Ucelený příběh (kniha s názvem: Jádro jakosti Martina Jabkeniče)
ČÁST 2
Tragika dvou rodů (Jesenického a Červeníků) – Krátký tragický život Heleny Jesenické (11) – Milostný čtyřúhelník (20)
Helena Jesenická, na rozdíl od Lenky, takové štěstí v životě bohužel neměla, neboť zemřela již coby žačka školou povinná, poté, co tragicky skonala v davu čítající rozvášněné fotbalové chuligány. Výraznou roli v tom rovněž sehráli i Lenčini adoptivní rodiče, kteří, coby pěstouni, vůči ní mateřskou láskou rozhodně nezahořeli (11). Přeci jen však Helena pár šťastných chvilek ve svém krátkém životě prožila. Jako děvče školou povinné se zakoukala do jistého Martina Červeníka, který se později stal významným hudebním skladatelem. Coby jeho strážný anděl mu alespoň Helena dala novou naději do života, kdy Martin upustil od teroristického útoku na školu, k němuž se původně uchýlil z důvodu narážek na jeho hudební talent. Martin však nakonec využije šance a o něco později se z něj stává uznávaný a respektovaný hudebník (12). Jedna z pracovních cest Martina zavede i na jeden z pevropských ostrovů, kde mu útočiště nabídne právě rodina zesnulé Heleny. Otec rodiny vlastní dva psy – retrívra a kokršpaněla , kteří se spolu rádi toulají po okolí. Druhý jmenovaný má však namále, když jej srazí auto a jeho život visí na vlásku, jako zázrakem je však do něj navrácen (13). Ostrov Gertan, kde Jeseničtí žijí, tak opětovně dostává své pověstné mysterióznosti. I přes značné výkyvy počasí zde své místo má celá řada pozoruhodných osobností – výrobce keramiky, podnikatel v oboru pohostinství, zámožný magnát, dále pak političtí činitelé, ale i zcela prostí farmáři (14). Co na tom, že Jeseničtí pochází z poměrů právě těch prostších. Nemoc si nevybírá a kosí, kohokoliv si zamane, tedy nejen zámožné. Rodina se však nevzdává a kontaktuje místního léčitele, jenž umí svými schopnostmi obalamutit krutý nehostinný osud. Otec rodiny si může oddechnout, manželka i jejich dva potomci jsou zachráněni. Ovšem nehostinný osud přitvrzuje a pokouší si přivlastnit zdraví i onoho léčitele, naštěstí jej ale jeho oddaní věrní společnou modlitbou podrží a i on se tak bez újmy navrací do aktivního života, s ještě větším zápalem a odhodláním pomáhat druhým (15). Ovšem smrt se rovněž nemíní vzdát a na zaučenou za Zem vyšle svoji žačku Mortu. Ta se rovněž usadí na daném pevropském ostrově, kde se snaží ukořistit životy u vybraných jedinců. Uspěje napoprvé i napodruhé, avšak dívku, jež díky tamnímu léčiteli předtím vyhrála boj se samotnou Smrtí, ani ona, při svém třetím pozemském zářezu, nezíská. Smrt se tím poučí a od té chvíle dává pozemšťanům na výběr – zdali ji budou pokojně následovati, nebo budou prožívat život se svými nejbližšími (16). Zdá se, že se konečně začíná blýskat na lepší pevropské časy, což záhy potvrzují četní pevropští kronikáři. Ti postupně informují o pozitivech a v jejich hledáčku se zejména objevuje jedna ze sadařských pevropských končin, kde vše započalo a kde se začíná ve velkém dařit nejen rozkvětu ekonomiky, ale rovněž i přivádění dítek na Zem – bez zdravotních komplikací (17).