Dáma v posmrtném
I.
S brzkým ránem vstává
ranní kávou pohrdává
rumu si raději pořádně zavdá
dáma v posmrtném
Dodává si potřebné kuráže
jíž dnes bude zapotřebí nadmíru vrchovatě
neboť je nutné zúčtovat s těmi
co bolest v srdci způsobili
Konečné přípravy na odvetu vrcholí
nezbývá než lukem a kuší se řádně vyzbrojit
a hlavně nic nepodcenit
II.
Dáma lačnící po pomstě
neomylně kráčí po mostě
za nímž kostel se nachází
v němž dojít má ke konečnému procesí
Právě tam završí se jedno velké příkoří
a sice ztráta milované sestry
dámy v posmrtném
Onen kostel rozhodně nezeje prázdnotou
což pro onu dámu stává se povzbuzující zprávou
stejně jako jeho aktuální osazenstvo
čítající mafiánský klan kalibru toho nejhoršího
jehož členové mají momentálně napilno
neboť plánují své nekalosti napřesrok
Jejich jednání však nečekaně naruší
ohlušující výbuch tuze hřmotný
zinscenovaný onou jedinou
a sice dámou zlobně rozvášněnou
Ta posléze bez ohlášení do kostela vstoupí
a šíp za šípem z luku a kuše v její režii vzduchem sviští
stínající skalp jednoho mafiána za druhým
s odůvodněním: tohle je za zmařený život mé milované sestry
Tak postupně vypleněn jest od početné mafiánské verbeše kostel
až z ní zbyde pouze její hlavní mocenský boos a šéf
tuze nevyzpytatelný to Don Carlos Reck
Ten na útěk se dává
pálící kolem sebe hlava nehlava
A vskutku, jedna z kulek nemine svůj cíl
a dámě lačnící po pomstě hlavou prosviští
kdežto ta následně k zemi bezvládně upadá
a tím končí jedna krvavá etapa
III.
Obloha do mračen pozvolna se zahalila
a z výšin déšť na zem snesla
A aby toho nebylo málo
hromy a blesky ozářily ji celou
Navíc kolem kostela jen neprostupný les
kde po nezvěstném neštěkl by ani pes
Právě tam rozhodl se boss tělo bezvládné pohřbít
v skrytu duše doufajíc
že dotyčná neměla žádné další následovníky
jež by mu cestu záhy hodlali zkřížiti
Tak zabalí oběť do černého pytle
a trmácí se s ní kus cesty, řkouc při tom hubovatě
jaká to byla proradná mrcha
je tedy dobře že konečně sešla ze světa
On, obávaný to mafiánský boss
tak konečně pomstí svůj rozvětvený rod
a to jak se sluší a patří
a sice bez lidské příkrasy
Tak hrob uprostřed lesa vykope
přičemž při tom nejednou neváhá
a lopatou do černého pytle zlostně bouchne
Když pak se špinavou prací po půlhodině skončí
a pytel hlínou zahází
neodpustí si závěrem ještě opovrženě odplivnouti
čímž opětovně dává zesnulé najevo
jak ta během pár minut zničila mu téměř celý život
IV.
Don Carlos Reck posléze
poté co po sobě stopy v lese zahladí
navrací se do kostela v náladě rozmrzelé
Do míst kde bylo prolito toliko krve
aby následně pomodlil se
a navázal tak spojení s Bohem
Za své syny tam na druhém břehu prosí
aby k nim byl onen Nejvyšší pokud možno co nejmilosrdnější
až před ním pokleknou
a zpověď učiní pokornou
V.
Náhle však jako by kdosi vešel
to když zavržou kostelní dveře
Mafiánský boss tak okamžitě procitá z duchovního rozjímání
a ohlíží se po právě příchozí
Ta způsobuje mu šok nemalý
a on oči z ní ne a ne spustit
zlobně při tom klejíce: to není možné
ty přece mrtvá jsi
mnou osobně pohřbena v nedalekém lese
Dáma se však jen ušklíbne
co na tom že od hlavy až po pás zkrvavena jest
vrávorá a sotva na nohou drží se
Teď je však zpátky
znovuzrozená
plán krvavé pomsty dokončit připravena
V tuto chvíli jasné je jediné:
vítězem této krvavé hry může býti jen jeden
a sice střelec s přesnou muškou
co nadobro skoncuje s protistranou škodnou
Tak šelest naposledy prověří kostelní prostory
po jehož odeznění klátí se k zemi persona s průstřelem čistým
Persona pomyslnou kulkou zasažena do morku kosti srdce zkaženého
výrazně překračující hranu počestného života dosavadního pozemského
EPILOG
Únavou a slabostí
též k zemi sesune se ona přeživší
dáma zmítaná osudem nelehkým
Svůj životní boj právě vyhrála
a přeci jen jím je na smrt poznamenána
Z posledních sil tak k oltáři vzhlíží
nyní je to ona, dáma v posmrtném
jejíž niterní zpověď k Bohu míří
Poté co úspěšně s námahou dokončí ji
pokorně hlavu k zemi skloní
pozvolna vydávajíc se na onen druhý břeh
ve stopách své sestry milované
S hřejivým to pocitem u srdce
že daný úkol byl úspěšně splněn