„Tak tu máme dalšího silvestra. Končí rok 2013 a pomalu začíná rok 2014. Avšak jeho začátek se nezapíše příliš šťastně do lidských srdcí. Teroristé totiž nezahálí a dál páchají své ohavné činy, tentokrát přímo ve Volgogradu, pár měsíců před olympiádou v Soči. To člověku na klidu zrovna dvakrát nepřidá. A tak nezbývá doufat, že se vše v novém roce změní k lepšímu, i když ony prognostické vyhlídky nejsou příznivé, takže zlo i nadále bude pustošit svět a my nadále budeme truchlit nad padlými lidskými životy, což je velice smutné.“
Ten – citace z Toma Patricka
Ano, tyto tragédie jsou velice nemilé, avšak člověk se na ně nesmí příliš upínat a měl by se soustředit jen na to pěkné, co ho čeká.
Panter
Jenže to je, jak by Tom řekl, velice obtížné.
Anonymní dopisovatel
I když je to obtížné, člověk by se měl pokusit dál šetrně nakládat se svým životem a ono nemilé překonávat, sebevíce je to pro něho těžké. Vždyť v životě se děje i mnoho radostných událostí, mezi něž zajisté patří setkávání se s přáteli. A právě toto v Tomově tvorbě dostatečně vystihuje Mochnické katalovění, jenž je popsáno v první kapitole samizdatového vydaní knihy City Means – město plné návratů.
Anna
Jak již tu bylo výše zmíněno, tak autor, tedy Tom Patrick, spatřoval jisté stálé nebezpečí v komunistické Severní Korei, jíž tyranskou rukou vládl Kim Čon-un. Tato země Tomovi přišla značně nesympatická a příliš nestabilní pro život. Namísto štěstí v ní panovala lidská nesvoboda a chaos, kde nepohodlní lidé se zavírali do koncentračních táborů. Právě vojenský zavedený systém Severní Koree u Toma formuloval vizi Třetí světové války, jenž se jako téma čím dál častěji objevovala v jeho písemných statí, dle jeho slov nedobrovolně a proti vlastní vůli. Tompatrickovské psychologické drama a prvky fantasy, sci-fi a existencionalismu tak bylo obohaceno o nové prvky a sice válečné konflikty, jež zejména vynikly v jeho pozdějších povídkách s názvem Trnité růží.
Studii provedl Ten
Je to tak, Severní Korea je zkrátka velmi komplikovanou zemí, kam se turisté bojí jezdit na dovolenou. A snad je to dokonce i nemožné. Škoda, kdyby v ní nepanovaly ony zavedené nepokoje, možná by se z ní stala jedna z dalších turistických zemí, podobně jako třeba Thajsko.
Panter
Zatím se prostě musíme smířit s tím, že je nám daná země svojí politickou vzdálená. Kéž by se poměry v ní probíhající časem změnily, leč vzhledem k tomu, jaký tam vládne politický aparát, je to vše ale v nedohlednu.
Anonymní dopisovatel
Severní Korea by se dle mého názoru měla demokratizovat. Mělo by se upustit od jaderného programu, dát lidem svobodu, tudíž i rozpustit ony nechvalně proslulé koncentrační tábory a nechat lid svobodně rozhodovat. Za důležité považuji zrušit onu vládu jednoho diktátora a naopak ustanovit, že smí vládnout pouze demokratický prezident.
Anna
Právě zde promluvil rodilý mluvčí.
Panter
Děkuji za uznání.
Anna
Určitě by tomu mělo být, jak nám tu Anna právě referovala. Leč něco takového, ke všemu ještě v komunistickém státě, není snadné uskutečnit. Sami zajisté máme v živé paměti, jak i u nás nebyl přechod k demokracii jednoduchou záležitostí. A tak Severní Korei nezbývá nežli jí popřát hodně štěstí k uskutečnění snu v podobě svobodné země, kde hlavní slovo má utlačovaný lid a nikoliv jeden neúprosný diktátor.
Anonymní dopisovatel
A tak se poetismus u autora, tedy Toma Patricka, mísil s tragedií všedních dní. V jeho četných dílech, i přes všudypřítomné psychologické drama, byla touha po naději a případném vykoupení z nehostinné složité životní situace. A za tuto vsuvku nám nezbývá nežli být Tomovi vděční.
