Prokleté jmění (autor – Martin Jabkenič)

Prokleté jmění

Žil kdysi mladý muž jménem Will Terner

jenž vlastnil jmění nevyčíslitelné hodnoty

avšak osudným se mu stalo poté

co lupiči jej o něj obrali a mladíka posléze zabili

 

Leč dostihl je trest spravedlivý

to když o lup hodlali se rozděliti

Namísto původní dohody chamtivosti podlehli

a ta vehnala je do záhuby

 

Po týdnu jejich bezvládná těla tamní policie objevila

a ihned koronera na místo činu povolala

Ten využil nepozornosti vyšetřovatelů

Ternerovo jmění tak neprávem teď náleželo jemu

 

Dlouho se z něj muž však neradoval

neboť prohlášen byl za maroda

Will ho do snů chodil strašit

hlásal: vzdej se všeho

nebo tuze zle v životě povede se ti

 

I jal se koroner jmění co nejdříve zbaviti

nakázal tedy ženě: zakopej ho pod starou jabloní

na pozemku fary Svatých sektářů

ať ďábel stíhá ji – skupinu hříšníků

 

Od oné chvíle co žena koronera výzvy uposlechla

jedním neštěstím za druhým fara je zmítána

Každý se ptá jak je to jen možné

že nemilé zlo stíhá sektáře Svaté

jakožto i jejich přívržence věrné

 

Pravda posléze vychází najevo

že na vině není pouze nemocná jabloň

Pravá příčina toho všeho jest ukryta v zemi

a proto z ní její obsah urychleně vykopán býti musí

 

Posléze do řeky Duny vhozen jest

se vzkazem: odplav co nejdál, již nás víc neděs

 

Odkaz Willa Ternera tak nastupuje novou cestu zkázy

proto do světa varovně volám:

lidi, nenarazili jste na něj čirou náhodou taky?

 

Pokud je vám život milý

na nic rozhodně nečekejte

a dobrovolně se onoho prokletého jmění ve vlastním zájmu rovněž vzdejte

 

Jen tak budete mít záruku

že teprve až váš skutečný čas přijde

pochování mírumilovného dočkáte se bez zbytečného žalu a zármutku

kde na vašem náhrobku bude stát:

to byl ten co zde na Zemi žil tuze rád

Rubriky: Mix | Napsat komentář

Srnka a vlk (autor – Martin Jabkenič)

Srnka a vlk

I přišla srnka k prameni

napít se a nabrat potřebných sil

věděla totiž velmi dobře

že zima neomylně klepe na dveře

 

Opodál neslyšně skryt v houští

predátor si zuby lačně brousí

na oběť chystá se zaútočit

letité znalosti šelmy přitom zúročit

 

Stala se vám však prazvláštní věc

na bezbranné srnce nebyla prolita krev

vlk totiž stranou v poslední chvíli uskočil

a svou zamýšlenou oběť tak nezardousil

 

Kdo se o to přičinil

Sám Bůh či rozmarné hříčky přírody?

Jedno je však podstatné již teď

a sice že život projednou nebyl promarněn

 

Je to tak správně či ne?

Opravdu význam má

když jeden vinou toho druhého zhyne?

Pro potěchu či jen proto

aby si prodloužil život?

 

A proto:

ceňme si před jistou smrtí uchráněných jedinců

neboť svět je jinak plný zákeřných zlých činů

a to nejen v samém srdci zvířecí říše

nýbrž i v té nelehké říši lidské

 

A tak srnka a vlk v našem příběhu přáteli se stali

a o místo na Zemi již vícero nebojovali

 

Ba co víc!

 

Společně ze studánky pili

aby lačnou žízeň ukojili

 

Poté zamířili do domovů rodných

srnka k vrstevníkům

obávaný predátor zase ke smečce své vlčí

 

Jaké z toho plyne ponaučení?

 

Je prostinké:

ve fantazii lidské mysli vše spočívá

neboť když člověk po ruce papír a tužku má

je na něj se zákonitostmi krátká i sama příroda

Rubriky: Mix | Napsat komentář

Eliška (autor – Martin Jabkenič)

Eliška

Já nepoznal dívku hezčí než-li Elišku

po heřmánku voněla

celá – celičká

 

Složil jsem pro ni básničku

jest plná zamilovaných slov

že by láskou dokázala přenášeti mraky hor

 

Já pomoci si nemohu

miluji ji stále více

jak muž ženu milovati může

 

Co se mnou zmůže

že přítele věrného má

po heřmánku vonící Eliška

dívka rusovlasá

 

Já bojovat o ni budu

s osudem bitvu svedu

dokud nepadne mi kolem krku

a nezasype smrští vášnivých polibků

 

Dnes se s ní uvidím

právě dnes!

s Eliškou vonící po heřmánku

Opětuje konečně moji lásku?

 

Ne, já nevzdám se tě

Eliško rusovlasá

i kdybys mě třebas stokrát odmítnouti musela

 

Já půjdu náhodou kolem

a posečkám v přítmí před tvým rodným domem

kytici růží po pošťákovi pošlu v naději

že dočkám se příznivé odpovědi

 

Odpovědi na mé toužebné přání

že přítele opustíš

posléze staneš se moji dívkou

a později i paní

Eliško rusovlasá

krásko po heřmánku vonící

 

Jak překrásně to tvé jméno zní

a ta vůně?

Vždy mě tak mocně omámí

že půdu pod nohama ztrácím

a k oblakům se vznáším

 

Buď tedy od té dobroty

a doprovoď mě na cestě životní

na cestě za věčným štěstím

Eliško rusovlasá

dívko po heřmánku vonící

ojedinělá krásko

jež stojíš mi za hřích

 

To přeji si z celého srdce já

tvůj tajný ctitel

jenž po tobě bezmezně touží

a vše na světě pro tebe udělá

aby tě šťastnou učinil

 

Jednou provždy

Rubriky: Mix | Napsat komentář

Proč? (autor – Martin Jabkenič)

Proč?

Proč jen proč nepokoje vládnou světu

a lidé navenek tváří se

že tak je to správně

 

Proč jen proč k sobě zlí jsme

a druhým závidíme jejich štěstí

jenž vlastní vůlí sami naplnit nedokážeme

 

Proč jen proč přítele obětujeme

za lepší život na úrovni

aniž bychom skromnost přijali

a onoho přátelského pouta si naopak vážili

 

Proč jen proč v penězích se utápíme

a přitom nelitujeme těch

jenž v prachu a bídě přežívají

mnohdy na okraji společnosti

 

Proč jen proč němé tváře vybíjíme

pro potěchu svojí vlastní

a surovostí při tom nešetříme

namísto lidskosti a lásky

jíž by si od nás zasloužily

 

Proč jen proč tápeme v nejistotách

neúspěchy sžíráme se

a štveme naši mysl proti smyslu bytí

jež je pro nás neúnosné

 

Proč jen proč smutku propadáme

když zhoubná nemoc udeří znenadání

a smrt tak vábí nás do svých spárů

místo toho aby plné naše zdraví oslavováno bylo

 

Proč jen proč se za pány světa považujeme

a srážíme ho na kolena svými činy

Proč naopak nevážíme si jeho ojedinělosti

v podobě vod, hor, luk a jiných skvostů

jež lidstvu nabízí plnými hrstmi

 

Proč jen proč si tyto a jiné otázky stále dokola pokládáme

když na ně mnohdy správně reagovat neumíme

či dokonce nechceme

 

Proč jen proč

Rubriky: Mix | Napsat komentář