Něco – Výlet (autor – Lukáš Trejbal)

Něco (Josef Kainar)

Jste bílá

jak je luna bílá

A vzdálená jste

jako měsíc sám

 

Tisíckrát jste mne

políbila

V měsíci já se nevyznám

 

Na lunu vyjí

psíci na řetěze

V té zoufalé

v té nejčernější něze

 

Jsou plni svého

neštěstí i štěstí

Jsou plni svého…

 

Mě šťastnému

tak jako jim

Těm ztraceným psům

zoufalým

 

V blízkosti srdce

tence něco chřestí

V blízkosti…něco

 

Jste bílá

jak je luna bílá

A vzdálená jste

jako měsíc sám

 

Tisíckrát jste mne

snad políbila

V měsíci já

se nevyznám

 

Starej muž (Josef Kainar)

Byl jeden starej muž

měl malinkatej dům

no hrozně malinkej

malej ad absurdum

 

Pár přátel co jich měl

k hrobu doprovodil

žil sám jak v plotě kůl

jak v poušti krokodýl

 

Malej muž v domku

sám bez potomků

žil v malým domě

zcela soukromě

 

Žil jak žít jen lze

z malinký penze

ono vždy zlé je

přežít svý Pompeje

 

Co člověk chce má mít

pátýho prosince

na dveře ťuky ťuk

jemně a prostince

 

Starej muž řekl Dál

já dávno čekám již

s hlubokou úklonou

vstoupila paní myš

 

Já vážně nerada velmi

budík však přestal tikat

prosím jen tak vstoje

kolikátýho je?

 

A že tu blízko bydlí

muž oprášil židli

veliká čest má dámo

pro mé obydlí

 

Sedli si povídali

smáli se vzpomínali

malinký karty hráli

a pili malej rum

 

Vy co vás bota tlačí

zpívejte s námi radši

že malý štěstí stačí

a je ho plnej dům

 

Šofér (Josef Kainar)

Čupřina se mu houpá v chůzi

má čelo korzára

A hlídá jak sýček na haluzi

že má srdce uplakané

a že ho bolí od jara

 

Co šofér v lásce nakřičí

vůz trpí s ním

ta duše němá

A oběma to v hloubi sténá

a vře jim voda v chladiči

 

Potkat ji někdy cestou domů

Prosím je místo? Vedle mne

Ne nemáme nic proti tomu

každého rádi svezeme

 

Co šofér…

 

Potkat ji někdy cestou domů

skutečnost je však bolestná

Vozí jen babky které zaspí

a chtějí s mrkví do města

 

Co šofér…

 

Čupřina se mu houpá v chůzi…

 

Co šofér…

 

Je to jenom v tom (s Pavlem Zdražilem)

A tady stojí strom

v něm panna i netvor

Je to jenom v tom

jestli chceš…vidět

 

Větve má do nebe

z tvých rukou spletené

A mokrou kůru

spím přece jsem vzhůru

 

Je to jenom v tom

odkud se dívám

Je to jenom v tom

kde jsem

 

Sluneční šípy jdou

pichlavě výš

Vidím pod korunou

že mě vidíš

 

V očích perly svítá

s nocí na dně

Starej platan ani brvou nehne

a tak zůstaneš ve mně

 

Je to jenom v tom

odkud se dívám

Je to jenom v tom

kde jsem

 

Jestli skutečně jsem

jestli se mi strom

náhodou nezdá

náhodou nezdá

 

Je to jem v tom

 

Výlet

Zkroucený na zemi

nic se tím nezmění

chytám tě za nohy

 

Stéblo se ohejbá

poslední dobou

lepší to nebejvá

 

Někdo se zastaví

polkne a pozdraví

řekne Brej den

 

Znám se nebo ne

Znám se nebo ne

Znám se nebo ne

Znám se? Ne!

 

Mechové vidění

v kočku tě promnění

nic se tím nemění

 

Nechci bejt otrapa

plyšová žirafa

Mám tě

nebo nemám

chvilková touha

ouha

 

Znám se nebo ne…

Tom Patrick se představuje:

Vlastním jménem Václav Hrdý. Celý život žije v Poděbradech, které jen nerad opouští. Zprvu se věnoval hudbě, uhranul mu syntetizátorový pop 80. let, zvláště žánr Italo Disco, jehož je zapáleným znalcem.
Příspěvek byl publikován v rubrice Mix. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *