Putování Malého budhy napříč Pevropou – Román výhradně lidský (1) – Dívka a kotě (10)
Na počátku příběhu dochází k seznámení dvou důležitých person: ostýchavého Damiána a půvabné Lenky. Prvně jmenovaný je původem rodák z africké Angoly, zatímco druhá jmenovaná rodačkou ryze českou. A je to vlastně až s podivem, že k onomu osudnému setkání vůbec došlo. Nebýt koloběhu, čítajícího celou řadu náhod, kdo ví, jak by se vše nakonec odvíjelo. Kdyby Lenka nebyla znovu napadena a Damián se jí tentokrát najisto nerozhodl vydat na pomoc, nikdy by se tak následně neodehrály události, v nichž důležitou, vpravdě zásadní roli, naopak sehrála soška Malého budhy. Sošku Damiánovi věnoval právě otec oněch dvou násilníků, a právě ta je rovněž tou, jež Lence, coby vášnivé sběratelce, chybí v početné sbírce. A zatímco oba hříšníci skončí v policejních poutech, Damián a Lenka konečně mají možnost osobně se lépe poznat (1). Oba mladí lidé, jejichž vztah postupně přechází v něco mnohem hlubšího, než jen pouhé přátelství, se sami sobě otevírají ohledně svých dosavadních, ne zrovna šťastných životů. Na jedné ze společných schůzek se tak Lenka Damiánovi svěří ohledně tragédií, jež pravidelně stíhaly její početnou rodinu, kdy jedna se všem stala osudnou. Jen Lenka jako zázrakem unikla ze spárů smrti. Jako by kdosi na všechny uvrhl klatbu. Onehdy vše navíc bylo silně medializováno (2). Damiána Lenčino vyprávění silně zasáhne. O to více se jí stává oporou. Oba mladí lidé se spolu tedy snaží trávit co nejvíce času. Hodně cestují – například za kulturou. Tak tomu ostatně bylo i onen památný den, kdy se oba znovu narodili (Lenka tedy již poněkolikáté), podobně jako ti ostatní, přepravující se za svými záležitostmi tímtéž vlakem. Tou dobou na trati sesutý most totiž jako zázrakem náhle zmizel a onen vlak, čítající tři soupravy plus kabinku strojvůdce, tak nevykolejil. Kdyby tomu bylo přesně naopak, mělo by to fatální následky (3). Že by vše opět měla na svědomí ona soška Malého budhy? Damián a Lenka tedy v pořádku dorazí na koncert, něco však jako by jim říkalo, aby se na daném místě ještě zdrželi. Ani jeden z nich daného rozhodnutí nelituje. Oblast pevropského Porýní v sobě prostě má pachuť čehosi mystického, což záhy znovu potvrdí jistý tajemný jogín, díky němuž tamní hospodář, jmenovitě Roman Pastýř, ve velmi krátké době vyšlechtí ojedinělou vpravdě zázračně ozdravnou jabloň. Leč lidská závist je mnohem silnější a tak soused, pro změnu lékař, nesoucí jméno Radim Koutecký, se ujme odplaty, neboť mu, coby lékaři, začínají ubývat pacienti. Jistým kompromisem se pak pro oba stane hrušeň s ozdravnými účinky pouze částečnými. Poté, co se situace zase zklidní, se oba znesváření sousedé znovu usmíří. Leč ani to nestačí k tomu, aby lidské zlo ze světa zcela vymizelo (4). Zejména politické špičky toho jsou zdárným příkladem. Celá Pevropa, tedy i Porýní, coby vstupní brána do ní, nebyla z jejich strany nijak ušetřena. A co teprve Mela, jedno z klíčových hlavních měst v samotném srdci pevropského kontinentu. Obzvlášť tu situace nebyla zrovna dvakrát příznivá. Působilo tady jedno dosti aktivní aktivistické hnutí, neváhající znemožnit politiky jakožto hlavu státu, kdykoliv se k tomu naskytla vhodná příležitost. Také tu byly výrazné rozdíly, co se týče životní úrovně obyvatelstva. Přivýdělek, mnohdy nelegální cestou, tak nebyl výjimkou. O klimatických změnách nemluvě. A právě tyto tři závažné okolnosti záhy