Dřevěná soška (25)

I.

Na mapě zakresleny nejsou

však přeci jen existují

Máselnice, nedaleko stověžaté matičky Prahy

 

V jejich centru Kolmá ulička se nachází

v ní rodina Dobrodějů krámek s parukami vlastní

a to již po dlouhá staletí

předávajíce si ho z generace na generaci

 

II.

Tu přihodila se tuze nemilá věc

kdy onemocněl náhle syn Josef

právoplatný dědic rodinné to tradice

Ona kletba došla svého naplnění

a tak potvrdila se někdejší slova staré cikánky

jež kdysi na rod uvalila ji

 

III.

Do Kolmé tedy míří ti nejpovolanější

lékaři, léčitelé, mastičkáři i šarlatáni

Ti všichni pokoušejí se o nemožné

všemožnými způsoby uzdravit mladého

na smrt nemocného muže

 

Nikomu se to však nedaří

i když si mnozí až přespříliš věří

Co by nejeden také neudělal pro nemalou

finanční hotovost jenž je štědrou odměnou

za to že Josef bude opět zdráv

a výnosnému rodinnému obchodu s parukami jednou šéfovat

 

Tak s nepořízenou odchází

lékař, léčitel, mastičkář či šarlatán – jeden za druhým

až na prahu domu zjeví se

poslední obětavý dobrodinec

 

Je jím Laura, dcera řezbáře

jež společně ze dřeva vytvářejí předměty překrásné

Jeden takový dívka právě přináší k lůžku nemocného

jedná se o posvátnou sošku bůžka

z nepředstírané lásky darovaného

 

Ano, jest tomu tak

Laura Josefa tajně miluje

a to již od svým dětských let

Však doposud styděla se mu lásku vyznat

a až nyní tak činí

když smrt pozvolna zve ho do svých řad

 

Dívka však nehodlá toto dopustit

o vykoupení svého milého se samotnou smrtí tudíž jedná

a to prostřednictvím sošky dřevěné

jíž záhy přiloží na jeho srdce

tajně doufajíc v jeden pozitivní obrat

 

Poté tiše od lůžka odchází

a rodinu o laskavost pak prosí

Prý ať bedlivě dohlíží

aby bůžek zůstal po další dny tam

kam jest ho láskyplně uložila

To jest na Josefově srdci

jež je tomu jejímu ze všech nejmilejší

 

IV.

Den za dnem pak za Josefem chodí Laura

a on její jméno ve stavech blouznivých odříkává

jako by se na dálku vítal s někým

jenž vábí ho ze snů do skutečné reality

 

V.

A pak jedno deštivé odpoledne se to konečně stane!

Muž náhle ze stavu bezvládně nemohoucího procitne

a jeho pohled střetne se s očima osvoboditele

 

Leč stará cikánka to tak nemíní nechat

a na prahu místnosti stane neohlášena

Výhružkami nešetříce

Lauru s Josefem krutě proklínajíce

 

Pár však nezalekne více se jí

a dřevěnou sošku bůžka si náruživě přitiskne k srdcím

Na důkaz zrozené čisté lásky

jež je schopna zažehnat vše zlé

kletbu staré cikánky nevyjímaje

 

Následuje velký třesk

to naopak puká jedno srdce nečisté

Konec je tak rodinnému prokletí

to když stará cikánka v neškodný prach a popel se záhy přemění

 

VI.

Veselí tak zakrátko propuká v Kolmé ulici

v rodině Dobrodějů s parukářskou tradicí

načež za měsíc velkolepá svatba se koná

kdy za Josefa provdává se… kdo jiný než-li Laura

 

Bůžka vytesaného ze dřeva společně uctívají

přičemž ochranné pouto rodu parukářů a řezbářů

tím tak ještě více upevní

a to vůči veškerým kletbám či bezprávím

jež neprávem vykořisťují počestný lid pozemský

 

VII.

Nezůstaňme vůči němu lhostejní ani my ostatní

a vzývejme své strážné anděly

kdykoliv zastihne svět osud nemilý

a pozemský lid tak bude muset čelit

nejedné těžké situaci životní

 

Vždyť za co by právě život jinak stál

kdyby se mu člověk měl jen donekonečna nedobrovolně poddávat

O tom již ví své Laura s Josefem

jenž ten svůj společný stvrdili před svým vlastním Bohem

Bůžkem od srdce darovaným a vytesaným ze dřeva

v němž jsou ukryta všechna mocná kouzla současného světa

Tom Patrick se představuje:

Vlastním jménem Václav Hrdý. Celý život žije v Poděbradech, které jen nerad opouští. Zprvu se věnoval hudbě, uhranul mu syntetizátorový pop 80. let, zvláště žánr Italo Disco, jehož je zapáleným znalcem.
Příspěvek byl publikován v rubrice Martin Jabkenič (sbírka básní). Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *