Jak Rebeka Hodková dále zjišťovala, tak autor, tedy Tom Patrick, velice rád polemizoval nad položkou posmrtného života. Zde je další z jeho citací: „Poté, co ukončíme život na planetě Zemi, nebudeme načas o sobě vědět, dokud se o slovo nepřihlásí zcela nový život, který bude probíhati opět na planetě Zemi či na planetě jiné, jež bude ohraničena zákony, jimž se znovuzrozený bude muset přizpůsobit. A proč ono znovuzrození? Pravděpodobně za účelem nové perzekuce.“
Pavel Kaplický se domnívá, že autor, tedy Tom Patrick, vycházel z knížky Almanach tajemna, v níž byl zveřejněn článek o jistém hochovi, co s přehledem byl schopen popsat minulý život jiného, již zesnulého jinocha, aniž by se s ním osobně setkal.
To já jsem zase slyšel o koníkovi, co uměl vyťukávat písmena, pomocí nichž informoval o ztracených lidech.
Panter
A já zase slyšela o domě, v němž se zjevuje duch zesnulého majitele.
Anna
To, co jmenovala Anna, na jakýsi druh posmrtného života poukazuje.
Anonymní dopisovatel
Jak dále připomíná Rebeka Hodková: „Vedle studie posmrtného života autorovi, tedy Tomu Patrickovi, hodně imponovalo noční město. Snad právě proto jeho čtyři románová díla a některé povídky nesly název City (vizte City Means).“
Jak kdysi autor, tedy Tom Patrick, sám poznamenal: „Měl jsem rád ten kontrast svítících nočních lamp a kolonádní promenády a to ticho z ní sálající navenek.“
Jak dokládá Pavel Kaplický: „Noční město je s největší pravděpodobností inspirováno rodným městem jménem Poděbrady, z něhož autor, tedy Tom Patrick, pocházel. A co se kolonádního prostranství týče, je obstojně zpracováno ve třetím City Meansu (vizte City Means III – Město plné protikladů).“
Jak následně připojil Ten: „Každý z románů Toma Patricka v sobě nesl jistý druh autobiografie a stopy rodného města. Tak například Podzemní rajonáda je inspirována poděbradskou čajovnou, zatímco Oborověnka poděbradskou Oborou.“
City Means – Město plné návratů, City Means II – Město plné dialogů, City Means III – Město plné protikladů a City Means IV – Město plné názorů. Tak schválně, které vám zaimponovalo nejvíce? Mně město s pořadovým číslem dvě.
Panter
Mně se nejvíce líbila jednička.
Anonymní dopisovatel
Mě všechny čtyři díly nějak oslovily.
Anna
Co by asi řekla Martinka, kdyby tu s námi byla?
Panter
Patrně by se zdržela hlasování, jinak těžko říci.
Anonymní dopisovatel
Jak dále zjišťoval Ten: „City Means se klidně mohl dočkat i filmového zpracování, bohužel se nenašel režisér, který by ho natočil. Důvod je prostý: Česká republika je velice malá zemička a je vůbec úspěch, pokud se v ní za rok natočí byť jediný film.“
Jak posléze dokládá Rebeka Hodková: „Autor, tedy Tom Patrick, absencí živých obrazů nevýslovně trpěl a tak se je alespoň snažil nalézti ve filmových zpracováních jiných autorů či předobrazech, co mu něčím zaimponovaly.“
To je vážně těžké, já bych se jednou chtěl stát majitelem nějaké vyhlášené restaurace a také se mi to nejspíše nepoštěstí.
Panter
Když se budeš snažit, tak se ti to třeba poštěstí. Musíš si jen víc věřit.
Anonymní dopisovatel
Víte co by na to řekl Tom?
Anna
Že se to hezky poslouchá a tak, ale navenek vše těžko realizuje.
Panter
Rebeka Hodková dále dokládá jednu z citací Emy Chardové, jež promlouvala slovy Toma Patricka v knize City Means II – Město plné dialogů: „Války jako takové samy o sobě nemají pražádný význam, neboť plodí jen zlo a lidem neprospívají. K čemu je potom vyhraná či prohraná bitva, když vás během vleklých válečných sporů opustí vaši blízcí a milovaní. Už dost toho krveprolévání, copak to za dobu, co je svět světem, nestačilo? Zamysleme se nad sebou, cožpak dané krveprolití nejde vybít jinak, třeba na kousku papíru?
Co k tomu dodat? Ema má pravdu, svět je obestřen zlem, které plodí zase zlo.
Panter
Jak poznamenal Radovan Litevský, mochnický učitel biologie: člověk má v sobě hodnou i špatnou stránku a je důležité si umět navenek vybrat tu správnou.
Anna
Ema svým výrokem popularizuje své Pěnkalinky, pomocí nichž je možné vybít si vztek na kousku papíru, jak to dokládá City Means II – Město plné dialogů – kapitola 9 s názvem Devátá komnata.
