(*1967) Lukáš Trejbal žije v Nymburce, kde se také narodil. Po gymnáziu vystřídal mnohá zaměstnání (například tranzitér na dráze, trafikant, těstař, zelinář, popelář, kontrolor automobilových dílů, operátor, zprávař a moderátor v rádiích, atd.). Téměř sedm let působil jako novinář v Nymburském deníku, nyní pracuje v pivovaru. Poezii publikoval ve sbornících Stíny plesu (Rozevlátá palice, 1993), Cesty šírání (Triton, 1996), Kam až došel, to tam našel (Triton, 2008) a několikrát v almanachu Reví Mítink. Dále vydal: To je skoro básnička (spolu s Mirkem Salámem Jilemnickým, Rozevlátá palice, 1997), tři knížky o bigbítu na Nymbursku (Rockokodák, Nymburská rocková scéna 1. a 2. díl). Zpívá v obnovené undergroundové kapele Oliverova dálka (dřívě ještě Práva pupku). Básnická sbírka Na dnešek jsem spal líp (Vega-L, 2013) je jeho první samostatnou básnickou sbírkou. Obsahuje texty (i písňové) z let 2003 až 2013, s občasnými odskoky do let dřívějších. Oddíl Ztráty jsou povoleny (protivojenská poema) pochází z roku 1988 (mírně upraveno 2012). V letošním roce mu vychází druhá sbírka s názvem Tahám za záchrannou brzdu (Ears&Wind, 2016), která obsahuje novou tvorbu z let 2013 až 2016.