Category Archives: City Means IV. – Město plné názorů

Pavel Borský procitl a první, čeho si povšiml, bylo okno s mřížemi. „Kde jsem se to jenom ocitl?“ přišlo mu jako první na mysl. A pak za oknem kohosi spatřil. „Mohl byste mi prosím…?“ Jenže ten „kdosi“ se jen škarohlídsky … Continue reading →

Melichar Rákosníček se usadil na svou pramičku a najisto se rozhodl plouti na ostrov. A sotva Melichar udal prvních pár temp, začaly se mu hlavou míhat vzpomínky. „Kde ses tak dlouho zdržel? Vždyť je už večer!“ vyčítala Melicharovi jeho manželka. … Continue reading →

Muž vyhlédl z okna a ten pohled pro něj nebyl nikterak příjemný. Odvěký sok totiž obdobně kraloval protější okenní vyhlídce. A pak už pouze postačilo, aby se z obou stran ozvalo rázné „buch“ a dílo nevraživosti bylo dokonáno. Alespoň tedy … Continue reading →

Nastalo další ráno. Naďa Opatská sotva stačila procitnout a už její uši zaměstnával nepříjemný hlásek z vedlejší lóže. Ten náležel Mele. „Proč právě já, s někým takovým, jako jsi ty, musím sdílet život v tomto domě?“ Ano, Naďa Opatská byla … Continue reading →