výrazně ovlivnily následné jednání politických špiček, jenž se sešly přímo na melském hradě, aby tam rokovaly nejen o těchto pevropských problémech jakožto i o kontinentu jako takovém. Jednání se ovšem, sotva začalo, nekontrolovatelně zvrtlo a ve výsledku připomínalo naprostý debakl – ovšem s dosti fatálními následky pro společnost jako takovou (5). Damián a Lenka, stejně jako ostatní, jen nevěřícně přihlížejí tomu, co všechno je vůbec možné, to když dané mají možnost shlédnout v televizi, poté, co se navrátí zpět domů. Následně oba dojme příběh o mladíkovi, jenž platonicky miloval dvě krásné ženy, avšak ani s jednou z nich nebylo v reálu možné navázat odpovídající vztah. Mladíkova posedlost dokonce zašla až tak daleko, že se za šíření falešných zpráv ohledně něžného pohlaví musel zpovídat u soudu, jenž jej nakonec uznal vinným (6). Daná reportáž jako by v mnohém rezonovala s Damiánem a s Lenkou. S prvním jmenovaným v kontextu s jeho původně skrytými sympatiemi k ženě svých snů. Druhá jmenovaná se zase okamžitě ztotožnila se soudní síní, jež jí připomněla, jak ona sama byla nucena zpovídat se kdysi novinářům z rodinné tragédie. Lenka a Damián si uvědomují, že teď je ten nejvyšší čas jednat. To když jest v sázku dán i život zvířat, konkrétně nebohého retrívra Bena, jenž je, proti své vůli, coby pokusná loutka, vyslán do vesmíru a to v rámci vesmírného programu pevropských mocností. Ben jako zázrakem však přežije (7). Byla to opět soška Malého budhy, kdo se o to přičinil? Jednotlivé, na první pohled náhodné události, do sebe náhle začínají zapadat a poodkrývají temnou minulost, která po letech znovu nabývá na aktuálnosti. Lenčin současný život se tak propojí s jejím minulým, spjatým s někdejší vychovatelkou a poukáže na dávnou tragédii ve státě Mascarena, jíž se údajně stala obětí pětice sourozenců. Jak se ale ukázalo, vše bylo jinak a aktéři oné, na první pohled nevratné tragédie, stále žijí a to se svým biologickým otcem, jenž je onehdy vyzvedl z hlubin moře, aby mohl s nimi konečně být, a zároveň tím vytrestal danou vychovatelku za to, jak nelidsky se chovala (8). Sama Lenka o tom ví své, přesto, daná vychovatelka tentokrát zpytuje vlastní nečisté svědomí, když u ní jmenovaná po letech zazvoní u jejích bytových dveří a obě se tak opětovně setkávají tváří v tvář. Společná rozprava nese zasloužené ovoce. Žena se totiž Lence, když přijde řeč na tajemno, zmíní o jistém Dominiku Lesterovi, který by měl žít v Saint Angeles. V jednom z tamních hotelů se tam právě on setkal s jistým mágem, který mu umožnil cestovat v čase. Dominik se poté rozhodl zúročit svou sázkařskou vášeň, ovšem bez valného úspěchu. Místo toho však vyhrál dar mnohem cennější: srdce a lásku své rodiny (9). Taktéž sama vychovatelka, byť po dlouhých letech, ukáže i svou dobrotivou tvář, to když konečně vykoná něco přínosného pro druhé, neboť tím Lence poskytne důležité vodítko pro její další pevropskou cestu. Dojde tak Lenka konečně skutečného poznání významu sošky? V Saint Angeles sice většina místních zná životní příběh Dominika Lestera a Lence a Damiánovi se záhy podaří objevit dům, kde měl údajně žít, v něm však pobývá rodina zcela jiná. A s ní i děvče jménem Anna, jenž si z celého srdce přeje míti kotě. I přes přísný zákaz si jedno potají přivlastní, aniž by tušila, jakou to pak sehraje v jejím životě zásadní roli – to když jej i sebe záhy vysvobodí ze spárů ohně a to bez sebemenší újmy na zdraví (10).
