Studie prokázaly, že Tom Patrick se v násilí příliš nevyžíval, co se týče psané tvorby. Ani názvy jeho hudebních počinů (Nowa Jena In Blue, Jakub Ontenel) nebyly orientované na tvrdost, ale naopak se snažily podporovat melodický pop. Dobrý či naopak špatný krok? Navenek totiž někdy Tom arogancí nešetřil a byl schopný druhým závidět, i když ti se to třeba ani nedozvěděli.
Studii provedl Ten
Ohledně tvorby se autor nesnažil být agresivní, snažil si s postavami povídat, vnímat jejich pocity a podle toho následně tvořil. Ovšem vykládejte tohle někomu, kdo vám nevidí přímo do duše, s dovětkem, že nelžete, když navenek nejste klonem čisté světice Matky Terezy.
Anonymní dopisovatel
Když mi není dobře, první, kdo se ozve, jsou mé vnitřní postavy. Tak zněl Tomův argument.
Anna
Jak někdo proboha může mít strach ze svých vnitřních postav? To tedy moc nechápu.
Martina
Tak si schválně někdy sama se sebou zkus o něčem nezávazně povídat a uvidíš, že ti na mysl přijdou i takové závažné věci, které tě vystresují. A pak už budeš na stejné lodi s autorem. Vtip je v tom, že ono to tak vážně někdy funguje a člověk se pak na některé své vnitřní pochody snaží co nejrychleji zapomenout.
Anonymní dopisovatel
Dám příklad: minulý týden jsem byl na svatbě a ze slušnosti jsem si tam nabídl dva zákusky, ale kdybych se neovládl, tak bych jim to tam vyjedl všechno. Fakt, že jsem pro tu žranici div neslintal blahem, ale slušnost nad ní nakonec zvítězila. Silou vůle!
Panter
Ale svatby jsou jinak fajn, to pohřby jsou daleko horší, i když i tam se dost hoduje.
Martina
Co se smrti týče, tak z ní, podobně jako autor sám, mám i já trochu obavy. Ať si kdo chce co chce říká, že život se má přijímat takový, jaký je.
Anna
Život je sám o sobě krutý, smutný, bolestivý, nespravedlivý, jak kdysi řekl sám autor.
Panter
Jenže vtip je v tom, že ono to tak povětšinou opravdu bývá.
Anna
Věčnou otázkou zní: proč já? Why me? Čímž mi na mysl momentálně přichází zemětřesení v Japonsku.
Panter
Autor by na to dozajista zareagoval, že je to zcela přirozená reakce na nesmyslné katastrofické filmy, v nichž se vyžívají Američani.
Anonymní dopisovatel
Nesmysl. Japonsko je odjakživa ostrovem, kde k těmto věcem dochází. Na vině tedy nejsou filmy, ale tamější půda.
Martina
Co mi víme? Jedenácté září zase klidně dle autora může pro změnu být reakcí na nesmyslné akční filmy, v nichž se sami Američané beztak vyžívají a kde jsou národnostní menšiny pravidelně vyobrazeny jako ty méněcenné. A to klidně může být pravda! Sám autor kdysi poznamenal, jestli předobraz tohoto není v jednom starším filmu se Stevenem Segalem.
Anonymní dopisovatel
Tak proč to těm americkým filmařům Obama prostě jednoduše nezatrhne?
Martina
Dobrá otázka.
Anonymní dopisovatel
Já na to znám odpověď: protože by mu pak na oplátku nezfilmovali jeho životopis. He, he.
Panter
Možná že to udělá až poté, co mu teroristé unesou ženu a ratolesti. Pak mu konečně dojde, že je to mnohem tvrdší oříšek než Bilík Clinton přistižený s Mončou Lewinskou.
Anonymní dopisovatel
Jednou možná pravda vyjde najevo a my lidé již více nebudeme polemizovati o světě jako takovém, neboť je to velice složitý a únavný proces. Také já se divím, kam až jsem to vlastně dospěl. A možná to vše bylo zbytečné snažení, ale třeba také ne. Vše prokáže či naopak vyvrátí… čas.
Řekl kdysi autor
—————–
Rebeka Hodková se v jisté fázi čtení zajímala, zda-li je dobře, když v autorových počinech v poměrně velkém množství jeho hlavní i vedlejší hrdinové dostávají, po čem sami touží, kdežto v dílech takové Barbory Delinski či Jordana Sparkse o své místo musejí s Osudem mnohem více bojovat. Ke komu by tedy autoři tíhli více v rámci četby?
Abych se přiznala, tak ti dva jmenovaní, pravděpodobně zahraniční autoři, mi nic neříkají. Kdybyste alespoň od každého z nich uvedli po jednom díle, tak bych možná i já do této problematiky vnesla trochu více světla, takhle ale nemohu zatím sloužit.
