těžko je mi u srdce

jsem literárním psancem nedobrovolným

trpím tímto syndromem převelice

 

Proč nenabídneš vlídnou náruč alespoň ty

lásko vysněná?

Vím, není to možné

neboť jsi pouze platonická

 

Tak nadále trpím jako ten pes

neboť inspirace stále nepřichází

a odepřeno vypsat se z ní

je mým údělem současným

Co si jen počít mám s tím vším?

 

Na život nejraději zanevřel bych

neboť nemám pro co bych žil

lásku skutečnou postrádám

a psaní stává se přítěží

 

Nejde to!

To jediné slůvko schopný jsem napsat

Kéž šlo by to

to z celého srdce bych si tuze přál

 

Srdce mé však umrtvené jest

a vzkřísiti na světě jej nic nedokáže

 

Marně čekám marně

tak rád bych se chopil šance

kdy psal bych opět na stroji ladně

a právem usmíval se znovu

na onen celý širý svět

naplněn blahem

 

Prozatím to však nejde

Tak snad v budoucnu?

 

Pokud tedy ještě budu živ

a skon neuspíší můj předčasný odchod

tam do věčných spisovatelských lovišť

Rubriky: Mix | Napsat komentář

Hra (autor – Martin Jabkenič)

Hra

Hra nemilosrdná byla započata

hra na kočku a myš

kdy zhrzený manželský pár

hodlal toho druhého ze světa sprovodit

 

Nekalé plány jsou dány v sázku

vyhraje ji muž či žena v nedohlednu?

U obou dvou jsou šance vyrovnané

neboť sází na osvědčené strategie

 

Lstivé pasti jsou rázem aktivovány

není radno přijít muži či ženě do rány

Navenek sice tváří se jako neviňátka

vše však zcela změní se

když za nimi zaklapnou domovní vrátka

 

Tam v domě svůj vlastní arzenál mají

čítající nespočet vražedných zbraní

Jedna zrádnější je nežli ta druhá

všechny jako dělané na smrtelné zmrzačení družky, druha

 

A tak časně z rána, v osudnou květnovou neděli

manželský pár své vražedné růžky vystrčil

Jeden druhému tím naléhavou novinu zvěstoval

že čas zúčtování nemilosrdně právě započal

 

Ozývají se výstřely a detonace

jež okolnímu světu sdělují prosté:

toto není idylická rodinná selanka

nýbrž manželská válka soukromá

 

O pár hodin později je jasno

ona soukromá válka nemá vítěze

Manželský pár činil se vidno

a svými nástrahami navzájem zahubil se

 

Dům tak záhy pohroužil se do toužebného ticha

to když z něj byla vynesena oboje bezvládná těla

a koroner i policie z místa činu následně odjeli

aby ho pak na pospas osudu nechali

 

Tak léta běží a nikdo se ke koupi domku nemá

že prý v něm přebývají duchové manželského páru

tvrdí jedna místní a zároveň příbuzná

co před božím oltářem prosí o milost

pro dva jedince co k sobě za svého života

pociťovali zhoubnou nevraživost

 

Po tragické smrti kéž najdou obě duše kýžený klid

případně v nových životech zdárně obstojí

Ať již více neopakuje se krvavá historie

jež by dopadala na prostý nevinný lid

toliko sužujíce jej

 

Vyplní se toto toužebné přání oné postarší dámy

nebo osud opět rozdá své nechvalně proslulé sporné karty?

 

To vše teprve ukáže čas

 

Ty, prostý člověče, si však nyní važ

že život celý před sebou ještě máš

Život naplněný láskou a štěstím

jemuž ke spokojenosti neschází takřka nic

Rubriky: Mix | Napsat komentář