Category Archives: Mé magnetické pole

Apolena zahrála akord a ten se vyznačoval okázalou falešností. A její strýc si toho neomylně povšiml a chystal se jednat. „As místo his!“ vřískl strýc a div že po obývacím pokoji teď přímo sám hystericky netančil, jak se pod jeho … Continue reading →

Daná ulička zela prázdnotou, když do ní muž vstoupil. Mohlo mu být takových padesát, čemuž odpovídal nedobrovolný bělovlasý sestřih s množstvím lysin. Na druhou stranu se ale sluší podotknout, že by danému muži přeci jen nejedna žena možná dokázala podlehnout, … Continue reading →

(I)   Jeden nádherný den. Dívka spanilá kráčí po náměstí. Tu k ní přistoupí okouzlující mladík a nabídne jí růži. Je to však láska na onen první pohled? Mladík dívce říká: každý na světě potřebuje lásku, prosím tedy, ani ty … Continue reading →

To se takhle jednou dali do řeči kůň a osel. „Tak se mi od kačeny doneslo, jaký pro lidstvo prý máš nebývale negativní přínos, osle,“ spustil kůň. „Že prý každý, kdo z té lidské říše nese tvé jméno, je pěkný … Continue reading →