Těžký životní úděl jedné němé tváře (3)

V jednom z Maribských přístavů kotví loď

jejíž osazenstvo má v dohledném plánu

plavit se po širém moři

a především oslavovat a bavit se zcela nezávazně

.

Tvrdý alkohol tak začíná téct proudem

poté, co na loď naskočí poslední pasažér

a kormidelník záhy nato udá náhodný směr

přičemž i on zavdá si z lahve whisky vrchovatě

.

Daná zábava je tak v plném proudu

a dle toho také náležitě projevuje se chování palubních hostů

jejichž bujaré veselí

stupňuje u nich mimo jiné i značnou agresi

.

Ta projeví se hnedle záhy

to když jeden v opilosti do toho druhého prudce vrazí

načež ten si to rozhodně nenechá líbit

a stejnou měrou svému sokovi vše následně oplatí

.

Nakonec však banda zpitých nevychovanců

přeci jen natrefí na snadnou oběť

na níž bez rozmyslu může testovat

svoji krutou zábavu

.

Kdy stává se jí nebohá němá tvář!

Psík s příznačnou rasou kokršpaněla!

.

Tak rána stíhá ránu!

Není opomenut ani kopanec!

.

Psík brání se tomu neúnosnému surovému nátlaku

bolestí skuhrá

.

Leč má to marné!

.

Kokršpaněl posléze opětovně zaskučí

to když flaškou po něm kdosi nekontrolovatelně mrští

a tím mu nemilé zranění způsobí

.

Nejprve na hlavě!

A při opakovaném nevybíravém chování

následně na přední pacce!

.

Psíkův osud je pár minut nato zpečetěn!

To když v zuboženém stavu vhozen jest

do vln nevyzpytatelného moře

.

Ba co víc!

To co nevidět má prověřit bouře sílící!

.

Ano – vmžiku je tu!

Hrozivá!

Nemilosrdná!

V divokých výbuších hněvu nepoddajná!

.

A psík tak i nadále skučí!

.

Svou mysl nyní upíná k jedinému

a sice že divoké vlny možná vtáhnou ho co nevidět

do svých lačných chřtánů!

.

Snad menší štěstí v neštěstí kokršpaněl měl

kdy odkudsi po rozbouřeném moři

náhle připlulo několik necek

a on tak z posledních sil

vyškrábal se na jednu z nich

své zubožené vysílené tělíčko takřka necítíc

.

Avšak ani zdaleka kokršpaněl neměl ještě vyhráno!

Bouře dál bičovala vše

co do cesty jí přišlo!

.

Jak vše nakonec dopadlo?

.

Vezměme to pěkně popořádku

.

Bouře ustala až k ránu

kdy na jednom ze vzdálených ostrovů

vyvrhla svoji částečnou zkázu

.

A to i s nebohým psíkem!

.

Na první pohled skutečně vypadal

že je mrtev!

.

Opravdu však jen na ten pohled první!

Neboť k životu pozvolna přicházela ona němá tvář

to když slunce oslnilo ji paprskem vřelým

a ta očkem zamrkala

.

Jednalo se snad o pravý psí ráj?

Napadlo v té chvíli kokršpaněla

.

Pravda bohužel byla daleko krutější!

A němá tvář si vše okamžitě uvědomila

poté co plně procitla

a namáhavě pohlédla směrem k moři

.

V nových nesnázích tak ocitl se psík

jenž byl celý prokřehlý a především hladový!

A tak s vděkem alespoň uvítal

příděl potravy v podobě ryby

jíž moře vyvrhlo na pláž

.

Kokršpaněl si velmi dobře uvědomoval

(i přesto že to byla pouhá němá tvář)

že bez cizí pomoci sotva na ostrově přežije

.

A tak, když se trochu zmátořil po snídani nevalné

vydal se hledat zárodky případné civilizace

i když právě s ní ne vždy dobré zkušenosti

ve svém životě zrovna měl

.

Namísto ní psík však na rozmanité překážky narážel!

A to v podobě zažitých zákonitostí

pro něj doposud neznámé přírodní džungle!

.

Tu nešťastně škobrtl o větev!

Tu zas málem do bažiny zahučel!

.

Ovšem asi největší strach kokršpaněl zažil ve chvíli

kdy spatřil jak dva místní pomyslní predátoři

spolu o místo na tomto pozemském světě soupeří!

.

Zatímco aligátor v daném souboji obstál

a anakonda chutnou kořistí se pro něj stala

kokršpaněl musel se tentokrát spokojit pouze s jedním mrtvým ptáčkem

na něhož natrefil cestou

.

Poté, co zklamán a vysílen opouštěl džungli nehostinnou

.

S vyhledáváním případného noclehu

se psík zbytečně nenamáhal

neboť únava jej naráz celého zmohla

.

Ranní probuzení stalo se pro němou tvář

(poté, co ta plně opět procitla)

do jisté míry znovu překvapivé

neboť byla zachumlaná v teplé dece

.

A co na tom bylo ještě zajímavé

že kdosi vedle ní dokonce položil misku

Misku s pitím a jídlem!

.

Že by přeci jen dostala se do rukou oné spásné lidské civilizace?

.

Bylo tomu opravdu tak

jen s tím rozdílem

že pouze jeden jediný člověk ji zastupoval

.

On sám, podobně jako psík, stal se nechtěným trosečníkem

jak následně vypověděl ve svém příběhu dojemném

Předtím však němé tváři popřál dobré jitro

nabádajíc ji, ať zavdá si z misek chutné sousto

.

A tak kokršpaněl ve svém nuzném psím životě konečně poznal

přívětivou lidskou tvář

jež soucítila s ním

tím že poskytla mu tolik potřebný dočasný azyl

.

Psík sám s vděkem snažil se

svému zachránci šlechetné gesto hnedle oplácet

tím že pomáhal mu se sbíráním větví na oheň

na němž měl být připraven polední oběd

.

Po zbytek dne pak onen zachránce – trosečník

měl dostatek práce se zprovozněním

svého dopravního letadla

jehož porucha ho život málem stála

.

Po tři následné dny

po hodinách úmorné dřiny

letoun byl konečně letu schopný

a trosečník a psík tak mohli ostrov nadobro opustit

.

Přálo jim, po vlně nezdarů, konečně ono kýžené štěstí?

.

Budiž vám odpovědí toto následující:

.

Zatímco někdejší osazenstvo lodi

do jednoho utonulo v rozbouřeném moři

psíkovi a jeho ochránci bylo naopak umožněno žíti dále

a setkat se s těmi, jenž očekávali je netrpělivě

na padesát kilometrů vzdálené to pevnině

.

Co říct k tomu samotným závěrem?

.

Za sebe přeji oběma toto jediné:

Kéž jen to ryze pozitivní a pěkné

provází je od nynějška v jejich pozemských životech

.

Tolik moje maličkost, moje já

ctitel lidí s dobrým srdcem, milovník všech zvířat

About Tom Patrick

Vlastním jménem Václav Hrdý. Celý život žije v Poděbradech, které jen nerad opouští. Zprvu se věnoval hudbě, uhranul mu syntetizátorový pop 80. let, zvláště žánr Italo Disco, jehož je zapáleným znalcem.
This entry was posted in Problematické navázanky Martina Jabkeniče. Bookmark the permalink.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *