- I přišla srnka k prameni
- napít se a nabrat potřebných sil
- Věděla totiž velmi dobře
- že zima neomylně klepe na dveře
- Opodál neslyšně skryt v houští
- predátor si zuby lačně brousí
- na oběť chystá se zaútočit
- letité znalosti šelmy přitom zúročit
- Stala se vám však prazvláštní věc
- na bezbranné srnce nebyla prolita krev
- vlk totiž stranou v poslední chvíli uskočil
- a svou zamýšlenou oběť tak nezardousil
- Kdo se o to přičinil?
- Sám Bůh či rozmarné hříčky přírody?
- Jedno je však podstatné již teď
- a sice že život projednou nebyl promarněn
- Je to tak správně či ne?
- Opravdu význam má
- když jeden vinou
- toho druhého zhyne?
- Pro potěchu či jen proto
- aby si prodloužil život?
- A tak…
- Ceňme si před jistou smrtí uchráněných jedinců
- neboť svět je jinak plný zákeřných zlých činů
- a to nejen v samém srdci zvířecí říše
- nýbrž i v té nelehké říši lidské
- A tak…
- Srnka a vlk v našem příběhu přáteli se stali
- a o místo na Zemi již vícero nebojovali
- Ba co víc!
- Společně ze studánky pili
- aby lačnou žízeň ukojili
- Poté zamířili do domovů rodných
- srnka k vrstevníkům
- obávaný predátor zase ke smečce své vlčí
- Jaké z toho plyne ponaučení?
- Je prostinké…
- Ve fantazii lidské mysli vše spočívá
- neboť když člověk po ruce papír a tužku má
- je na něj se zákonitostmi krátká
- i sama příroda