A nyní si zkusím, jen tak nezávazně, utvořit konkrétní příběh, pokud se, vážení čtenáři, s dovolením neurazíte. Vy ho samozřejmě NEMUSÍTE brát vážně, neboť původním záměrem bylo skutečně vytvořit POUZE náhodné básně (případně písňové texty). To, co teď bude následovat o pár řádek níže, je tedy jen čistě náhodný pokus dát všem těmto básním (případně písňovým textům) jakýsi konkrétnější propojovací charakter a tím pádem i potenciální hlubší smysl.
ČÁST I. (básně, případně písňové texty 1 – 24)
Na počátku příběhu jsme svědky toho, jak si do jednoho nejmenovaného nevěstince jdou užívat špičky politických složek, které se v anonymitě oddávají vášnivým sexuálním hrátkám (1). Ovšem i dívky, co v nevěstinci „pracují“, mají své sny a touhy, tak jako Jane, co by se jednou ráda stala přední pěvkyní neboli muzikálovou divou Debrou Dobrou (2). Leč opustit nevěstinec, to není jen tak, navíc ona Jane je v něm úplným nováčkem a tak i pevně střežena stran svého zaměstnavatele. Právě za Jane přichází její nový klient Jan, aby s ní prožil pár vzrušivých chvilek (3). Jane chlapce však po krátké chvilce ze své klícky vypakuje, neboť je velmi ostýchavý a sotva by Jane dokázal z daného nevěstince nějakým způsobem „vykoupit“. O to reálněji se vše projeví záhy, kdy nebohý Jan zasedne ke stolu, kde „prachy běží po střelce“ neboli kde se hraje o velké peníze a vzápětí vše nejen prohrává, ale dostává se mu i náležitého vypakování z nevěstince ven (4). Ona Jane se ve skutečnosti jmenuje Lora, onu přezdívku používá proto, aby se stala pro své „zákazníky“ atraktivnější. A na Jane coby Loru vzpomíná její někdejší přítel, co na ni nemůže zapomenout, a tak si ani nedokáže najít nové děvče, i když by bylo z čeho vybírat (5). Lorin někdejší přítel sám vede nezřízený život plný excesů, kde nechybí Vodka či kokain a vztahy ho nenaplňují a tak se nakonec rozhodne pro samotu (6). Jane mezitím je dál vězněna v onom bezejmenném nevěstinci a stává se tak svědkem každodenního shonu, kdy si četní zákazníci přicházejí užívat s ženami a pak zase spěchají domů za svými zákonitými manželkami či do práce (7). Podobně je na tom muž jménem Oto, co doma nemůže vystát svou matku a i on se proto rozhodne vměstnat mezi potenciální zájemce o něžné pohlaví (8). A s Otem vášnivou noc prožije právě Jane. I přes výhrady, které má Jane vůči danému bezejmennému nevěstinci a jeho personálu či návštěvníkům, se do Ota zakouká a je ochotna s ním trávit každou další noc. Jenže pak s Otem Jane nečekaně otěhotní a ten na ni pro dítě zanevře (9). Jane se tak opět rozpadá sen o možném nadějném odchodu z nevěstince, což by v případě bohatého Ota, na rozdíl od chudého a nemotorného Jana, bylo nasnadě. A tak se Jane opět ocitá pod pozorným dohledem svého zaměstnavatele, který zdůrazňuje, že pokud se nepodřídí pravidlům nevěstince a nebude vůči zákazníkům povolná, přijde o všechno, o co on se již sám postará (10). Jane je tak opět vystavena na obdiv rozmanitým zákazníkům a je mnohdy i nucena poslouchat nezáživné zážitky z jejich strany, z nichž ten nejodpornější jednoznačně náleží líčení sexesa (11). Nelze se tedy divit, že Jane není mnohdy do zpěvu ale do breku, i tak se vše ale snaží nějakým způsobem překonávat (12). A jako by nejen majitel nevěstince, ale i zákazníci dávali najevo výhrůžky svým vybraným zákaznicím: buďto se podvolíte našim touhám, nebo vás pod hlavičkou soudu zničíme, neboť to mi jsme ti mocní, zatímco vy, slečinky, ty bezmocné (13). A vskutku, jako by moc peněz a nátlaků hrála do karet právě bohatým návštěvníkům nevěstince (14) a ženy v něm byly jen pouhými loutkami mužů (15). Jenže co je toto všechno v porovnání s tím, že Jane čeká dítě. Co si počít v takové nezáviděníhodné situaci? Nechat si dítě či jej potratit? Jak se v takové chvílí zachovat? Jane se potají radí s jednou s žen, s níž se v nevěstinci sblížila (16). A znovu se naskýtá Jane šance, jak příhodně opustit nevěstinec a nakonec si i ponechat své doposud nenarozené dítě. Do něj právě míří skupinka mediků. I když se mezi sebou nepohodnou a zpočátku dobře rozjetá show se slečnami se rázem ukončuje hádkou, právě jeden z mediků Jane tajně nabídne pomoc (17). Z té však zpočátku sejde, to když se o těhotenství Jane dozví majitel nevěstince a udělá si z ní novou atrakci v podobě zpívající boubelky jménem Melody, která nesmí nikomu patřit. Původně Lora, posléze Jane a nyní tedy Melody se tak stává pro zákazníky načas nedobytnou múzou, o