Básně (29-34)

Ucelený příběh (kniha s názvem: Martin Jabkenič – sbírka básní)

ČÁST 2

Rod Habrů a jeho nelehká cesta za štěstím – Nelidský jatečník (29) – Mezi životem a smrtí (34)

Malíř sice nakonec došel vykoupení z pozemských utrpení, avšak boj s nehostinným krutým Osudem na ni probíhá dál. Svědčí o tom jistá nelidská hyena, mající na svědomí nespočet vražd z řad lidských nezletilců (29). Jako zázrakem je z jejích osidel propuštěn až malý Mark, jemuž pomohlo, že se oddaně staral o své malé štěně. Bohužel i jeho o něco později stihne nemilý osud. Markova někdejší přítelkyně jej opustí kvůli nevěře. Mark se zpočátku nevzdává a začne po ní pátrat, v naději, že se vše urovná. Jedna z cest jej zavede až do Paříže, kde navštíví hotel, kde jeho někdejší láska má údajně momentálně přebývat. Mark ji však přistihne s jiným. Tedy alespoň tak si to jmenovaný vysvětluje. Život pro Marka tak definitivně ztratil smysl. Nemá pro koho by žil, a i když se dotyčný nevědomky dopustil omylu, již nikdy se nestačí dozvědět skutečnou pravdu, tedy to o Jeleně a Katje, o jejich náhodném setkání a o noci plné vášní. Mark tedy dobrovolně odchází z tohoto světa utonutím v Séně (30). Rod Habrů smutní, právě přišel o jednoho ze svých potomků. Aby toho neštěstí nebylo málo, tak daný rod je navíc silně zadlužený a to pro svoje neuvážené investování. Mark sice odešel na věčnost, jsou tu však jeho další dva sourozenci, Sandra a Oleg a především pak obětavý retrívr Ben. Je to právě on, kdo zabrání hrozící exekucí sídla Habrů! Ba co víc, pomůže nejen svým nynějším majitelům, ale rovněž i nevidomé dívce Kláře, jíž coby slepecký pes jinak oddaně vypomáhá a je nepostradatelnou oporou na jejich společných procházkách tamní přírodou (31). Následně jsou to i samotní pokračovatelé rodu Habrů, kdo Kláře v jejím dospělém věku poskytne potřebnou oporu. To když je nebohá slečna obviněna z krvavého mordu, jenž však, jak ona neustále dokola opakuje před soudem, nespáchala. Skutečná pravda o něco později vyjde najevo, přičemž se o to přičiní ten samý právník, co kdysi rod Habrů zastupoval v případu onoho nálezného neboli pokladu nedozírné ceny, jemuž nakonec připadla štědrá odměna, zatímco majitel lomu ostrouhal. A byl to právě on, kdo daný trestuhodný čin spáchal. Tentokrát to však nebyl retrívr Ben a jeho psí tlumočník, nýbrž jedna bájná harfa, co majitele lomu najisto usvědčilo. Jmenovaný se pak, pod tíhou viny a tlaku okolí, psychicky nervově zhroutí. Naprosto zničená je i sama Klára, rod Habrů jí však, jak již bylo řečeno, nabídne patřičné útočiště a nic na tom nezmění ani fakt, že i v jeho řadách údajně přebývá zlo (32). Někdejší majitel lomu se však nevzdává a na pokraji svých zlobných sil se rozhodne zosnovat jeden ze svých posledních zákeřných plánů, to když se k němu donese novinka, že se Klára přivdala do rodu Habrů. Vězněný využije svých kontaktů z doby, kdy se, v rámci pobytu v zahraničí, měl možnost setkávat se s lidmi z různých společenských vrstev. A právě v cele jej navštíví jistý úředník, jenž má na starosti odvody. Ten následně zařídí, aby byl manžel Kláry urgentně povolán do zbraně. Ve válce mladík zažívá krušné chvíle, navíc ti, co do ní nemusí povinně narukovat, se mu, přímo či nepřímo, posmívají. Otočí až ve chvíli, kdy je na bojišti těžce raněn právě jeden z řad oněch posměváčků, jenž, jakožto před ním sám mladík, bojuje o svůj život (33). Existuje vůbec nějaký spravedlivý Bůh? Právě to si říká nejen onen manžel Kláry, když zpětně vše rekapituluje v obětí své milované choti coby již plně zotavený a to v bezpečí svého rodného sídla, nýbrž i někdejší majitel lomu, těsně před svojí popravou. Klára, na rozdíl od nich však více nepochybuje. Vždyť již tolikrát unikla ze spárů nespravedlnosti. A to oprávněně. A když pak zakrátko znovu čelí nehostinnému osudu, již se nehroutí. Ona prostě ví, že její otec, momentálně ležící v kómatu v nemocnici, kam za ním přišla, záhy bude kráčet coby plně uzdravený dále životem a těšit se z něj. Klářino přání se posléze stane skutečností. Zato mladý muž, postávající opodál u lůžka své matky, ve své snaze pohoří. On sám však předpokládal, že po vzoru Kláry a její láskyplné humanity docílí toho samého. Avšak, bohužel, nezadařilo se. Muž nemá pro koho by žil: otec popraven, matka na smrt nemocná. Klára hodlá muži pomoci a vskutku, i on se pak se svojí matkou brzy nato shledává s coby živou a plně šťastnou. A tak zatímco rod Habrů a jeho příbuzenstvo dochází zaslouženého vykoupení a kýženého životního štěstí, syn s matkou se jej dočkávají v onom světě posmrtném, kde, ruku v ruce, bok po boku, společně kráčejí ve vzájemném harmonizujícím souznění (34). Stejně jako malíř s poslední svojí pozemskou láskou, jakožto Marie s milým svým či Eliška s manželem svým.

Tom Patrick se představuje:

Vlastním jménem Václav Hrdý. Celý život žije v Poděbradech, které jen nerad opouští. Zprvu se věnoval hudbě, uhranul mu syntetizátorový pop 80. let, zvláště žánr Italo Disco, jehož je zapáleným znalcem.
Příspěvek byl publikován v rubrice Martin Jabkenič (sbírka básní) - ucelený příběh. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.