Danou studii provedl a následně zpracoval Ten
Jak sama dokládá Rebeka Hodková: „Touha po naději a vykoupení z nehostinné složité životní situace je pěkná věc a já jsem tudíž ráda, že na to Tom Patrick ve svých dílech nezapomněl.“
Pavel Kaplický se přidává: „Takových děl, jako jsou ty od Toma Patricka, není mnoho a stopy po nějaké naději či dokonce po vykoupení v nich kolikrát nejsou zastoupeny vůbec, což je na škodu. Buďme tedy vděčni za to, že autorova díla spatřila světlo světa, i když v omezené míře, což dotyčný velice nelibě nesl. Nebo to alespoň platí po dobu, co vznikají tyto řádky.“
Jo, jo, zavděčit se co nejvíce čtenářům je dneska dosti těžké. Žijeme ve strašně složité době, v níž četba nesehrává hlavní prim, a kde naopak volnému času kralují různé videohry a americký zábavní průmysl, jímž, jak je známo, Tom spíše pohrdal.
Anonymní dopisovatel
Tak na tomto příkladu alespoň názorně vidíme, kam nás ta vytoužená demokracie přivedla.
Panter
Pokud mohu hovořit za sebe, já jsem na četbu rozhodně nezanevřela a stále ji beru jako oddechovou momentku ve svém volném čase.
Anna
Na škodu proto není připomenout si, vedle Toma Patricka, i Johna Meyera. Jak dokládá studie zpracovaná Tenem, tak právě tento psycholog a pracovník na klinice v Linzu, zaznamenal od svých četných pacientů následující: „Sám si mnohdy nepřipadám jako člověk z masa a kostí, nýbrž jako robot – kameraman, co pouze plní příkazy své mozkovny a jakoby natáčí filmové záběry pro svět, jehož přesná poloha není známa.“
Ano, právě otázka oné kamery v hlavě nebyla Tomovi v jeho zápiscích rovněž cizí. Aplikoval to v dokumentu, jenž se stal přílohou samizdatového vydání knihy s názvem City Means – město plné návratů, na postavě Martina Ronského.
Anna
Nezapomenutelná postava. Mnozí čtenáři ji srovnávali přímo z Tomem, ovšem skutečnou pravdu znal pouze jmenovaný autor proslulé městské ságy.
Anonymní dopisovatel
Ať už je pravda jakákoliv, jedno je jisté a sice to, že člověk je postupně roboty nahrazován v běžném pracovním životě. Mnohdy dokonce nahrazují právě lidskou potenciální sílu. A to pak není daleko od případné výpovědi z práce.
Panter
Hlavně že politici si neúměrně zvyšují platy, a to údajně jednají i o svátcích a po nocích.
Anonymní dopisovatel
Vždyť také Tom politiky kolikrát sám kritizoval za práci, kterou odvádí. Je to zejména patrné ve sbírce krátkých povídek s názvem City Means – město plné rozmanitostí, kde v jedné z nich vystupuje postava Marka Brenta.
Anna
John Meyer, jak dokládá dále Ten, se taktéž ve svých odborných pracích zabýval vlivem politiky na občany a zjistil, že většina z nich k ní má negativní vztah. Mnozí lidé politice dle jeho názoru dokonce ani pořádně nerozumí, poukazují na její nestabilitu a zastávají názor, že škodí. Podobného názoru byl i Tom Patrick.
A vy se divíte? Já jsem na tom úplně stejně a to mám vystudovanou jak střední tak pomalu i vysokou školu.
Panter
S politikou je to zkrátka mnohdy na štíru, jak se říká. Nevím, co si o ní a jejích představitelích mám myslet, když ministra obrany, jak tu již bylo zmíněno, udělají z řadového divadelního herce. Sice si ve filmu zahrál pár policejních rolí, to dotyčného ale podle mě ještě nedělá adepta na post obrany České republiky.
Anonymní dopisovatel
S tímto názorem by zajisté polemizoval i Tom. Dle něj měl post ministra obrany vykonávat někdo, kdo dlouhá léta působil v armádě či přímo velel nějaké vojenské jednotce. A jinak s vámi oběma souhlasím, s politikou a politiky je to vážně mnohdy k nevydržení a nad četnými jejich machinacemi zůstává rozum stát.
Anna
Jak dokládá Rebeka Hodková, tak autor, tedy Tom Patrick, skutečně nešetřil kritikou, co se politiků týkalo. Dle něj prosté lidi spíše nehorázným způsobem zneužívali a okrádali a tak přilepšovali své vlastní prosperitě. Důkazem budiž navyšovaní důchodů o pár korun, zatímco milí politici bazírovali na statisícových částkách. Jako by to nešlo obráceně, ony statisícové částky politikům ubrat a naopak je rozdělil mezi normálně pracující lidi.