níž je však právě proto projevován nebývalý zájem stran mužů, kteří hodlají solit tučné sumy byť jen za pohled na ni (18). A tak život v nevěstinci (ne)vesele pokračuje dál, kdy nejžádanějším sexuálním artiklem se postupně stává svůdné dívčí duo v podobě Ann (19), a mezi smetánkou návštěvníků tradičně nechybějí ani fotografové, prezidenti různých společností či soudci (20). A tu se v nevěstinci opět objeví onen medik, jmenovitě Ondra, co přislíbil Melody pomoc, načež ji ujišťuje, že daná úmluva stále platí, že jistý Řek Angelo by o dívku stále měl zájem a vykoupil by ji i s dítětem z nevěstince, pod podmínkou, že si ho vezme za muže. Mimo jiné si Melody a Ondra mezi sebou vyměňují i dojmy, jak na tom každý z nich je a jeden druhému lichotí (21). Nakonec dojde přeci jen na Ondrova slova, neboť do nevěstince onen Řek jménem Angelo skutečně zavítá a za tučnou sumu z něj Melody vykoupí. Pro dívku tak nastává zcela nový život. Po boku Řeka Angela, který ji začne bezmezně milovat, absolvuje svatbu a užije si i cestování do měst, jako jsou Litva, Palermo či Rio (22). Ovšem Melody již neexistuje, dívka se stává Natálií (zatímco pro Řeka Angela platí za zbožnou Donu), a tímto přejmenováním tak hodlá skoncovat se svou nelichotivou minulostí. Dívka si pod novou identitou začíná užívat života, je ráda, že ji nikdo již nesoudí, že se dostává do zájmu fotografů jako svobodně o sobě rozhodující persona a dokonce i stran prezidentů různých společností že je zvána, po boku Angela, na prominentní večírky (23). A tak se v retrospektivě (24) uzavírá první životní etapa jedné dívky, která během svého krátkého života byla nucena měnit svou identitu a prošla náručí mnoha mužů.
ČÁST II. (básně, případně písňové texty 25 – 32) Aneb Natálie coby zralá žena
Osud je však nevyzpytatelný a tak se Natálie po nějaké době s bohatým Řekem Angelem rozvádí pro pozdější vzájemné neshody a je nucena postavit se na vlastní nohy. Pokouší si splnil svůj celoživotní sen a uplatnit se jako zpěvačka (25). Tento nový start je pro Natálii velmi krušný – aby i s dítětem, které si nechává v péči, nějak vyšla, musí počítat s každou korunou (26). Po čase se na Natálii přeci jen usměje štěstí, to když získá roli v muzikálech s názvy Tisíce tváří (27) a Opatrovnictví (28) a tak dál může snít svůj sen o dráze zpěvačky, zatímco jiní takové štěstí nemají a musejí svůj čas trávit na cestách (29). Natálie se sblíží s ředitelem divadla, ve kterém vystupuje, jímž je muž velice výřečného jména (30). Po řádné muzikálové práci si Natálie s Damianem několikrát vyrazí do jednoho z klubů, kde „pásky točí Lev – Pan Side“ neboli kde desky roztáčí diskžokej daného jména (31). Natálie tak postupně, po Angelovi, v Damianovi poznává svého dalšího osudového muže. Netrvá to dlouho a Natálie a Damian uzavřou sňatek a pak spolu žijí šťastně až do Damianovy předčasné smrti. Když pak i Natálie odchází na věčný odpočinek, tak alespoň s vděčnou myšlenkou, že žít život nakonec přeci jen stálo za to a nebyl tak úplně promarněn (32).
DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ
Všechny tyto básně (případně písňové texty) byly sepsány bez ohledu na autorův stav, co kdy o sobě či o jiných prohlásil, zda v minulosti či v současnosti někoho urazil, ne-li někomu přímo něčím vyhrožoval! Přistupujte k jednotlivým básním (případně písňovým textům) tedy výhradně po jejich obsahové stránce a neposuzujte je podle toho, co naopak vy víte, nebo jste během jejich četby či v minulosti o autorovi zaslechli či zjistili nemilého! Dané básně (případně písňové texty) jsou autorem psány od srdce, tak jak je on sám cítí, to pouze jisté okolností tomu občas chtěly, že se daná obsahová linka neslučovala s některými tezemi, které autor, v rámci vlastního podráždění či vyčerpání (zejména z hlediska utváření co nejlepšího textu a z důvodu absence živých obrazů) prohlašoval: na facebooku či na jiných sociálních sítích, nebo v médiích, či některým jedincům dokonce přímo do očí! Sám autor taktéž doufá, že čtenáři mají dostatečně bohatou zásobu představivosti a tudíž nebudou obsah daných básní (případě písňových textů) poměřovat pouze na základě pravopisné stránky! Každý pisatel se nějakým způsobem vyvíjí, z čehož vyplývá, že učený romanopisec z nebe taktéž nespadl!
Autor, tedy Tom Patrick, vlastním jménem Václav Hrdý, samotným závěrem děkuje všem za pochopení a doufá, že výše uvedené každý ze čtenářů vzal zcela vážně na vědomí!
KONEC