Tom Patrick

 Černý klavír

Ranní den a s ním i sluneční zář

Ty odhalily v dáli nádherný starý dům a v něm oltář

A tam spatřil jsem pak

Jak se dá jinak i žít

Hodiny bez věží

Krb co neběsní

A dál se jen ptám

Kde skončil klavírní tón

Kde je sborový chór

Jak rád

Bych hrál

Jen vám

Ono jediné

+++

Mocné kouzlo árií

Šanson hodný grácií

Co přát si ještě víc?

Snad jen ten černý klavír

Kdysi tady sálem zněl

Pak však náhle oněměl

Tak na to právě vzpomínám

+++

Neříkej, abych za něj neusedl

Chci zahrát aspoň jeden mocný vzácný tón

Pak připsat jeden křížek do not

Tak vždy cítím vděk

Když zasedne můj mocný svět

Tu někdo zatleská

Úsměv je hned znát

A já hraji dál

Dokud se nesnese tma

A není čas již jít

Jak rád

Bych hrál

Jen vám

Známý hit

+++

Mocné kouzlo árií

Šanson hodný grácií

Co přát si ještě víc?

Snad jen mít černý klavír

Kdysi tady sálem zněl

Pak však náhle oněměl

Tak na to právě vzpomínám

 (Ne)život ve dvou

Každý den si přeji jediné

Zde zůstaň

Prohřešek z pěti zlobných let

Ten odstraň

A tak to plyne stále dál

Jak jen své mámě říci mám

+++ 

Že když jsem s ní

Tak jí za zlé mám

Že pořád řeší to jediné

Že já jsem kýč

Co předstírá

Jak žijí si bohémové

+++

Matčin svět je vírou zasažen

Amen

Stát zas s tím, kde jsou nálože

Posvátné

Bible je základ, ne hrou

Ty již nejsi mou dcerou

+++

Tak jsem tou zlou

A za zlé jí mám

Že stále řeší to jediné

Jen Bibli svou

Co předstírá

Jak žijí si bohémové

+++

Já nejsem však žádný hráč

Tak smaž prosím ten svůj pláč

Vždyť i ve dvou dá se žít

Když budem obě chtít

 Smět říct oné jediné do očí

Je to již sedmý den co zase nesnídám

A mlčky dál sedím tu jen tak sám

Načež si dokola pořád vyčítám

To že již odezněl i můj čas

Pokojem jen zní onen hustý prach

Nedaří se mi tady vůbec psát

Vykouknu ven – zazní milý hlas

On patří té, kterou dosud neznám

+++

refrén:

A tak dál ulicí opět procházím

S nadějí že mě můj osud nezradí

Já už nechci tu žít dál jen tak sám

Chci se stále s někým radovat

Ať si kdekdo říká o tom co jen chce

Samota – to pro mě není žádný lék

A tak proč jen musím strádat právě já

Ten co umí lásku rozdávat

Vždyť já nejsem žádný mstivý, krutý lhář

Tak proč bych se měl jen stále bát

Já prosím jen o to nevinné

Sblížení jediné

+++

Jen milých žen je zde jako šafránu

Však tuhle lest, tu dobře znám

Jenže já stále jen doufám v dívku tu

Jíž patří ten neznámý hlas

Ať je to Nina nebo Marie

Na jménu přece nikdy nesejde

Vždyť důležité je jen jediné

Aby měla srdce otevřené

Nádherný život v horách

Kde jen jsou přátelé

Známosti leté

Kolik je jim let

Kde je ten čas

Kdy jsem obehrál

Bratra v téže hře

A skončili u pře

Vstával s nadějí

Že rosa opadne

Pak jedl koláč s ranní kávou

+++

refrén:

Tak to je můj nádherný život v horách

Co víc si přát

Snad jen zas snít své vzpomínky v tajných norách

+++

Otcova tvář, matčin polibek

Mně daly sílu

Když jsem pohořel

Já byl i ten

Kdo poznat směl

Jak chutná štěstí

Když dva se obejmou

Zůstala se mnou

V dobrém i ve zlém

Miluji dál onu jednou

+++

Teď věřím jen v přání jediné

Že budu dál žít s těmi co mám rád

Když ne tím spíš

Pohlédnu do nebes

S prosbou rad lidských duší