Politici ovšem jsou tak chytří, že na něco takového, jako je rozdělování statisícových částek mezi prosté pracující lidi, nikdy nepřistoupí. Ty si jen drží ta svá takzvaná koryta a za žádnou cenu o ně nechtějí přijít.
Panter
Tak tak, politikům na lidech vůbec nezáleží. V čem jsou opravdu mistři, je okrádání. A když ještě k horšímu připočteme ony věčné politické kauzy, no co si pak o politicích máme myslet?
Anonymní dopisovatel
V tom, co říkáte, máte oba dva pravdu. Tom ve své povídce o Marku Brentovi poukazoval na jisté možné východisko mezi prostými pracujícími občany a politiky. Podobně jako prezident Miloš Zeman ze svého platu přispívá na státní biliónový dluh, by taktéž politik měl dávat část svého platu na svůj rezort, do jehož funkce byl jmenován. Jenže něco takového je mu dosti zatěžko učiniti.
Anna
Ale zpátky k Johnu Meyerovi. Ten ve svých studiích uvedl, že je potřeba pacienty nějak šetrně odpoutávat od nemilé reality, aby si jí příliš nezatěžovali mysl. Možných východiskem se stala práce pacientů se zvířaty, mezi něž se řadily canisterapie, hypoterapie či felinoterapie. Pomocí těchto terapií se vybraní jedinci postupně dostávali do lepší duševní pohody a postupně se začleňovali do běžného života.
Zdroj Ten
Tak, tak, není nad němé tváře. Ty svou přítomností a především přítulností umějí konat zázraky.
Panter
Souhlasím s tebou. Jeden můj kamarád nedávno podstoupit právě canisterapii (pro úplnost, to je kontakt se psy) a nemohl si ji vynachválit. Vřele ji všem, co mají nějaké ty problémy se životem, doporučuje. Báječně to prý pročistí mysl.
Anonymní dopisovatel
Však také ani Tom o ni neopomněl svým čtenářům referovat a to v pořadí pátém City Meansu.
Anna
Jak dále zjistil Ten, tak John Meyer u většiny pacientů vypozoroval podobné reakce, s jakými přišel Tom Patrick, tedy když se člověku nedaří, nechce se mu žít, a naopak když se mu povede uspět a věnuje se pak tomu, co ho baví, je reakce zcela opačná. Jinak na čem se dotazovaní pacienti shodli, byla obava z případného stáří. Dle Johna Meyera je to zcela přirozené, tato etapa lidského života je považována za jednu z nejsložitějších, neboť jsou s ní spojovány rozmanité choroby a nemoci, stejně jako obavy z nadcházející smrti. John Meyer tak všem svým pacientům proto doporučuje, aby se na ony negativa příliš nesoustředili a snažili se tak prožít plnohodnotný a šťastný život, i když na druhou stranu připouští, že to mnohdy není jednoduché.
Co se týká mě samotného, tak se také stáří a smrti obávám, obdobně jako Tom Patrick a četní pacienti Johna Meyera.
Panter
Dám ti radu: pokus se na staří tolik nemyslet a važ si každé minuty ve svém životě. Jinak už nevím, jak bych tě povzbudil.
Anonymní dopisovatel
Děkuji za radu. Já ten strach ze smrti zase tak intenzivně neprožívám.
Panter
To je dobře, jinak by sis život ani nedokázal naplno užít, což by podle mě byla veliká škoda.
Anna
Však já si ho cením, Aničko. Jen si občas říkám, že kdyby nebyly všelijaké ty nemoci a nehody, jak nám to věčně předhazuje Tom, že by vše bylo přeci jen hezčí.
Panter
Rozumím, leč v životě nemůžeš vlastnit jen samá pozitiva, to negativum tě čas od času rovněž zasáhne a je jen na tobě, jak se s ním vypořádáš.
Anonymní dopisovatel
Však já toto dobře vím. Nyní si například cením toho, že nejsem na světě sám, že mám přátele, co se se mnou baví a tak mi můj vlastní život pozitivně zpestřují.
Panter
To si řekl velice pěkně.
Anna
Já se k tvému názoru, Aničko, připojuji. Přátelství je pozitivní drogou k nezaplacení.
Anonymní dopisovatel