Trnité růží (19)

I.

NADĚJE

Již z dálky slyšet je

jak odbíjejí zvony

vše do zdárného konce dospělo

hra na kočku a myš kýženě ukončena byla

 

Nezbývá nežli slzu zakápnouti

a konečně domů vydati se

na vše zlé rychle zapomenouti

 

Toliko bylo promarněno lidských životů

že jejich počty na prstech rukou spočítati nelze

 

Je třeba do pozitivní budoucnosti hleděti

jen ono pěkné v ní sdíleti

 

Uložme proto pušky, samopaly a vojenské mundúry

vše ze sebe rychle shoďme

jen láskou a vším světským nádherným kochejme se

 

Potřesme si přátelsky rukami

padněme na kolena před Bohem

pomodlíce se za lepší zítřky

na padlé v bojích nezapomínajíce

 

Svět se toliko změnit potřebuje

očistit od všeho špatného

Pouhé hřejivé slovíčko postačilo by

abychom míru nabrali do dlaní vrchovatě

 

Všichni v těchto chvílích za lepší svět zodpovědní jsme

učiňme tedy první krůčky

směle svá něžná srdce naplněná láskou nabídněme

a potřebným se vrchovatě rozdejme

 

Jak krásně je zas na světě

slovy to vyjádřiti nelze

to když lidé po dlouhých letech vleklých bojů padají si opět do náručí

dojmy z nově nabyté svobody navzájem sdělujíce si

 

Nezbývá než-li poprositi:

vydrž nám vymodlený míre těch několik dalších tisíc let

Ať je nám dále hezky na tomto světě

bez válek a zbytečných lidských utrpení

 

II.

PRAMÍNKY VLASŮ

Ach pramínky vlasů

jak jen rád pročesávám vás

kousíček po kousíčku

centimetr po centimetru

 

Nemine dne kdybych opomenul

nemine noci kdybych zanevřel na onu ladnou hebkost

Tak tomu jest za mého života

a tak jest tomu bude i po mé smrti

 

Lidské bytí je příliš krátké na rozkoše

já sám dopřál bych si jich vrchovatě

Proto tě živote prosím

abys ke mně shovívavý byl

 

Připouštím – nežil jsem vždy důstojně

Uznávám – nežiji tak ani nyní

 

Tak alespoň prosím za ony pramínky vlasů

pramínky plné něhy a pochopení

z nichž hřejivé dobro a láska pramení

ona pozitivní znamení

 

III.

POTOKY VÁŠNĚ

Modlím se za potoky vášně

jsou překrásné až zrak přechází

to když padneš mi do náruče dívko má překrásná

dívko tak milá mému srdci

 

Rozdal bych se ti na tisíce

možná až na miliony drobných srdcí

tak moc toužím po vášni

vášni dvou spřízněných duší

 

Ohně duní v ozvěnách tuh

voda obrací se v korytech pocitů

pocitů tak vášnivých až zrak přechází

 

Když dva milují se

není zapotřebí slov

vzájemné dotyky postačí

a pak kouzlo lásky dostaví se vzápětí

 

Miluj mne napořád

lásko má kouzelná

nikdy neopusť mne

 

Navěky věků zůstaň v mém srdci

srdci tak souznícím s tím tvým

má lásko – má kouzelná krásko

zpevněná milostnou páskou

Tom Patrick se představuje:

Vlastním jménem Václav Hrdý. Celý život žije v Poděbradech, které jen nerad opouští. Zprvu se věnoval hudbě, uhranul mu syntetizátorový pop 80. let, zvláště žánr Italo Disco, jehož je zapáleným znalcem.
Příspěvek byl publikován v rubrice Trnité růží. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *