Město stárne
pár šedivých vrásek má
socha posvátné ženy se usmívá
Zažil jsi zde láskou svou velikou
půlnoční
zbyly vzpomínky z dob svátečních
.
Tak zažij ty chvíle
do města snů se vrať
stanov si cíle
dluh konečně splať
Máš přece čas
tak neplač
zajdi ke kašně
vhoď do ní minci
vyslov tajné přání
.
Tak vzdej městu hold
oslov ho hlasem svým
hlavně žádný shon
jen naslouchej srdci
však ty víš
.
Překroč stinný bod
a dojdi odpuštění
s jasnou myslí
notuj si písni z not
.
Jsi pánem svého já
a to se počítá
jen tak dál
již čeká tě láska
tvá láska snová
.
Tak našel jsi vůli
do rodného města jít
za to nezbývá
vzdát velký dík
Neztrácej čas
navštiv včas dívkou svou
přátele
najdeš je na mši v místním kostele
.
Poté zazní zvon
jenž mši ukončí
pohlédni k oblakům
až tam až tam
tvůj otec pobývá
.
Má tu i svůj hrob
v tvém městě rodném
vydej se za ním
po cestě básní
řkouc:
.
Tak navrátil jsem se
můj otče
za tebou, přáteli, láskou dávnou
.
Tak navrátil jsem se
a jsem za to rád
moc rád
tak rád bych vrátil ztracený čas
Po návratu z cest do rodného města se pro ústředního hrdinu – pro nás bezejmenného mladíka – mnohé změnilo. Dotyčný je tak po právu ze všeho rozčarovaný a hlavně smutný (viz. obrázek)