Závěrem něco na uvolnění – některé další výroky profesora Josefa Humlera
Mnozí se mě za dob mého dlouhodobého působení na mochnickém gymnáziu často ptali, jak vlastně ta chlapcodívka vznikla. A já jim pokaždé odpovídám: Inu, to bylo tak, že jsem se jednoho dne narodil své mamince jako chlapec a babička to okamžitě zhodnotila slovy: ,,To je ale překrásná baculatá dívenka.“ Od té doby mám jasno.
Marto Vlámská, se sporem v láskách. Já vás tak šíleně miluji, že bych vás samou láskou nejraději snědl, jen mám obavy, aby mi pak v břiše nezaskočil váš přítel.
Lekenere, jestli vám se podaří do třiceti oženit, tak přísahám, že si nechám prodloužit život do sto padesáti a půjdu vám na svatbu za svědka. Jestli se ale vdáte, tak to radši co nejdřív sním své kolo a vystrojím si vlastní funus.
Den, kdy jsme vstoupili do NATO, si pamatuji velice dobře. To jsem na hodině tělocviku ani jednou nezavelel Tak jdem na to a studenti z toho byli až do zvonění na prášky.
Chardová, kdo vám dovolil pálit tím granátem? Jasně jsem vám už na začátku školního roku říkal, že když zapískám na píšťalku poprvé, tak je to jen z legrace.
Ve spánku je možné všechno… dokonce i koketování s Moronovou.
Dobře si pamatuji na dobu, kdy nám v domě nefungoval výtah a celý barák se dával kompletně do kupy. To jsem místo něj pak pravidelně využíval dopravu místní fasádnické organizace.
Jednou se mi stalo, že mě na ulici zastavil nějaký člověk s prosbou, kolik je hodin, tak jsem ho zcela vážně odkázal za profesorem Haufnerem, neboť je matematik, s opodstatněním: Cožpak já, ubohý tělocvikář, mohu vědět, kolik jich na světě za dobu jejich existence již vyrobili?
Podzim prý svádí k oslavným básním, veršům a potřebám se druhým otevřít. Já to bohužel dokážu vyjádřit pouze jedním slovem: kolo.
Říká se, že co se v mládí naučíš, to ve stáří hned zapomeneš. Platí to i o mně, a to tehdy, když se do hospody vypravím na jedno pivo a místo něj si poručím jedno pito.
Profesor Štroch mi k šedesátým narozeninám přinesl jako dárek kameru a já ji na dovolené u moře okamžitě využil k natáčení párování chlapcodívek. Moje manželka to nesla dost nelibě, podle grimasy v jejím obličeji mi bylo automaticky od počátku jasné, že šílí z toho, že jsou všechny hezčí než ona, bez ohledu na pohlaví.
Kdo jinému jámu kopá, sám do ní nepadá, jen ji prostě obejde. Tak to po celou dobu na našem učilišti dělám já a hoular odnaproti se mnou nic nezmůže. Tuhle jsem ho zrovna potkal a překvapilo mě, že se na mě usmál. Buďto byl pod vlivem tišících léků, nebo z toho falešného kvílení svých svěřenců už nadobro oslepl. Inu, zapomínat je lidské.
Myslím, že na světě je plno lidí s příjmením Humler. Já jsem z nich však jediný, kdo ještě nevyslovil výraz himl. Hergot… a je to venku.
Víte, jak se pozná opravdu dobrý počítačový expert? Ne? Já ano. Prostě přijde do třídy a jeho první a zároveň poslední věta zní: Tak to je pro dnešek všechno, v tom samém budeme pokračovat zas příště. A pak odejde.
Manželka mě pokaždé dokáže šíleně vytočit, když po mně chce, abych s ní jel každé léto stanovat k vodě. A já vždy oponuju: Jo, to tak, někde mě tam píchne komár a zhubnu o třicet kilo. To tak.
Můj doktor je ze mě čím dál víc zoufalý. Prý mu dělá starosti moje váha. No, a co já s tím? Nutím ho já snad tloustnout?
Svým studentům vždy při hodině suplovaného zeměpisu vtloukám do hlavy, že již staří Egypťané říkávali, že zapomínati je lidské, tak ať si z toho, když něco z látky náhodou nevědí, nic nedělají. Žádostí o prezentaci vlastního života v amazonských pralesech tak nezadržitelně přibývá.
Nevíte náhodou kam se poděla chlapcodívka Metelník? Nevidím ji ani na startu, ani na trase, ani v cíli.
Tak mě napadlo, Kolodějová. Nechtěla byste místo MATFYZU zkusit studovat ZEMTEL? Průpravu v zeměpisu a tělocviku máte celkem dobrou.
Pozor hlášení: Zvedá se vítr, zvedá se vítr, Lavordová má fofrník! Pozor na to!
Na svůj věk a při své tloušťce jsem ve výmycích stále dobrý. Hůř na tom jsem v zamykání a odmykání.
Pozor na studenta Nepometla! Sice správně větří, větří, ale špatně měří, měří!
Zebernice Klemontová, nesnažte se mi namluvit, že tohle v ruštině znamená KONEC, když já to čtu jako KUHEU.
Humler je zajímavá a vtipná postavička :) Moje oblíbená.