Tragika dvou rodů (Jesenického a Červeníků) – Krátký tragický život Heleny Jesenické (11) – Milostný čtyřúhelník (20)
Helena Jesenická, na rozdíl od Lenky, takové štěstí v životě bohužel neměla, neboť zemřela již coby žačka školou povinná, poté, co tragicky skonala v davu čítající rozvášněné fotbalové chuligány. Výraznou roli v tom rovněž sehráli i Lenčini adoptivní rodiče, kteří, coby pěstouni, vůči ní mateřskou láskou rozhodně nezahořeli (11). Přeci jen však Helena pár šťastných chvilek ve svém krátkém životě prožila. Jako děvče školou povinné se zakoukala do jistého Martina Červeníka, který se později stal významným hudebním skladatelem. Coby jeho strážný anděl mu alespoň Helena dala novou naději do života, kdy Martin upustil od teroristického útoku na školu, k němuž se původně uchýlil z důvodu narážek na jeho hudební talent. Martin však nakonec využije šance a o něco později se z něj stává uznávaný a respektovaný hudebník (12). Jedna z pracovních cest Martina zavede i na jeden z pevropských ostrovů, kde mu útočiště nabídne právě rodina zesnulé Heleny. Otec rodiny vlastní dva psy – retrívra a kokršpaněla , kteří se spolu rádi toulají po okolí. Druhý jmenovaný má však namále, když jej srazí auto a jeho život visí na vlásku, jako zázrakem je však do něj navrácen (13). Ostrov Gertan, kde Jeseničtí žijí, tak opětovně dostává své pověstné mysterióznosti. I přes značné výkyvy počasí zde své místo má celá řada pozoruhodných osobností – výrobce keramiky, podnikatel v oboru pohostinství, zámožný magnát, dále pak političtí činitelé, ale i zcela prostí farmáři (14). Co na tom, že Jeseničtí pochází z poměrů právě těch prostších. Nemoc si nevybírá a kosí, kohokoliv si zamane, tedy nejen zámožné. Rodina se však nevzdává a kontaktuje místního léčitele, jenž umí svými schopnostmi obalamutit krutý nehostinný osud. Otec rodiny si může oddechnout, manželka i jejich dva potomci jsou zachráněni. Ovšem nehostinný osud přitvrzuje a pokouší si přivlastnit zdraví i onoho léčitele, naštěstí jej ale jeho oddaní věrní společnou modlitbou podrží a i on se tak bez újmy navrací do aktivního života, s ještě větším zápalem a odhodláním pomáhat druhým (15). Ovšem smrt se rovněž nemíní vzdát a na zaučenou za Zem vyšle svoji žačku Mortu. Ta se rovněž usadí na daném pevropském ostrově, kde se snaží ukořistit životy u vybraných jedinců. Uspěje napoprvé i napodruhé, avšak dívku, jež díky tamnímu léčiteli předtím vyhrála boj se samotnou Smrtí, ani ona, při svém třetím pozemském zářezu, nezíská. Smrt se tím poučí a od té chvíle dává pozemšťanům na výběr – zdali ji budou pokojně následovati, nebo budou prožívat život se svými nejbližšími (16). Zdá se, že se konečně začíná blýskat na lepší pevropské časy, což záhy potvrzují četní pevropští kronikáři. Ti postupně informují o pozitivech a v jejich hledáčku se zejména objevuje jedna ze sadařských pevropských končin, kde vše započalo a kde se začíná ve velkém dařit nejen rozkvětu ekonomiky, ale rovněž i přivádění dítek na Zem – bez zdravotních komplikací (17). Z měst jmenujme především pevropské Plískanice, původně druhořadou vísku, kde se hrdinou stal místní podivín Pavel, přezdívaný Průšvihář. Jeho příběh se stal legendou – z outsidera doslova přes noc celebritou – Pavel svým přičiněním proslavil vísku i daleko za pevropskými hranicemi a z podřadného farmáře to dotáhl na významného podnikatele (18). Ani hudebník Martin Červeník nechce promarnit svoji životní šanci a dát šanci lásce, jíž zahořel ke starší dceři svého nynějšího gertanského hostitele. Podobně jako Jesenický rod, tak i ten, z něhož Martin pochází, již stačil zažít nespočet těžkostí. Martin měl stejně nadanou sestřenici, studující konzervatoř. I ona zahořela láskou a to k jiné hudebně založené dívce, s níž se, i přes otcův výslovný zákaz, rozhodla podniknout poznávací cestu, pro změnu po evropském kontinentu. Obě bohužel stihl stejně krutý osud, kdy skonaly rukou šíleného pronásledovatele (19). Martin má navíc v živé paměti jeden nejmenovaný postarší manželský pár, jenž – pro změnu pro svou zbohatlickou rozmazlenost – rovněž dopadl zle. A stejně tak by Martin nerad dopustil, aby on a jeho budoucí partnerka jednou nebyli kopií mladého mileneckého páru, kteří, po tragickém skonu oněch záletných manželů, získali jejich majetek, a sami pak šli v jejich prostopášných a zbohatlických stopách (20). Jak tedy Martin Červeník a mladá slečna Jesenická nakonec uspěli ve svých budoucích životech? Zůstali spolu, nebo se jejich cesty rozešly?
Výhradně to zásadní z pevropské historie: z Ráje do Pekel a nazpět – Pevropa (21) – Den, jenž změní všechno (27)
Pevropa, na rozdíl od Evropy, měla, od svého historického vzniku, veškeré předpoklady stát se vzorem pro okolní světy coby kontinent naplněný všeobecně platným mírem pro všechny zúčastněné (21). Klid a harmonii jí zajišťoval zákonný patron pro vše živé, takzvaná Rajka. Ta nad vším bděla a s pomocí osazenstva pevropského kontinentu dbala na to, aby se dobra, lásky a porozumění dostalo opravdu každému (22). Ovšem, jak už to tak bývá, nacházelo se tam i zlo, zpočátku dobře skryté a čekající na příležitost. To představovala takzvaná Demolka. Ta sice byla z Pevropy vyhnána do okolních světů a tak v ní přestala škodit, právě mimo ni však započala svoji tyranskou nadvládu v přivlastňování si lidského štěstí. Sice se vše obrátilo proti Demolce samotné, kdy svým neuváženým zbrklým chováním dostála proměny, obdobně jako Rajka se začala přiklánět k dobru, čímž jí byla udělena milost a mohla se tak vrátit zpět do své pevropské domoviny (23), cosi z ní zlého však jako by na Zemi přeci jen zůstalo. A netýkalo se to pouze Evropy jako takové, zmínky o zlu a zášti z něj vyvěrající jsou známy již z dob staré Číny (24). Lidská povaha – a nejen ta – jako by postupně byla stále více narušována, bohužel nevyjímaje pevropský kontinent jako takový. Důkazem budiž příběh mladíka, jenž svým přístupem namyšleného arogantního pokrytce doslova podkopal tamní pohádkový folklór, na němž by se tak akorát prospěchářsky pouze obohatil, kdyby na to přišlo. Mladík pak sice přistoupí na uchování jeho původní celistvosti, činí tak však ale pod nátlakem okolí (25). Když je však dotyčný o něco později usvědčen z úkladné vraždy třinácti lidí, vše je zcela jinak. Mladíkův osud je sice nadobro zpečetěn, to poté, co si pro něj přijde samotná vyslankyně z pekel, na níž původně svalil vinu (26), svým chladnokrevným činem ale zavdal dostatečný impulz k tomu, aby pro Pevropu jako takovou nastaly skutečné těžké časy. Jistá naděj na záchranu tu ale stále žije. A kdo jiný by se o to měl přičinit nežli opět ona pověstná magie. Do příběhu se tak navrací soška Malého budhy a s ním i oba dva zamilované páry v podobě Damiána a Lenky a Martina Červeníka a Lady Jesenické, jak se dívka z rodu jmenuje. Ony shodné počáteční iniciály L však symbolizují mnohem více. Lenka a Lada jsou sestry a právě díky sošce to obě dívčiny zjistí, to poté, co Lenku s jejím přítelem zavede právě na pevropský ostrov Gertan. Damián a Martin zase každý za sebe reprezentují jeden z kontinentů – první jmenovaný onen evropský (i když sice původně pochází z africké Angoly, tak již delší dobu pobývá právě v Evropě) a druhý zase onen pevropský. A právě upřímná láska, jež z této čtveřice utvořila dva páry snů, se stává pomyslnou vstupní branou do nových časů naplněné mírem a štěstím. Zároveň dané slouží jako ideální příležitost pro urovnání sporů mezi ostatními personami z tohoto našeho příběhu. Vše vrcholí na svatbě, kde Lenka s Damiánem a Martin s Ladou vstoupí do manželského svazku (jemuž předcházelo opětovné odpuštění obou dívek vůči své biologické rodině za to, že jak Helena tak i Lenka byly z jejich strany dány do náhradních pěstounských rodin a to z důvodů existenciálních). Nyní je vše ale napraveno, neboť Jesenický rod je zase pospolu. A s přispěním Malého budhy tomu tak bude již napořád, kdy jmenovaní – pouze v harmonii a lásce – budou dále procházet svým pozemským životem jakožto tím následným posmrtným. A nebudou jedinými (27).
KONEC