Přátelé nejvěrnější (13)

Prožili spolu kus života

retrívr a kokršpaněl

bok po boku při sobě vždy stáli

a čas dál bezstarostně běžel

 

Často podnikali menší výpravy za rodné město

přičemž šťastni oba pejsci byli

pokaždé když potkalo je na toulkách něco pěkného

na co pak rádi zavzpomínali

 

Jedna z výprav však vymstila se jim

to když bezohledný řidič srazil jednoho z nich

Onen pirát silnic navíc z místa nehody ujel

a tím byl krutý ortel jedné z němých tváří takřka zpečetěn

 

Retrívr nad kokršpanělem oddaně držel stráž

leč pomoc – ta stále nepřicházela

neboť auta – jedno po druhém –

bez zastavení proudila po frekventované dálnicí v hektickém neklidu dále

 

Tak minula jedna dlouhá kritická hodina za druhou

přičemž život pozvolna vyprchával z tělíčka zvířecího

zatímco ono druhé – živé, nezraněné –

věrně vedle svého kamaráda zalehlo v teskné kňučivé náladě

tam na nedalekém odpočívadle

kam silou vůle do bezpečí odtáhlo jej

 

V tu samou chvíli

otec s dcerou z kostela pozvolna se navracejí

z kostela kde popel s urnou uložen jest

zesnulé manželky a zároveň matky v jedné osobě

 

Ačkoliv o tom otec neví

jeho dcera tajně odebrala část matčina popela z urny

a ten do medailonku tvaru srdce následně vložila

aby s ní posmrtný kontakt navázala

 

Tehdy dívka ještě netuší

jak účinné ukáže se vlastnit

něco tak niterního a zároveň výjimečného

co by poutalo onu živou s tou již zesnulou

 

Trvalo to snad jen pouhý okamžik

a srdcový medailonek začal zničehonic na krku pálit

to když otec s dcerou svou pomalu k tragickému místu spěli

kde stále odehrával se dramatický boj o přežití

z oné říše zvířecí

 

Nebyl však čas na dlouhé vysvětlování

odkud vzaly se ony kouzelné čáry

 

Nyní bylo zapotřebí pohotově jednat!

Němou tvář ze spárů smrti nadobro vyrvat!

 

A tu dcera opět zaslechne hlas zesnulé matky své

jež radí jí, aby medailonek přiložila přímo na srdce

tím pak propojí se obě dvě navzájem

a léčivá síla tak zhojí ono zvířecí smrtelně raněné

 

Zázračného uzdravení byly po nekonečných minutách svědky na odpočívadle

dvě lidské a dvě němé tváře

přičemž ona třetí nebeská z onoho druhého břehu

jakožto posel tolik potřebného ozdravného míru

 

Ona zesnulá manželka a matka zároveň

značnou část svého života prožila s rodinným cirkusem

kde o zvířata s láskou sobě vlastní pečovala

a před nepřízní osudu je ochraňovala

 

Nejinak tomu mělo býti i nyní

kdy kokršpaněl s pomocí její

pozvolna navracel se do života

 

Kdy ona brána nebeská

vydala nazpět duši zvířecí

jež ocitla se na prahu

samotné smrti!

 

Jak však ukázalo se nakonec

návrat němé tváře vyžádaly si zakrátko čtyři persony shodně

Ano, persony prozatím čtyři

jichž snadno dopátráme se

pokud nepodlehneme lenosti

a nad vším mnohem důkladněji zahloubáme se

 

To máme dvě živé a jednu již zesnulou

k nimž zakrátko přibyl muž z nedalekého města

jenž dělal si o své dva pejsky

coby jejich majitel starost nemalou

 

Tak zcela nová přátelství navázána jsou

prospěšná všem zúčastněným

co podíleli se na nich měrou nemalou

Přátelství, jenž nakonec dojdou naplnění

jak ve své pozemské tak i oné posmrtné části

 

Dejme jim prostor k naplnění i my ostatní

a pak i z nás stanou se přátelé nejvěrnější

co při sobě v dobrém i zlém budou státi

a o všem podstatném rozhodovati

 

Toliko k této sympatické básni

jež konec má nakonec šťastný

 

Tímto se s vámi loučím

odhodlán i já nalézti své štěstí

 

Tom Patrick se představuje:

Vlastním jménem Václav Hrdý. Celý život žije v Poděbradech, které jen nerad opouští. Zprvu se věnoval hudbě, uhranul mu syntetizátorový pop 80. let, zvláště žánr Italo Disco, jehož je zapáleným znalcem.
Příspěvek byl publikován v rubrice Jádro jakosti Martina Jabkeniče. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.