I.
Na mapě zakresleny nejsou
však přeci jen existují
Máselnice, nedaleko stověžaté matičky Prahy
V jejich centru Kolmá ulička se nachází
v ní rodina Dobrodějů krámek s parukami vlastní
a to již po dlouhá staletí
předávajíce si ho z generace na generaci
II.
Tu přihodila se tuze nemilá věc
kdy onemocněl náhle syn Josef
právoplatný dědic rodinné to tradice
Ona kletba došla svého naplnění
a tak potvrdila se někdejší slova staré cikánky
jež kdysi na rod uvalila ji
III.
Do Kolmé tedy míří ti nejpovolanější
lékaři, léčitelé, mastičkáři i šarlatáni
Ti všichni pokoušejí se o nemožné
všemožnými způsoby uzdravit mladého
na smrt nemocného muže
Nikomu se to však nedaří
i když si mnozí až přespříliš věří
Co by nejeden také neudělal pro nemalou
finanční hotovost jenž je štědrou odměnou
za to že Josef bude opět zdráv
a výnosnému rodinnému obchodu s parukami jednou šéfovat
Tak s nepořízenou odchází
lékař, léčitel, mastičkář či šarlatán – jeden za druhým
až na prahu domu zjeví se
poslední obětavý dobrodinec
Je jím Laura, dcera řezbáře
jež společně ze dřeva vytvářejí předměty překrásné
Jeden takový dívka právě přináší k lůžku nemocného
jedná se o posvátnou sošku bůžka
z nepředstírané lásky darovaného
Ano, jest tomu tak
Laura Josefa tajně miluje
a to již od svým dětských let
Však doposud styděla se mu lásku vyznat
a až nyní tak činí
když smrt pozvolna zve ho do svých řad
Dívka však nehodlá toto dopustit
o vykoupení svého milého se samotnou smrtí tudíž jedná
a to prostřednictvím sošky dřevěné
jíž záhy přiloží na jeho srdce
tajně doufajíc v jeden pozitivní obrat
Poté tiše od lůžka odchází
a rodinu o laskavost pak prosí
Prý ať bedlivě dohlíží
aby bůžek zůstal po další dny tam
kam jest ho láskyplně uložila
To jest na Josefově srdci
jež je tomu jejímu ze všech nejmilejší
IV.
Den za dnem pak za Josefem chodí Laura
a on její jméno ve stavech blouznivých odříkává
jako by se na dálku vítal s někým
jenž vábí ho ze snů do skutečné reality
V.
A pak jedno deštivé odpoledne se to konečně stane!
Muž náhle ze stavu bezvládně nemohoucího procitne
a jeho pohled střetne se s očima osvoboditele
Leč stará cikánka to tak nemíní nechat
a na prahu místnosti stane neohlášena
Výhružkami nešetříce
Lauru s Josefem krutě proklínajíce
Pár však nezalekne více se jí
a dřevěnou sošku bůžka si náruživě přitiskne k srdcím
Na důkaz zrozené čisté lásky
jež je schopna zažehnat vše zlé
kletbu staré cikánky nevyjímaje
Následuje velký třesk
to naopak puká jedno srdce nečisté
Konec je tak rodinnému prokletí
to když stará cikánka v neškodný prach a popel se záhy přemění
VI.
Veselí tak zakrátko propuká v Kolmé ulici
v rodině Dobrodějů s parukářskou tradicí
načež za měsíc velkolepá svatba se koná
kdy za Josefa provdává se… kdo jiný než-li Laura
Bůžka vytesaného ze dřeva společně uctívají
přičemž ochranné pouto rodu parukářů a řezbářů
tím tak ještě více upevní
a to vůči veškerým kletbám či bezprávím
jež neprávem vykořisťují počestný lid pozemský
VII.
Nezůstaňme vůči němu lhostejní ani my ostatní
a vzývejme své strážné anděly
kdykoliv zastihne svět osud nemilý
a pozemský lid tak bude muset čelit
nejedné těžké situaci životní
Vždyť za co by právě život jinak stál
kdyby se mu člověk měl jen donekonečna nedobrovolně poddávat
O tom již ví své Laura s Josefem
jenž ten svůj společný stvrdili před svým vlastním Bohem
Bůžkem od srdce darovaným a vytesaným ze dřeva
v němž jsou ukryta všechna mocná kouzla současného světa