Výzva (7)

Výzva (7)

Pokud se rozhodnete psát, je dobré pro začátek zvážit, čemu dáte přednost. Jestli básním, povídkám či románu.

Já jsem na počátku své spisovatelské dráhy udělal právě tu osudnou chybu, že jsem začal oním románem. A to ještě coby jedinec, jemuž od dětství dělá velké potíže číst právě ony knihy. Chyběla mi tak potřebná průprava po stránce textové, jíž jsem částečně dohnal až po příchodu na gymnázium, kde v rámci českého jazyka byla ustanovená povinná četba. I přesto si zde však dovoluji tvrdit, že se onomu spisovatelskému řemeslu dodnes stále učím. A to i nyní, co pro vás sepisuji tuto další výzvu.

Za těch zhruba patnáct let, co se psaní intenzivně věnuji, jsem se již značně poučil. A dospěl jsem k názoru, že románem, navíc ještě značně obsáhlým, není rozumné začínat. Jako prvotní adekvátní řešení pro vstup do literárního světa se mi jeví básně. Vytvářejí se mnohem snadněji než romány, vyznačují se jistou volností a nejsou vázány téměř žádnými závaznými pravidly. Navíc si na nich budoucí spisovatel procvičí ony spisovatelské návyky a pokud se náležitě snaží, v krátkém časovém intervalu takových básnických celků lze vytvořit hned několik v řadě za sebou, což u románů jde výhradně stěží.

Po básních pak přicházejí na řadu povídky coby druhý stupeň obtížnosti. Ty se již tvoří o dost pracněji a autor musí prokázat jistou zručnost. A nejde jen o obsahovou stránku. Svůj zamýšlený náměť musíte umět vypointovat, vygradovat a poté i logicky uzavřít. To vše navíc na mnohem větším počtu stránek než jaké jsou vymezeny básním.

Pokud úspěšně zvládnete i tuto druhou literární položku, můžete směle přistoupit k oné třetí, tedy k románu. Ten pomyslně sestává z jednotlivých povídek, v našem případě na sebe plynule navazujících jednotlivých kapitol. Je však nezbytně nutné, aby v nich nebylo zanedbáno nic podstatného. Zatímco básně a povídky na sebe nemusí navazovat, u kapitol takového románu je to nezbytné. A pokud něco postrádá logiku, je nutné daný nedostatek pracně vyhledat a opravit, jinak veškeré spisovatelské románové úsilí přichází vniveč.

Takto to tedy výhradně vnímám já coby autor.

A jak ke všemu přistupujete vy, vážení čtenáři? Sdílíte můj osobní názor či naopak ne? A pokud píšete, čemu výhradně dáváte přednost? Básním, povídkám či románům?

Prosím, dejte mi vědět na tuto moji eldarovou webovou stránku či přímo do facebookové skupiny „City Means – Město plné návratů“. Klidně mi sem na web napište pod smyšlenou emailovou adresou, pokud nechcete uvésti z bezpečnostních důvodů svoji skutečnou. Nikdo se za to na vás zlobit nebude.

Tolik autor

Tom Patrick se představuje:

Vlastním jménem Václav Hrdý. Celý život žije v Poděbradech, které jen nerad opouští. Zprvu se věnoval hudbě, uhranul mu syntetizátorový pop 80. let, zvláště žánr Italo Disco, jehož je zapáleným znalcem.
Příspěvek byl publikován v rubrice Výzvěnky fejetonkové aneb zápisníček jednoho autora. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *