Pořadí básní (28-31)

Ucelený příběh (kniha s názvem: Melodické pochutiny Martina Jabkeniče)

ČÁST 3

Generace 3: Mladík a jeho nelehká životní etapa Svět zítřků (28) – Otázky (36)

Pozemský lid již poněkolikáté vyhlíží mnohem šťastnější budoucnost. Její prioritou má být dokonalý bezproblémový svět, jenž by anuloval vše zlé, co jej doposud sužovalo: to jest například jeho stále větší zadluženost, stále přítomný hladomor, války či nemožnost se svobodně vyjadřovat – ať již politicky či z hlediska náboženství. Toto a mnohé další negativní určitě jednou v budoucnu definitivně pomine – věří daní optimisté – a za tím účelem se dotyční již vydávají „vstříc nadějným zítřkům“ (28). Příležitosti se chopí i syn Roberta a Anny, který podnikne poutní cestu do ruské tajgy. Jeho cílem je najít tamní vílu, jež oplývá krásou a z přírody čerpá potřebnou ozdravnou energii. Že se nejedná o blud, se mladík na vlastní oči přesvědčí záhy, když se s dotyčnou vílou opravdu setká, a ta pak výrazně uleví jeho bolavému srdci. Mladík se tak cítí jako znovuzrozený a s nadšením o ojedinělé personě podává zprávu okolnímu světu po šest let (29). Po návratu domů se však mnohé změnilo. A to jak rodné město tak jeho obyvatelé samotní – například mladíkův otec je v danou chvíli již po smrti. V mladíkovi to vybudí nostalgické vzpomínky: na jeho velikou životní lásku jakožto někdejší přátele, vůči nimž stále má jisté nesplacené dluhy. Něco ale zůstalo při starém a to usměvavá socha posvátné ženy či kašna, do níž mladík symbolickým vhozením mince hodlá začít novou životní etapu. Jeho kroky neomylně směřují do tamního kostela, kde se lidé v danou chvíli tradičně sešli na mši. A zde pak nachází všechny výše zmíněné, od nichž žádá odpuštění. Po mši pak mladík zajde na otcův hrob, kde učiní dojemný proslov, v němž mimo jiné zmíní, jak rád by vrátil ztracený čas, kdy s ním nebyl (30). Pobyt v rodném městě se však pro mladíka nevyvíjí idylicky: se svojí někdejší velkou láskou se začíná postupně nesnášet a znovu propadá sázení v hernách a také mariáši, jež preferuje na prvním místě namísto péče o její děti, které předtím přijal za své. Oba dva – jak mladík tak jeho partnerka – se navzájem obviňují z toho či onoho a napětí neustále stoupá. Oba si uvědomují, že situace je déle neúnosná a tak jde každý svou cestou, což se neobejde bez následků (31).

Rubriky: Melodické pochutiny Martina Jabkeniče - ucelený příběh | Napsat komentář

Partneři ve sporu (31)

Vyplynuly z jejich prosté dohody

vleklé trudné letité neshody

děti beru k sobě ty je nehlídáš

neboť radši preferuješ mariáš

.

Jsi v té herně v jednom kuse zalezlý

vůbec nemáš o výchově ponětí

vždyť ty straníš se i těch mých dětí

přivádíš mě v jednom kuse k šílenství

.

Mám toho dost

na tebe zlost

ty nejsi schopen ničeho

.

Po měsíci zase zvoníš u dveří

mého bytu, na celé kolo křičíš:

Pusť mě dovnitř!

Chci vidět dceru syna!

Neříkej že všechno je jen má vina

.

Ignoruju tyto tvoje nálady

radši uhraď všechny svoje náklady

na mé děti tři měsíce neplatíš

neboť v hernách všechno mění prosázíš

.

Rychle se ztrať

uhraď co máš

a přestaň skuhrat u dveří

.

Ono štěstí tyto dva dál obchází

na překážky v jednom kuse naráží

daný rozkol nikdy lásce nesvědčí

každý pár se o tom jednou přesvědčí

.

Tolerancí při rozkolech ubývá

jmenovaných zmocňuje se panika

jak jen ustát rozchod tuze nelibý

bez následků a duševní trhliny

.

