Láska bolí (33)

Probudila ve mně touhu po vášni

touhu plodnou co život vždy okrášlí

avšak záhy narazila na Karla

zlomila mu srdce a mě odkopla

.

Zlobil jsem se na Katku několik dní

marné to však bylo prahl jsem po ní

rozešla se se mnou tak unáhleně

pak volala kamarádce Heleně

.

Prý jak se má

zda nehledá

novou známost či pouhý flirt

.

Nemohl jsem přijít Katce na jméno

jejím podlým čachrům, vážně byl to šok

překvapila mě svým sprostým chováním

jak jsem jí jen podlehl, sám nevím

.

Helenu tu za svou nikdy nepojmu

to jsem zostra Katce řek na rovinu

nikdo nebude mi život lajnovat

rozkazovat co mám či nemám dělat

.

Jsem dospělý

ne malý

capart co si neví rady

.

Co si tady my dva budem nalhávat

podvedlas mě a ještě ponížila

snad tě z mysli co nejdříve vytěsním

má někdejší Katko, měj se hezky

.

Nepokusím se tě znovu získat zpět

bylo by to marné, Karel je tvůj svět

nebudu vám tedy bránit ve štěstí

novou lásku si raději pojistím

.

S ní budu rád

jí milován

a nevěry se nedočkám

.

Jolana je žena vážně překrásná

tolerantní, věrná, ne jako Katka

nemohu se její lásky nabažit

sním o ní stále jako v extázi

.

My dva spolu utváříme snový pár

zato Katku sužuje jen hořký žal

nový vztah jejímu srdci nesvědčí

navíc Karel není k ní vždy upřímný

.

Je zas sama

bez partnera

jenž ji nevěrou ublížil

.

Tak to prostě na světě zkrátka chodí

kdo nevěru pěstuje nepochodí

láska to je poklad k nezaplacení

hýčkej si ji ať se ti neomrzí

.

Důležité je pro život partnerství

chybu dělá ten kdo si jej neváží

smutné je žít sám a nebýt milován

a právě tehdy se rodí závist podlá

.

Tak se ji vzdej

dobro konej

najdi místo v životě

Mladík se ke kočovné společnosti přidává a navazuje nové známosti (viz. obrázek)

Mladík se ke kočovné společnosti přidává a navazuje nové známosti (viz. obrázek)

Rubriky: Melodické pochutiny Martina Jabkeniče | Napsat komentář

Pořadí básní (28-32)

Ucelený příběh (kniha s názvem: Melodické pochutiny Martina Jabkeniče)

ČÁST 3

Generace 3: Mladík a jeho nelehká životní etapa Svět zítřků (28) – Otázky (36)

Pozemský lid již poněkolikáté vyhlíží mnohem šťastnější budoucnost. Její prioritou má být dokonalý bezproblémový svět, jenž by anuloval vše zlé, co jej doposud sužovalo: to jest například jeho stále větší zadluženost, stále přítomný hladomor, války či nemožnost se svobodně vyjadřovat – ať již politicky či z hlediska náboženství. Toto a mnohé další negativní určitě jednou v budoucnu definitivně pomine – věří daní optimisté – a za tím účelem se dotyční již vydávají „vstříc nadějným zítřkům“ (28). Příležitosti se chopí i syn Roberta a Anny, který podnikne poutní cestu do ruské tajgy. Jeho cílem je najít tamní vílu, jež oplývá krásou a z přírody čerpá potřebnou ozdravnou energii. Že se nejedná o blud, se mladík na vlastní oči přesvědčí záhy, když se s dotyčnou vílou opravdu setká, a ta pak výrazně uleví jeho bolavému srdci. Mladík se tak cítí jako znovuzrozený a s nadšením o ojedinělé personě podává zprávu okolnímu světu po šest let (29). Po návratu domů se však mnohé změnilo. A to jak rodné město tak jeho obyvatelé samotní – například mladíkův otec je v danou chvíli již po smrti. V mladíkovi to vybudí nostalgické vzpomínky: na jeho velikou životní lásku jakožto někdejší přátele, vůči nimž stále má jisté nesplacené dluhy. Něco ale zůstalo při starém a to usměvavá socha posvátné ženy či kašna, do níž mladík symbolickým vhozením mince hodlá začít novou životní etapu. Jeho kroky neomylně směřují do tamního kostela, kde se lidé v danou chvíli tradičně sešli na mši. A zde pak nachází všechny výše zmíněné, od nichž žádá odpuštění. Po mši pak mladík zajde na otcův hrob, kde učiní dojemný proslov, v němž mimo jiné zmíní, jak rád by vrátil ztracený čas, kdy s ním nebyl (30). Pobyt v rodném městě se však pro mladíka nevyvíjí idylicky: se svojí někdejší velkou láskou se začíná postupně nesnášet a znovu propadá sázení v hernách a také mariáši, jež preferuje na prvním místě namísto péče o její děti, které předtím přijal za své. Oba dva – jak mladík tak jeho partnerka – se navzájem obviňují z toho či onoho a napětí neustále stoupá. Oba si uvědomují, že situace je déle neúnosná a tak jde každý svou cestou, což se neobejde bez následků (31). Spásou pro mladíka je spolek potulných komediantů, jenž jednoho dne zavítá do jeho rodného města. Jedná se o skupinku umělců, kteří kočírují od města k městu, od vesnice k vesnici, kde lidem hrají své vlastní autorské hry– za peníze či za trochu toho pohoštění a to dle domluvy. Dokonce si je možno přímo u nich střihnout živý výstup (32)!

