- Mlýny větrné
- vy jste tak nádherné
- v polích velmi vám to sluší
- když vítr provětrává vaše uši
- Pod vámi tuze ráda sedím
- do nebes oddaně hledím
- Je mi tu tak blaze zde v lukách
- pokaždé když ke mně z hůry doléhá
- ona šumná rajská hudba
- Knížku niterní v dlaních rozevírám
- o dalekých krajinách přitom snívám
- Tak ráda bych se vznesla k nebesům
- podlehla jim tak snadno lehce
- jako vy, větrné mlýny
- vždy když pokorně klaníte se větru
- Nemáte hlas, však přesto je vás slyšet
- to když větřík za vás promlouvá
- skrze vábivě líbezné, šumné písně
- Píseň nabídnete veselou
- jindy zase tesknou
- to tak holt už bývá
- takový je prostě ten náš život
- Vím – vše živé jednou odejde
- tam na druhý břeh
- avšak vy, větrné mlýny
- setrváte navěky věků zde
- neboť u vás nerozhoduje věk
- tak jako v případě života výhradně lidského
- jehož nedílnou součástí já jsem
- Co naruší zub času
- to vyspraví se
- a s šumem větru
- nový věk větrných mlýnů znovu započne
- Tímto tedy skládám hlubokou poklonu
- vám moje mlýny – mlýny větrné
- nikdy na vaši oddanost nezapomenu
- to slibuji z celého svého srdce
- Tak na shledanou
- již musím odebrati se domů
- avšak zítra opět přijdu
- a z niterní knížky svojí
- vám znovu něco pěkného přednesu
- Vím, že nikam neutečete mi
- věrné mému srdci zůstanete
- a novou šumnou písničkou
- opakovaně potěšíte mě
- Tak moji maličkost očekávejte
- tady dole o ranní sedmé
- nádherné mlýny
- mlýny z šumného větru utkané
- poslové převážně dobrých zpráv
- jimiž zásobujete nejen můj rodný kraj
- Jak bohulibé
- S láskou a úctou vaše Ema
- ona dívka co ráda snívá
- o větru, o dalekých krajích
- o větrných mlýnech
- co šťastnou ji v životě
- pozemském nelehkém dělají