Martina
Ta první jmenovaná napsala například Místo ženy, onen druhý pak Vzkaz v láhvi, co byl následně zfilmován s Kevinem Costnerem. Ale zrovna tahle otázka mi přijde trochu mimo mísu, nebo tak nějak bych to nazval. No prostě tady porovnáváme neporovnatelné.
Panter
To je přece jasné, komu by čtenáři asi dali přednost: té zahraniční provenienci, protože se jedná o světově proslulé spisovatele, na rozdíl od Toma.
Anna
Souhlasím s vámi oběma. Podle mě ta otázka té Rebeky Hodkové byla špatně formulována, neboť ani v Tomových dílech hlavní či vedlejší postavy nedostanou vždy všechno zadarmo a pokud spolu třeba utvoří vztah, není jistota jeho stálého trvání.
Anonymní dopisovatel
Jak následně zjistil Ten: to proč to tu z úst Rebeky Hodkové zaznělo, zřejmě souviselo s tím, že Tom Patrick kdysi doma tyto dva autory náhodně objevil v knihovničce a něco málo si od nich přečetl.
A možná že to Tom Patrick ani nečetl, když mu četba sama o sobě dělala potíže, a tak došlo jen na stručný životopis oné jmenované zahraniční provenience, kde se uvádělo: píšeme o ženách, o vztazích, což jsou i linie, jež hrají jistou roli i u Toma Patricka, no a nová studie byla rázem na světě. Jenže takhle to prostě nejde!
Panter
Souhlasím. V té studii spíše měla být použita pro srovnávání zcela jiná díla. Já ale možná už tuším, kam ta otázka spěla?
Anna
Nuže?
Panter
Řeknu to takto: v dílech, kde je člověk veden k poznání sebe sama, je povětšinou zastoupena cesta, po níž se musí dát a jíž musí od začátku do konce zvládnout se všemi jejími nástrahami, aby po jejím plném absolvování dospěl k tomu, co hledá. Asi už všichni víte, kam tím konkrétně směřuji.
Anna
No na mě je tady těch úvah najednou nějak moc.
Martina
Jasně a autor se té cesty samozřejmě občas vzdává s opodstatněním, že ne každý člověk něco takového, jak to předkládají některá díla (raději je tu nebudu jmenovat, aby to nebylo někým následně napadeno), není schopen v reálu absolvovat, třeba z toho důvodu, že se mu do toho nechce, nebo mu v tom prostě brání jistý druh hendikepu, či prostě se na tu životní cestu za poznáním necítí, protože mu hapruje psychika.
Panter
Jenže ten háček je i v tom, že ve skutečnosti tomu tak prostě být může. Protože každý člověk je prostě jiný a nedokáže automaticky jednat podle předem dané románové šablony. Sice se to hezky čte a tak, ale ve skutečnosti to bývá vždy mnohem složitější.
Anonymní dopisovatel
A navíc, když stejně tu svou životní cestu nakonec podnikneš a unikneš všem nástrahám, tak stejně nemáš zaručeno, že tě v budoucnu nějaká nečekaná náhodně nesemele, i když dle románové šablony by tomu tak nemělo být.
Anna
No určitě tě pak semele jedno a to je smrt.
Panter
Tak teď jsem tu zaregistrovala jen ty cesty a že všechno není vždy OK. Sorry.
Martina
Jo, na mě už dneska taky padá nějaká ta únava. Ono to koukání se do obrazovky fakt asi není dobré na oči.
Panter
Tak třeba vážně zkus, až se tu dneska naše cesty zase rozejdou a odpojíme se, normálně zasednout za stůl, vezmi si čistý kus papíru, obyčejnou propisku a místo emailu tomu, komu se chystáš psát, pošli čistě normální dopis.
Anonymní dopisovatel
Hmm a víš, že to možná vážně udělám? Fakt se vám ani nepamatuji, kdy já někomu naposled posílal prachobyčejný dopis. Jenže jak jsou teď ty počítače prostě všude možně v každé domácnosti, tak jako bych ani nevěděl, že něco jako pošta, tedy ta klasická, ještě vůbec existuje.
Panter
No tak jsi alespoň pro sebe právě učinil jeden velký návratový moment.
Anonymní dopisovatel
To tedy jo.
Panter
A Martina už má té dnešní debaty tak akorát. Je z toho řečnění unavená a jde si napustit horkou vanu a pak hupky šupky do postýlky. No a ráno zase do školy.
Martina
Jo jo, taky na mě už jde nějaké to spaní. Uááááááá! Tak to dneska asi vážně zabalíme o něco dřív.
Panter
Ještě jsme neprobraly ty cesty.