Anonymní dopisovatel
Pavel Kaplický následně předkládá další citaci Emy Chardové: „Co vedle válečných konfliktů dále sužuje planetu Zemi? Patrně politické spektrum. Nerozumím mu, nicméně mě vytáčí svojí arogancí, co chová k těžko se bránicím občanům. Kdo ví, třeba by pomohla ženská emancipace, když ta mužská selhává.“
Toť otázka.
Panter
Kdyby svým platem politika poslanec ze svého měsíčního příjmu pravidelně do svého sektoru přinášel peníze, třeba by se vše hnulo k lepšímu.
Anonymní dopisovatel
Něco z toho bylo naznačeno v knize City Means – Město plné rozmanitostí, konkrétně v kapitole číslo osm.
Anna
Jak zaznamenal Ten, tak mnoho lidí na světě řeší svou existenci i to, kdy nastane konec světa. I sám autor, tedy Tom Patrick, přispěl svými osobními názory: „Každý jedinec je svým způsobem výjimečný a právě proto se narodil, neboť může dokázat něco, co jiný nesvede a tím obohatí život na planetě Zemi. A proč je konec světa v nedohlednu? Je to prosté: ještě nebylo vše vytvořeno, ještě toho hodně zbývá vymyslet v různých odvětvích, ať se jedná o vědu, umění či ekonomické sféry.
Na tom něco nejspíše bude.
Panter
Taky se mi nezdá, že by vše mělo naráz skončit. Jen ten lidský život zkrátka jednou pohasne, neboť je věkově ohraničený, což je škoda, protože mně se na světě jinak líbí, ať už je jaký je.
Anna
Tak už je to prostě zde na Zemi zařízené, Aničko.
Anonymní dopisovatel
Zcela logicky se tedy nabízí otázka, proč jsou někteří jedinci předčasně odsouzeni na smrt, když se jednou narodí a tak přijdou na svět. I na to se autor, tedy Tom Patrick, pokoušel nalézt odpověď. Zde je jeho citát: „Možná že se tak děje z hlediska jednoho velkého omylu. Ti lidé, co opouštějí předčasně tento svět, mají do vínku dány vize, které však jsou pro realizování až příliš nadčasové, a tak osud zkrátka takovým lidem nepřeje a posílá je s předstihem na onen svět. To určitě není dobré, neboť pokud se člověk jednou narodí, měl by dojít plného naplnění svých vizí a naopak by neměl být zatěžkáván zkouškami, které mu osud staví do cesty.
Páni, to je ale citace. Kdyby tu teď byla přítomná Martinka, ta by nad Tomíkem zase plně kroutila hlavou.
Panter
Co mi víme, třeba tomu tak skutečně je, jak předznamenal Tom Patrick. Neboť minulost tu nelze změnit. Jaká jednou je, taková již zůstane. Prostě James Dean jednou zemřel jako mlaďoch a to už mu nikdo nevezme. A tak naplnil slogan rebel bez příčiny do plné vrchovaté míry. A jeho předčasná smrt pak vedla k tomu, že jeho další role ztvárnil někdo úplně jiný. Prostě osud tomu tak chtěl.
Anonymní dopisovatel
Možná že máš pravdu. A stejně tak to mohlo být s Kennedyho smrtí. Kdyby na něj nebyl spáchán atentát, mohl být prezidentem delší dobu a tak by třeba zabránil válce ve Vietnamu.
Anna
Jak dokládá Rebeka Hodková: „Možná právě proto, že osud se mnohdy ukazuje jako velice nepříjemný průvodce lidským životem a někdy dokonce i zabíjí, se Katalná Mochna v podání Toma Patricka stala městem, kde se místní obyvatelé snažili býti nápomocni druhým, ať už přišla řeč na Josefa Humlera, svéráznou baculku Marušku, Lídu Dobovou, Lízu Kormanovou či samotné průvodce, mezi něž se řadili Alexandra Janová, Ema Chardová, Tom Wong a Radovan Litevský. Ať už Katalná Mochna prožívala jakékoliv dobrodružství, snažila se světu být stále otevřena pomyslným srdcem na dlani.
Jak obdržel zprávu Ten: „Tom Patrick se usilovně v City Meansu snažil o to, aby se čtenáři do Katalné Mochny rádi vraceli. Proto každý ze čtyř dílů měl i svého průvodce, který čtenáři představil po částech mochnická zákoutí.
City Means – Město plné návratů čtenářům představilo pasážové prostranství, City Means II – Město plné dialogů pak Oborověnku, City Means III – Město plné protikladů kolonádní promenádu a City Means IV – Město plné názorů přilehlá pole a jezera.
Anna
A vedle toho tu byly samozřejmě i Alexandřiny Vantelbooklisty, Emyny Pěnkalinky, Wongovy Almany a místní polní rarity v podobě jehlanové pyramidy či menhirů.
Anonymní dopisovatel
Zkrátka každý si v City Meansu našel to své.
Panter