přehled básní (11-14)

Ucelený příběh (kniha s názvem: Jádro jakosti Martina Jabkeniče)

ČÁST 2

Tragika dvou rodů (Jesenického a Červeníků) – Krátký tragický život Heleny Jesenické (11) – Milostný čtyřúhelník (20)

Helena Jesenická, na rozdíl od Lenky, takové štěstí v životě bohužel neměla, neboť zemřela již coby žačka školou povinná, poté, co tragicky skonala v davu čítající rozvášněné fotbalové chuligány. Výraznou roli v tom rovněž sehráli i Lenčini adoptivní rodiče, kteří, coby pěstouni, vůči ní mateřskou láskou rozhodně nezahořeli (11). Přeci jen však Helena pár šťastných chvilek ve svém krátkém životě prožila. Jako děvče školou povinné se zakoukala do jistého Martina Červeníka, který se později stal významným hudebním skladatelem. Coby jeho strážný anděl mu alespoň Helena dala novou naději do života, kdy Martin upustil od teroristického útoku na školu, k němuž se původně uchýlil z důvodu narážek na jeho hudební talent. Martin však nakonec využije šance a o něco později se z něj stává uznávaný a respektovaný hudebník (12). Jedna z pracovních cest Martina zavede i na jeden z pevropských ostrovů, kde mu útočiště nabídne právě rodina zesnulé Heleny. Otec rodiny vlastní dva psy – retrívra a kokršpaněla , kteří se spolu rádi toulají po okolí. Druhý jmenovaný má však namále, když jej srazí auto a jeho život visí na vlásku, jako zázrakem je však do něj navrácen (13). Ostrov Gertan, kde Jeseničtí žijí, tak opětovně dostává své pověstné mysterióznosti. I přes značné výkyvy počasí zde své místo má celá řada pozoruhodných osobností – výrobce keramiky, podnikatel v oboru pohostinství, zámožný magnát, dále pak političtí činitelé, ale i zcela prostí farmáři (14).

Rubriky: Jádro jakosti Martina Jabkeniče - ucelený příběh | Napsat komentář

Ostrov (14)

Na ostrově jménem Gertan

sužovala obyvatele krutá vedra

Vedra, jež na svědomí měly

nekalé živly, vysušující mraky na nebi

 

Na ostrově žila celá řada pozoruhodných lidí

kteří zdědili nemalý talent po předcích svých

jako například Raul Manhola

vyrábějící výrobky z keramické hlíny moa

Výrobky, jež mnoho nestály

a mimořádnou kvalitou se pyšnily

 

Jen o jednu ulici dále

nacházela se vyhlášená restaurace

jíž spravedlivou rukou vládl Judo Korant

co chutné a především kvalitní jídlo miloval

 

Pravidelně k němu na obědy a večeře chodila

početná zámožná rodina

v čele s podnikavým magnátem Roby Rufousem

který se toliko vyznal v tamní politice

 

Když už na ni přišla řeč

i ta měla mnoho zvučných jmen

Mezi jinými to například byli pánové Mator, Rodor či Ludovik

co neváhali pohádat se o rozpočet celoroční

 

Ten občas přidělal vrásky na čele nejednomu farmáři

prosebně škemraje o sebemenší dotaci

na to či ono pole, políčko

kde zavčas muselo býti zaseto

aby pak z bohaté úrody mohl se těšit

celý ostrov ke všeobecné spokojenosti

 

Zbývá si tak položit otázku zásadní:

vyjde letos snad kýžená předpověď počasí

a poctivě z mraků konečně zaprší?

 

A tím se opět dostáváme k nekalým živlům

co vysušováním mraků na nebi dělaly ostrovu značnou neplechu

 

Když se nad vším však podrobně zamyslíme

je zde taková to otázka vůbec na místě?

Rubriky: Jádro jakosti Martina Jabkeniče | Napsat komentář

přehled básní (11-13)

Ucelený příběh (kniha s názvem: Jádro jakosti Martina Jabkeniče)

ČÁST 2

Tragika dvou rodů (Jesenického a Červeníků) – Krátký tragický život Heleny Jesenické (11) – Milostný čtyřúhelník (20)

Helena Jesenická, na rozdíl od Lenky, takové štěstí v životě bohužel neměla, neboť zemřela již coby žačka školou povinná, poté, co tragicky skonala v davu čítající rozvášněné fotbalové chuligány. Výraznou roli v tom rovněž sehráli i Lenčini adoptivní rodiče, kteří, coby pěstouni, vůči ní mateřskou láskou rozhodně nezahořeli (11). Přeci jen však Helena pár šťastných chvilek ve svém krátkém životě prožila. Jako děvče školou povinné se zakoukala do jistého Martina Červeníka, který se později stal významným hudebním skladatelem. Coby jeho strážný anděl mu alespoň Helena dala novou naději do života, kdy Martin upustil od teroristického útoku na školu, k němuž se původně uchýlil z důvodu narážek na jeho hudební talent. Martin však nakonec využije šance a o něco později se z něj stává uznávaný a respektovaný hudebník (12). Jedna z pracovních cest Martina zavede i na jeden z pevropských ostrovů, kde mu útočiště nabídne právě rodina zesnulé Heleny. Otec rodiny vlastní dva psy – retrívra a kokršpaněla , kteří se spolu rádi toulají po okolí. Druhý jmenovaný má však namále, když jej srazí auto a jeho život visí na vlásku, jako zázrakem je však do něj navrácen (13).

Rubriky: Jádro jakosti Martina Jabkeniče - ucelený příběh | Napsat komentář

Přátelé nejvěrnější (13)

Prožili spolu kus života

retrívr a kokršpaněl

bok po boku při sobě vždy stáli

a čas dál bezstarostně běžel

 

Často podnikali menší výpravy za rodné město

přičemž šťastni oba pejsci byli

pokaždé když potkalo je na toulkách něco pěkného

na co pak rádi zavzpomínali

 

Jedna z výprav však vymstila se jim

to když bezohledný řidič srazil jednoho z nich

Onen pirát silnic navíc z místa nehody ujel

a tím byl krutý ortel jedné z němých tváří takřka zpečetěn

 

Retrívr nad kokršpanělem oddaně držel stráž

leč pomoc – ta stále nepřicházela

neboť auta – jedno po druhém –

bez zastavení proudila po frekventované dálnicí v hektickém neklidu dále

 

Tak minula jedna dlouhá kritická hodina za druhou

přičemž život pozvolna vyprchával z tělíčka zvířecího

zatímco ono druhé – živé, nezraněné –

věrně vedle svého kamaráda zalehlo v teskné kňučivé náladě

tam na nedalekém odpočívadle

kam silou vůle do bezpečí odtáhlo jej

 

V tu samou chvíli

otec s dcerou z kostela pozvolna se navracejí

z kostela kde popel s urnou uložen jest

zesnulé manželky a zároveň matky v jedné osobě

 

Ačkoliv o tom otec neví

jeho dcera tajně odebrala část matčina popela z urny

a ten do medailonku tvaru srdce následně vložila

aby s ní posmrtný kontakt navázala

 

Tehdy dívka ještě netuší

jak účinné ukáže se vlastnit

něco tak niterního a zároveň výjimečného

co by poutalo onu živou s tou již zesnulou

 

Trvalo to snad jen pouhý okamžik

a srdcový medailonek začal zničehonic na krku pálit

to když otec s dcerou svou pomalu k tragickému místu spěli

kde stále odehrával se dramatický boj o přežití

z oné říše zvířecí

 

Nebyl však čas na dlouhé vysvětlování

odkud vzaly se ony kouzelné čáry

 

Nyní bylo zapotřebí pohotově jednat!

Němou tvář ze spárů smrti nadobro vyrvat!

 

A tu dcera opět zaslechne hlas zesnulé matky své

jež radí jí, aby medailonek přiložila přímo na srdce

tím pak propojí se obě dvě navzájem

a léčivá síla tak zhojí ono zvířecí smrtelně raněné

 

Zázračného uzdravení byly po nekonečných minutách svědky na odpočívadle

dvě lidské a dvě němé tváře

přičemž ona třetí nebeská z onoho druhého břehu

jakožto posel tolik potřebného ozdravného míru

 

Ona zesnulá manželka a matka zároveň

značnou část svého života prožila s rodinným cirkusem

kde o zvířata s láskou sobě vlastní pečovala

a před nepřízní osudu je ochraňovala

 

Nejinak tomu mělo býti i nyní

kdy kokršpaněl s pomocí její

pozvolna navracel se do života

 

Kdy ona brána nebeská

vydala nazpět duši zvířecí

jež ocitla se na prahu

samotné smrti!

 

Jak však ukázalo se nakonec

návrat němé tváře vyžádaly si zakrátko čtyři persony shodně

Ano, persony prozatím čtyři

jichž snadno dopátráme se

pokud nepodlehneme lenosti

a nad vším mnohem důkladněji zahloubáme se

 

To máme dvě živé a jednu již zesnulou

k nimž zakrátko přibyl muž z nedalekého města

jenž dělal si o své dva pejsky

coby jejich majitel starost nemalou

 

Tak zcela nová přátelství navázána jsou

prospěšná všem zúčastněným

co podíleli se na nich měrou nemalou

Přátelství, jenž nakonec dojdou naplnění

jak ve své pozemské tak i oné posmrtné části

 

Dejme jim prostor k naplnění i my ostatní

a pak i z nás stanou se přátelé nejvěrnější

co při sobě v dobrém i zlém budou státi

a o všem podstatném rozhodovati

 

Toliko k této sympatické básni

jež konec má nakonec šťastný

 

Tímto se s vámi loučím

odhodlán i já nalézti své štěstí

 

Rubriky: Jádro jakosti Martina Jabkeniče | Napsat komentář