Přátelé nejvěrnější
Prožili spolu kus života
Retrívr a kokršpaněl
Bok po boku při sobě vždy věrně stáli
a čas dál bezstarostně běžel
Oba dva často podnikali
menší výpravy za rodné město
přičemž šťastni pejsci pokaždé byli
vždy když potkalo je na toulkách něco pěkného
Jedna z výprav však záhy zle vymstila se jim!
To když bezohledný řidič srazil jednoho z nich!
Onen pirát silnic navíc z místa nehody ujel!
A tím byl krutý ortel jedné z němých tváří takřka zpečetěn!
Retrívr nad kokršpanělem oddaně držel stráž
leč pomoc – ta stále nepřicházela!
Neboť auta – jedno po druhém
bez zastavení proudila po frekventované dálnicí
v hektickém neklidu bezmyšlenkovitě dále
Tak minula jedna dlouhá kritická hodina za druhou
přičemž život pozvolna vyprchával
z tělíčka nebohého zvířecího
zatímco ono druhé – živé, nezraněné
vedle svého kamaráda zalehlo
v teskné kňučivé náladě
Tam na nedalekém odpočívadle!
Kam silou vůle do bezpečí odtáhlo jej!
V tu samou chvíli
otec s dcerou z kostela pozvolna navracejí se
Z místa kde popel s urnou uložen jest
zesnulé manželky a zároveň matky v jedné osobě
Ačkoliv o tom otec neví
jeho dcera tajně odebrala část matčina popela z urny
a ten do medailonku tvaru srdce následně vložila
aby s ní posmrtný kontakt mohla navázat
Tehdy dívka ještě netuší
jak účinné ukáže se vlastnit
něco tak niterního a zároveň výjimečného
co dokáže propojit duši živou s tou již zesnulou
Trvalo to snad jen pouhý okamžik!
Srdcový medailonek začal zničehonic pálit!
To když otec s dcerou svou
pomalu k tragickému místu spěli
kde stále odehrával se dramatický boj o přežití
Nebyl však čas na dlouhé vysvětlování
odkud vzaly se ony čáry!
Nyní bylo zapotřebí pohotově jednat
a němou tvář ze spárů smrti nadobro vyrvat!
A tu dcera zaslechne hlas zesnulé matky své!
Ta radí jí, nechť medailonek přiloží přímo na srdce!
Tím pak propojí se obě dvě navzájem
a léčivá síla tak zhojí ono zvířecí – smrtelně raněné
Zázračného uzdravení byly po nekonečných minutách svědky na odpočívadle
dvě lidské a dvě němé tváře
jakožto ona třetí, nebeská, z onoho druhého břehu
coby posel tolik potřebného ozdravného míru
A není se proč diviti něčemu takovému!
Ona zesnulá manželka a matka zároveň
značnou část svého života prožila s rodinným cirkusem
kde o zvířata s láskou sobě vlastní pečovala
a před nepřízní osudu je ochraňovala
Nejinak tomu mělo býti i nyní
kdy kokršpaněl s pomocí její
pozvolna navracel se do života!
Kdy ona brána nebeská
nazpět duši zvířecí vydala!
Duši jež ocitla se na prahu samotné smrti!
Nyní plně zcela však vzkříšena z ní!
Jak ale ukázalo se nakonec
návrat němé tváře
vyžádaly si zakrátko čtyři persony shodně!
Ano, persony prozatím čtyři
jichž snadno dopátráme se
pokud nepodlehneme lenosti
a nad vším mnohem důkladněji zahloubáme se
To máme dvě živé a jednu již zesnulou
k nimž zakrátko přibyla jedna další
konkrétně ta z města nedalekého
Neboli duše zákonného majitele
jenž dělal si starost nemalou o pejsky své
EPILOG
Zcela nová přátelství tak navázána jsou
prospěšná všem zúčastněným
co podíleli se na nich částí nemalou
Dejme prostor k jejich naplnění i my ostatní
a pak i z nás stanou se přátelé nejvěrnější
ti co při sobě v dobrém i zlém budou státi
a nad nepřízní osudu vždy zvítězí