Tak osude suď

krutý nebuď

zastaň právo rozhádaných

Vše se změnilo a to nejen rodné město, nýbrž i někdejší harmonický vztah, který mladík měl se svojí životní láskou, přestává fungovat a pouze rozbroje a hádky jsou na denním pořádku

Rubriky: Melodické pochutiny Martina Jabkeniče | Napsat komentář

Pořadí básní (28-30)

Ucelený příběh (kniha s názvem: Melodické pochutiny Martina Jabkeniče)

ČÁST 3

Generace 3: Mladík a jeho nelehká životní etapa Svět zítřků (28) – Otázky (36)

Pozemský lid již poněkolikáté vyhlíží mnohem šťastnější budoucnost. Její prioritou má být dokonalý bezproblémový svět, jenž by anuloval vše zlé, co jej doposud sužovalo: to jest například jeho stále větší zadluženost, stále přítomný hladomor, války či nemožnost se svobodně vyjadřovat – ať již politicky či z hlediska náboženství. Toto a mnohé další negativní určitě jednou v budoucnu definitivně pomine – věří daní optimisté – a za tím účelem se dotyční již vydávají „vstříc nadějným zítřkům“ (28). Příležitosti se chopí i syn Roberta a Anny, který podnikne poutní cestu do ruské tajgy. Jeho cílem je najít tamní vílu, jež oplývá krásou a z přírody čerpá potřebnou ozdravnou energii. Že se nejedná o blud, se mladík na vlastní oči přesvědčí záhy, když se s dotyčnou vílou opravdu setká, a ta pak výrazně uleví jeho bolavému srdci. Mladík se tak cítí jako znovuzrozený a s nadšením o ojedinělé personě podává zprávu okolnímu světu po šest let (29). Po návratu domů se však mnohé změnilo. A to jak rodné město tak jeho obyvatelé samotní – například mladíkův otec je v danou chvíli již po smrti. V mladíkovi to vybudí nostalgické vzpomínky: na jeho velikou životní lásku jakožto někdejší přátele, vůči nimž stále má jisté nesplacené dluhy. Něco ale zůstalo při starém a to usměvavá socha posvátné ženy či kašna, do níž mladík symbolickým vhozením mince hodlá začít novou životní etapu. Jeho kroky neomylně směřují do tamního kostela, kde se lidé v danou chvíli tradičně sešli na mši. A zde pak nachází všechny výše zmíněné, od nichž žádá odpuštění. Po mši pak mladík zajde na otcův hrob, kde učiní dojemný proslov, v němž mimo jiné zmíní, jak rád by vrátil ztracený čas, kdy s ním nebyl (30).

Rubriky: Melodické pochutiny Martina Jabkeniče - ucelený příběh | Napsat komentář

Návrat do rodného města (30)

Město stárne

pár šedivých vrásek má

socha posvátné ženy se usmívá

Zažil jsi zde láskou svou velikou

půlnoční

zbyly vzpomínky z dob svátečních

.

Tak zažij ty chvíle

do města snů se vrať

stanov si cíle

dluh konečně splať

Máš přece čas

tak neplač

zajdi ke kašně

vhoď do ní minci

vyslov tajné přání

.

Tak vzdej městu hold

oslov ho hlasem svým

hlavně žádný shon

jen naslouchej srdci

však ty víš

.

Překroč stinný bod

a dojdi odpuštění

s jasnou myslí

notuj si písni z not

.

Jsi pánem svého já

a to se počítá

jen tak dál

již čeká tě láska

tvá láska snová

.

Tak našel jsi vůli

do rodného města jít

za to nezbývá

vzdát velký dík

Neztrácej čas

navštiv včas dívkou svou

přátele

najdeš je na mši v místním kostele

.

Poté zazní zvon

jenž mši ukončí

pohlédni k oblakům

až tam až tam

tvůj otec pobývá

.

Má tu i svůj hrob

v tvém městě rodném

vydej se za ním

po cestě básní

řkouc:

.

Tak navrátil jsem se

můj otče

za tebou, přáteli, láskou dávnou

.

Tak navrátil jsem se

a jsem za to rád

moc rád

tak rád bych vrátil ztracený čas

Po návratu z cest do rodného města se pro ústředního hrdinu – pro nás bezejmenného mladíka – mnohé změnilo. Dotyčný je tak po právu ze všeho rozčarovaný a hlavně smutný (viz. obrázek)

Rubriky: Melodické pochutiny Martina Jabkeniče | Napsat komentář