Rubriky: Melodické pochutiny Martina Jabkeniče - ucelený příběh | Napsat komentář

Potulní komedianti (32)

Táhneme od města k městu dál

potulnou zábavu hrajem vám

jen klidně přijďte

přispějte nám

náš život je těžší než se zdá

.

Nehrajem zadarmo

to se ví

avšak užijem mnoho zábavy

tak račte přispěchat

hold nám vzdát

slzu uroňte, ať to má spád

.

Hrajem pro publikum

za plat či rum

medovinu

kocovinu nemaje

.

Hrajem na hodinu

někdy více

poté je možno domluvit se

se šéfem

.

Se šéfem našim vašim

dejte prosím vědět vašim

že tu jsme

a hrajem vám pro radost

.

Tak se soustřeďte

hra začíná

v ní ovdověl stařec Peřina

vdova si popláče:

Byl to dobrej chlap

Však záhy směje se

neboť jiného má

.

Děj dál graduje

sledujte

toto je žena Libuše

ona si namlouvá Pepana

svatba se chystá

obří oslava

.

Schází se hosté

na hostině velkolepé

jen pojďte klidně dál

.

My máme pro vás místo

malé pivo

jezte, pijte, ochutnejte

co jest libo

.

Jen se pokochejte párem snovým

zamotaným do konfety

co to dá

právě o tom je tato hra

.

Hra co oživila

prostý venkov

bavíte se jak je vidno

to jest dobře

.

My se pokloníme

poděkujem za projevenou vaši přízeň

venkove

.

Pak vše poklidíme, uložíme

do kočáru nastoupíme

a jedem zas o jedno město v pokoře dál

Do mladíkova rodného města přijíždí potulní komedianti…

Rubriky: Melodické pochutiny Martina Jabkeniče | Napsat komentář

Pořadí básní (28-31)

Ucelený příběh (kniha s názvem: Melodické pochutiny Martina Jabkeniče)

ČÁST 3

Generace 3: Mladík a jeho nelehká životní etapa Svět zítřků (28) – Otázky (36)

Pozemský lid již poněkolikáté vyhlíží mnohem šťastnější budoucnost. Její prioritou má být dokonalý bezproblémový svět, jenž by anuloval vše zlé, co jej doposud sužovalo: to jest například jeho stále větší zadluženost, stále přítomný hladomor, války či nemožnost se svobodně vyjadřovat – ať již politicky či z hlediska náboženství. Toto a mnohé další negativní určitě jednou v budoucnu definitivně pomine – věří daní optimisté – a za tím účelem se dotyční již vydávají „vstříc nadějným zítřkům“ (28). Příležitosti se chopí i syn Roberta a Anny, který podnikne poutní cestu do ruské tajgy. Jeho cílem je najít tamní vílu, jež oplývá krásou a z přírody čerpá potřebnou ozdravnou energii. Že se nejedná o blud, se mladík na vlastní oči přesvědčí záhy, když se s dotyčnou vílou opravdu setká, a ta pak výrazně uleví jeho bolavému srdci. Mladík se tak cítí jako znovuzrozený a s nadšením o ojedinělé personě podává zprávu okolnímu světu po šest let (29). Po návratu domů se však mnohé změnilo. A to jak rodné město tak jeho obyvatelé samotní – například mladíkův otec je v danou chvíli již po smrti. V mladíkovi to vybudí nostalgické vzpomínky: na jeho velikou životní lásku jakožto někdejší přátele, vůči nimž stále má jisté nesplacené dluhy. Něco ale zůstalo při starém a to usměvavá socha posvátné ženy či kašna, do níž mladík symbolickým vhozením mince hodlá začít novou životní etapu. Jeho kroky neomylně směřují do tamního kostela, kde se lidé v danou chvíli tradičně sešli na mši. A zde pak nachází všechny výše zmíněné, od nichž žádá odpuštění. Po mši pak mladík zajde na otcův hrob, kde učiní dojemný proslov, v němž mimo jiné zmíní, jak rád by vrátil ztracený čas, kdy s ním nebyl (30). Pobyt v rodném městě se však pro mladíka nevyvíjí idylicky: se svojí někdejší velkou láskou se začíná postupně nesnášet a znovu propadá sázení v hernách a také mariáši, jež preferuje na prvním místě namísto péče o její děti, které předtím přijal za své. Oba dva – jak mladík tak jeho partnerka – se navzájem obviňují z toho či onoho a napětí neustále stoupá. Oba si uvědomují, že situace je déle neúnosná a tak jde každý svou cestou, což se neobejde bez následků (31).

Rubriky: Melodické pochutiny Martina Jabkeniče - ucelený příběh | Napsat komentář