Báseň (5) (autor – David Kuruc)

Byl jsem velmi zběsilý,

diagnózu mi přišili.

Prý jsem hloupý človíček,

co na pískovišti hloubí tunýlek.

 

Když jsem začal pozorovat mouchy,

které neexistují!

Prý vidiny, doktoři zvěstují.

Připadnu si jak ten největší blázen,

přikyvuje i doktor, kterým jsem hlazen.

 

Prášky beru poctivě, i injekce mi píchají.

Moje játra nebrečí, neprotestují.

Občas vidím věci, které nejsou,

invalidní důchod mi pošťačky nesou.

 

Prostě je to tak, co vám mám povídat,

celý život musím prášky polykat.

Nechci se litovat ani trošku,

i když mám v HáBéčku tlustou složku.

 

Přeji vám do života pevné zdraví,

toť blázen vám srdečně praví.

 

Na shledanou,

hlavu zdravou :)

Rubriky: Mix | Napsat komentář

Báseň (4) (autor – David Kuruc)

Na místo lásky moje srdce zastínil mrak,

jako když červeň ztrácí mák.

Láska je krásná, ale i bolí,

na výběr jsem měl z cest dvojích.

 

Jedna je krásná, voňavá,

druhá je černá, půvabná.

Smutek však netrvá věčně,

zatím se opíjím v krčmě.

 

Někdy jsou v životě znamení,

někdy padají ze srdce kameny.

 

Někdy souhlasím s životem,

ne vždy chce se mi žít.

Připadnu si jak otrokem,

ze všeho chce se mi smutnit.

 

Ideálů měl jsem plnou hlavu,

nekonečně mi topěj hlavu.

Poznám lásku člověka k člověku,

věřím v lásku milující od věků.

 

Oslíčku otřes se, ale peníz došel,

aby každej z nich nejradši pošel.

Poctivost vítězí v to já věřím,

v pokoji zemřu, to já vím.

 

Ať zhynou všichni zlí,

to si přeje srdce mý.

Rubriky: Mix | Napsat komentář

Báseň (3) (autor – David Kuruc)

Ne vždy vidím za oponu,

k alkoholu nemám sklonu.

Když se daří, tak se daří,

v zimě teplo, slunce září.

 

V létě padá sníh “o tak krásný”,

napíši o něm básni.

Před léty jsem našel houbu jako strom,

šťastný jsem byl.

To, když bouchl Černobyl.

 

Vědci umí stvořit umělého člověka,

ó, to sláva převelká.

Lidi jsou zlý a nešťastný,

to věda zpravit neumí.

 

Porostou růžové banány a modrá jablka,

ale píseň srdcí umlkla.

Prozkoumáme vesmír až na dno,

zbyde po nás prach,

to není mnoho.

 

Země se otřásá a to i bez muziky,

to je velký otřes zemské kůry.

Kde domov můj, ta Česká země?

Tam, kde IQ buněk kvete,

jak padající sníh v létě.

Rubriky: Mix | Napsat komentář

Báseň (2) (autor David Kuruc)

Jsem optimista,

chtěl bych být policista.

Policajti jsou frajeři,

bojují proti krádeži.

 

Mám je strašně rád.

Prémie dostávají díky mně,

protože chodím krást.

 

Tuto básničku neberte příliš vážně,

jsem tak trochu blázen.

Zemský úřad pro choromyslné,

tam já nejradši píši básně.

Rubriky: Mix | Napsat komentář