Klavírista a pěvkyně (4)

Jeho doménou stal se klavír

k němuž tíhl již od raného dětství

coby nadějný to virtuóz

.

Již od svých pěti let měl tedy ve všem jasno:

v koncertních síních bude mu jednou

aplaudovat ve stoje obecenstvo!

A jeho jméno poté nahlas vysloví i ti

kdož s klavírní tvorbou doposud neměli žádného dočinění

.

Tak nadaný klavírista pilně na sobě pracoval

kdy nejprve pro své známé

a pak i pro druhé v kavárnách hrával

.

Jenže, co nestalo se, přišla válka!

A ta mladému hudebníkovi veškeré ideály náhle vzala!

.

Mladík sice dál u klavíru vysedával

leč nebyla to žádná velká sláva

.

Vždyť co by také jeden očekával

od nevypočitatelných okupantů

jenž bezmezně uctívali svého vůdce – diktátora!

.

V dané zemi tak nastaly kruté časy

kdy sužovaly ji existenciální nejistoty

což ostatně nejednou i náš klavírista sám na sobě pocítil

to když klavír prašnou cestou byl nucen vláčet do další putyky

.

A tu se to stalo!

.

Mladík zanechal vláčení svého těžkého břemena

a zaposlouchal se do podmanivého hlasu

jehož zpěvné partitury snad ani nemohly pocházet

z tohoto pozemského světa

.

Tak schod za schodem

zdolával mladý klavírista obstojně

až v domě na správné dveře konečně natrefil

a ty pak dokořán otevřel

.

Následně kvapně vstoupil dovnitř

a pohledem střetl se se zpěvnou bohyní!

.

Než však vůbec došlo ke vzájemnému jmennému představení

obě persony vylekal hřmotný lomoz vycházející přímo zvenčí!

Lomoz způsobený těžkým tankem!

Právě ten mladíkův klavír právě doslova drtil na změť nefunkčních třísek

a to svým smrtícím pojízdným pásem!

.

Dotyčný si v té chvíli uvědomil

když vše sledoval z bytu té slečny

že její andělský hlas

zachránil mu právě život toliko cenný

a zároveň s tím že zanikla jeho živnost počestná

sen celoživotní

.

Co si jen počne nyní?

.

Dotyčná mladíkovi však do duše ihned začíná promlouvat

že i ona má hudbu tuze ráda

a nikdy by se jí zcela úplně nezřekla

leč situace je nyní závažná

.

V těchto nelehkých časech válečných

člověk musí mít připraven plán záložní

jenž by jeho bolavou duši

alespoň částečně zhojil

.

Mladík bere si ta slova slečny ihned k srdci

a rovněž s vděkem přijímá její nabídku

a sice že u ní dočasně může pobýt

než se situace ve městě alespoň částečně zklidní

.

Společně oba chodili vypomáhat do nemocnice Blahoslavených sester

kde dojímaly je příběhy věru rozmanité

Příběhy z řad tamních vojáků či pouhých civilistů

jež sem rovněž zavedly cesty nevyzpytatelného osudu

.

Sám osud tomu rovněž chtěl

že potkali se nadějný klavírista a talentovaná to pěvkyně

.

Právě ona společná záslužná práce

čím dál více sbližovala je

i když to mnohdy, pravda, nebylo jednoduché

a to pro lidské utrpení – více či méně závažné

.

Postupně však jako by se ale blížil konec

té nelidské války kruté

kdy daného diktátora náhle zmohla nemoc zlá

a dotyčný, sám jen pouhý člověk, jí pozvolna začal podléhat

.

V den jeho skonu pak

dorazila do okupované země osvobozenecká vojska

aby ta definitivně zúčtovala s těmi

jež si nárokovali to, co dle úmluv nenáleželo jim

.

Sami okupanti takový nápor nečekali

a coby naprosto bezradní

(nemaje svého hlavního vůdce)

nakonec po pár dnech raději kapitulovali

.

Mnozí z nich na útěk se dali

prchajíc před soudními tribunály

jež řádný proces hodlaly vésti

kdy na jeho konci pak pro odsouzené

měly padnout odpovídající spravedlivé tresty

.

A tak zatímco někdejší přívrženci diktátorského režimu

čekali na daný zlomový verdikt

lidé z osvobozené země

mohli se konečně radovat

ze znovunabyté kýžené svobody

.

Mezi nimi samozřejmě nechyběli onen klavírista, ona pěvkyně

společně oslavující mír za přispění hudby líbivé

kdy podmanivé tóny klavíru v kontrastu s líbezným to hláskem

ještě více umocnily dané okamžiky plné úsměvů

v nejedné tamní kavárně

.

A pak, časem, to již nebyla jen skromná prostranství

kde pár pořádal svá veřejná vystoupení

Rovněž velké sály předních hudebních světových scén

žádaly si tyto dva mimořádné talenty ojedinělé!

.

Mladíkovi se tak splnilo jeho přání z dětství

být úspěšný právě na poli hudebním

stejně tak jako mladé slečně

jež toužila po velké rodině

.

Oba dva, již šťastně ženatí

sami vychovávali pět svých vlastních dětí

jež odmalička ve stopách svých rodičů hodlaly jít

a obdobně hudbou jednou se živit

.

Co na tom, že kdysi byla jiná doba

kdy válka vysněným ideálům nepřála?

Nyní však již hodnou dobu panoval v zemi mír

a pomyslné dveře tak otevřeny byly

nejen za hranice rodné Evropy

.

Co přát si víc?

.

Snad jen šance ve správnou chvíli se chopit

a pak již za svým vytyčeným cílem dravě si jít

.

Toť moudrá rada opakovaně vyslovená

z úst onoho klavíristy, oné pěvkyně

Páru, jenž na život nikdy nezanevřel

a ruku v ruce, bok po boku

byl odhodlán jím i nadále statečně procházet

Na obrázku jest zachycen onen klavírista

Tom Patrick se představuje:

Vlastním jménem Václav Hrdý. Celý život žije v Poděbradech, které jen nerad opouští. Zprvu se věnoval hudbě, uhranul mu syntetizátorový pop 80. let, zvláště žánr Italo Disco, jehož je zapáleným znalcem.
Příspěvek byl publikován v rubrice Problematické navázanky Martina Jabkeniče. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *