Jana k nebesům stoupá
její duše bolavá
doufá v milost Boha
nechce být dál ztrápená
Zažila mnoho nesnází
Onen nejvyšší ji snad spasí
.
Přistup Jano blíže
přijmi život posmrtný
smyj ze sebe hříchy
spočiň v mém náručí
.
Netrap se Jano více
podej svou ruku té mé
hřejivé, z níž sálá přízeň
prosím, usměj se
Každý jednou do Nebe přijde
nový život započne
.
Tak přistup blíže má milá
neměj prosím obavy
Já, Bůh, jsem duše vlídná
umím naslouchat
.
Tak Janu Nebe za svou přijalo
Boží rukou objalo
.
Snad rovněž nám se otevře
smaže hříchy pozemské
požehná nám na věčnost
slitování že jsem zhřešil
.
Omlouvám se
Bože odpusť mi
Momentka ze hry, jíž nazkoušel kočovný spolek – coby pocta zesnulé Janě, mladíkově poslední vážné známosti (viz. obrázek)