Anna
Prosím, nechme to na příště, Aničko. Jak se tak dívám, tak Martinka se nám už odpojila a já ji hodlám následovati.
Panter
Tak ještě ze slušnosti necháme Annu říct, co má ohledně cest teď na mysli a pro dnešek se rozloučíme.
Anonymní dopisovatel
No tak dobrá, je to tvoje, Anno.
Panter
Tak tedy ve stručnosti. Jen jsem chtěla ještě k těm ozdravným cestám říct, jak se jedněm vyplatí a druhým vůbec, třeba ty, co se pořádají do té Mekky: zatímco jedněm přinesou jistou duchovní očistu, ti druzí při nich třeba i zahynou, protože se zkrátka ušlapou v davu. Že to Osud dopustí?
Anna
Tak už to tam na tom východě prostě chodí. Ale máš pravdu, asi by to chtělo zavést nějaký ten řád, co by podobným tragédiím nadobro zabránil.
Anonymní dopisovatel
Moje řeč. Na dobrou jste vážně nemohli vybrat vhodnější látku pro snění.
Panter
————–
Tak si představte, že ten dopis, co jsem včera poslal adresátovi, v pořádku došel. Jak se zdá, tak pošta skutečně stále ještě není OUT.
Panter
No tak to vidíš.
Anonymní dopisovatel
Už jsme se domluvili na odvetě, tak vyčkávám.
Panter
Fajn.
Anonymní dopisovatel
Jinak se ti ještě musím přiznat, že to psaní na papír je fakt namáhavější než tohle klikání do klávesnice. Sám jsem jinak zvědavý, jestli psaní v počítačích ve školách upřednostní před sešity.
Panter
To by byla podle mě škoda. Papír je přece od toho, aby se na něj psalo a ne pomocí něj jen topilo pro radovánky trávené u počítačové sítě.
Anonymní dopisovatel
Souhlas. A taková hra město, moře a tak dále a bez papíru… co to pak je za pořádnou hru?
Anna
Hmm, když už jsi načala ty hry, tak na ně je zase počítač mistr.
Panter
To ale jen proto, že ti už před tu školu ta videoherní maringotka prostě nepřijede.
Anonymní dopisovatel
Jo jo, to byly tenkrát stejně zlaté časy. Sice toho bylo málo, ale zase se s tím málem dalo vystačit. Teda u mě rozhodně.
Panter
Tak schválně: jakou limošku jste upřednostňovali: žlutou nebo červenou?
Anna
Mně to bylo celkem jedno, hlavně že to mělo nějakou chuť.
Panter
A k tomu nějaká ta žvýkačka Pedro jako bonus: milá nostalgie. S odstupem času mě ale o to víc překvapuje, že mi to ani zas tak nějak nevadilo. A to toho je dneska na výběr požehnaně.
Anonymní dopisovatel
Prostě: co člověk nezná, nebo mu není vnucováno, to zkrátka neřeší, že, Tome Patricku?
Panter
————–
V souvislosti s autorem na povrch vyplývají i daleko závažnější informace, týkající se údajného usmrcení jisté dívky nesoucí křestní jméno Jana, za čímž údajně stojí sám autor. To, co o oné dívce autor prohlásil, je zde však v zásadě nepublikovatelné, neboť by dané citace aspirovaly přímo na podání žaloby. Dokonce světlo světa měly spatřit i útržky z dopisů potřísněné něčím podobné krvi, jež mohly o dávném údajném krvavém incidentu leccos vypovědět, leč stále se spekuluje nad tím, zda-li onehdy nešlo o pouhou kamufláž.
Informaci obdržel Ten
Tak o tomhle já nic nevím. Ty snad ano, Anno?
Panter
Ano, něco jsem o tom zaslechla. S největší pravděpodobností skutečně šlo o pouhou kamufláž, která souvisela s fiktivní postavou jménem Jana, kterou si Tom vysnil, a protože mu nebyla dostupná v reálu, přiřkl ji tento krutý ortel.
Anna
Ovšem někteří jedinci si to patrně vyložili zcela opačně, tedy že se jedná o postavu ryze skutečnou, a tak byl dán podnět k pochybnostem. Je to tak?
Panter
Ano, přesně tak tomu onehdy bylo. Tom se cítil být podrážděn, něco ho prostě vytočilo, měl špatnou náladu, někdo ho něčím urazil, a tak vyrukoval s mučivou historkou o jisté Janě.
Anna
No výborně. A hned máme jasno. Ostatně ten Ten se vážně začíná Tomovi dostávat pěkně pod kůži. Doslova začíná připomínat ty vlezlé spamy, co ti znesvětí blogovou stránku ihned po jejím spuštění. Všeobecně se ví, že právě ty Tom Patrick neměl příliš v oblibě.
Anonymní dopisovatel
A řekni mi laskavě, kdo něco takového z ostatních lidí jako spamy má rád. Já jsem v tomhle na stejné lodi s autorem.
Panter
No vždyť jsem rovněž na vaší straně, neboj. Jen se stále bavím tou myšlenkou, jak si chudák Tom myslel, že mu jako první píší Poláci a oni to byli v angličtině píšící spamaři.
Anonymní dopisovatel
No ona to zase taková sranda, kamaráde, není, když ti naráz přijde cosi na způsob WRERRE OIEIEUR IRIRIEO. To pak vypěníš taky!
Panter
Jasně, chápu. LOL!
Anonymní dopisovatel
Tak s touhle zkratkou jsi přeskočil úplně někam jinam.
Anna
Ahá, tak to pardon.
Anonymní dopisovatel
Nic se nestalo.
Anna
————
Rebeka Hodková k onomu údajnému dávnému krvavému incidentu taktéž přistupuje s jistým despektem: „Ona historka o dívce jménem Jana je spíše ukázkou toho, jak člověk chce podat co nejlepší výkon v oblasti textové výpovědi, leč stále má pocit, jako kdyby nad ním dozorovalo na dvanáct nespokojených kritiků (slovy autora). Z tohoto důvodu se lze tedy jednoznačně domnívat, že onou autorovu Janou opravdu byla pouhopouhá fiktivní dívka z řad jeho inspirací a krutost, kterou ji poznamenal, v sobě nesla jakýsi skrytý manifest namířený vůči všech nakladatelům, co vybrané autory ponižují svým nezájmem. A také to bylo namířeno vůči všem vtipálkům, co tvůrčí díla znehodnocují vlastními nestoudnými názory typu JSI POUHÝ VIZIONÁŘ, DISLEKTIK, BLUDNIČKA Z JINÝCH SVĚTŮ, aniž by se výrazněji zamysleli nad závažností jisté fiktivní dívky, které za tímto účelem nezájmu bylo POMYSLNĚ ublíženo (a ze strany Toma Patricka patrně i nedobrovolně!).“
No tak hlavně že se to všechno konečně vysvětlilo.
Panter
Jak Tom kdysi sám říkal: něco jiného je o něčem jen tak psát a následně o tom samém rokovat navenek. A pak daná reakce stran lidí může být úplně jiná.
Anna
Ta autorova pomyslná anarchie také vlastně může být dána tím, že dle svých vlastních slov jen s obtížemi dané vize převáděl na papír. Prý ho to mnohdy i nesnesitelně ubíjelo.
Anonymní dopisovatel
Zase ten stihomam typu: jé, já přece nejsem žádným zapáleným čtenářem, tak mám právo vůbec něco sepisovat?
Panter
Ano, právě toto Tomův tvůrčí život značně ovlivňovalo. Proto i ona jeho vlastní nálepka: tvůrce a navrhovatel namísto spisovatel
Anna
—————–
Jak zaznamenal Ten: problém dostupnosti živých obrazů (tím je myšlena jejich absence v ryze skutečném světě) nebyla pouze výhradní „doménou“ poděbradského autora (tím je tedy míněn Tom Patrick), ale vyskytovala se i u jiných romanopisců. Z toho tedy vyplývá, že rozhodně není důvod stydět se za podobné výroky, týkající se dané „absence“, tudíž se tedy jedná o cosi naprosto přirozeného, nikoli „vizionářsky podivínského“, jak se v rámci svého pedantství autor, tedy Tom Patrick, dokola domníval.
A tak opětovně došlo na onen pověstný živý obraz v rámci jeho nedostupnosti. No co na to už říci?
Panter
Třeba to, že je načase, abychom i my, co tu spolu rozmlouváme, se jeho skrytosti nadobro zbavili a poznali se na vlastní oči.
Anonymní dopisovatel
A já s něčím takovým souhlasím, vždyť život je tak krátký a nechávat si to až na onu posmrtnou dimenzi, to by vážně byla škoda.
Anna
No jo, ale co když naše ctěné osobní údaje objeví náhodní spamaři a zneužijí je? A to nejen po smrti, jak se vždy Tomík bál?
Panter
Nebojte se, správcem tohoto bloku je jeho dobrý přítel Klokánek, takže se není čeho bát. Směle tedy do toho našeho osobního představování.
Anna
—————-
Musím se ti svěřit, že vážně vypadáš nádherně, Anno. Úplně jsem propadl tvému kouzlu.
Panter
Děkuji. Já zase tomu tvému, Panterku.
Anna
No a já zase osobně vám oběma. Akorát ta Martina na schůzku nedorazila, ale ta už tu dlouhou dobu na blogu nebyla. Škoda, ale takový je prostě život.
Anonymní dopisovatel